ADMINS.CZ Virtis s.r.o.
 

Seznam článků autora Radim Dvořák

Strana 1 / 8, články 1 - 10 / 76

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   > 

článek  Terenní seminář ČMS jaro 2017 - Kaplice

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 4.5.2017

Vážení zájemci o houby a mykologii,

zveme Vás na již 7. terénní seminář ČMS, který se koná v termínu 2. - 4. června 2017 v penzionu Ida v Kaplici u Lenory. Instrukce najdete v přiložených propozicích. Neváhejte, kapacita je tentokrát pouze 23 míst.

Těšíme se na Vás!

Propozice v PDF ke stažení

Ještě jste s námi na terénním semináři nebyli? Podívejte se, jak vypadaly ty minulé:

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Vzpomínka na terénní semináře ČMS v roce 2016

sekce  Myko akce / Zprávy z akcí

autor článku  Radim Dvořák, 2.5.2017

Bischofstein, budova zámečku s restaurací a sálem - foto: Martin Růžek

Bischofstein, budova zámečku s restaurací a sálem
foto: Martin Růžek

Společné foto účastníků jarního semináře při exkurzi v okolí Vernéřovic - foto: Martin Růžek

Společné foto účastníků jarního semináře při exkurzi v okolí Vernéřovic
foto: Martin Růžek

Teplicko-adršpašské skály - foto: Radim Dvořák

Teplicko-adršpašské skály
foto: Radim Dvořák

destice chřapáčová - Discina perlata - foto: Jan Wipler

destice chřapáčová - Discina perlata
foto: Jan Wipler

bolinka mnohovýtrusá - Camarops polysperma - foto: Jan Wipler

bolinka mnohovýtrusá - Camarops polysperma
foto: Jan Wipler

helmovka žlutolouhová - Mycena luteoalcalina - foto: Oldřich Jindřich

helmovka žlutolouhová - Mycena luteoalcalina
foto: Oldřich Jindřich

hlízenka borůvková - Monilinia baccarum - foto: Radim Dvořák

hlízenka borůvková - Monilinia baccarum
foto: Radim Dvořák

voskovička jarní - Hymenoscyphus vernus - foto: Martin Růžek

voskovička jarní - Hymenoscyphus vernus
foto: Martin Růžek

křehutka opýřená - Psathyrella pennata - foto: Jan Wipler

křehutka opýřená - Psathyrella pennata
foto: Jan Wipler

kornice otrubičnatá - Encoelia furfuracea - foto: Oldřich Jindřich

kornice otrubičnatá - Encoelia furfuracea
foto: Oldřich Jindřich

Seminář v Lázu - společné foto z hráze nádrže Láz - foto: Oldřich Jindřich

Seminář v Lázu - společné foto z hráze nádrže Láz
foto: Oldřich Jindřich

dlouhobrvka zdobená - Cyathicula coronata - foto: Radim Dvořák

dlouhobrvka zdobená - Cyathicula coronata
foto: Radim Dvořák

necháček lopatkovitý - Arrhenia spathulata - foto: Oldřich Jindřich

necháček lopatkovitý - Arrhenia spathulata
foto: Oldřich Jindřich

Russula alnetorum - holubinka olšinná - foto: Oldřich Jindřich

Russula alnetorum - holubinka olšinná
foto: Oldřich Jindřich

paluška červenonohá - Typhula erythropus - foto: Jan Wipler

paluška červenonohá - Typhula erythropus
foto: Jan Wipler

šťavnatka terčovitá - Hygrophorus discoideus - foto: Jan Wipler

šťavnatka terčovitá - Hygrophorus discoideus
foto: Jan Wipler

liška žlutavá - Craterellus lutescens - foto: Jan Wipler

liška žlutavá - Craterellus lutescens
foto: Jan Wipler

helmovka růžová - Mycena rosella - foto: Radim Dvořák

helmovka růžová - Mycena rosella
foto: Radim Dvořák

špička listová - Marasmius epiphyllus - foto: Oldřich Jindřich

špička listová - Marasmius epiphyllus
foto: Oldřich Jindřich

momentka z nedělní výstavy v Lázu - foto: Radim Dvořák

momentka z nedělní výstavy v Lázu
foto: Radim Dvořák

Také v roce 2016 jsme pokračovali v nyní již tradici pořádání výjezdních terénních seminářů pro členy a veřejnost. O semináře byl opět značný zájem, což nás těší i zavazuje. V roce 2016 se organizace seminářů ujal tříčlenný tým ve složení Oldřich Jindřich, Jan Wipler a Radim Dvořák.

Jaro v Bischofsteinu

Poprvé jsme v roce 2016 uspořádali jarní seminář, jehož účastníci se tak měli možnost setkat s jarními houbami, které jsou v mnohém odlišné od letních a podzimních druhů. Jejich růst totiž značně závisí na počasí a zejména dostatku vláhy z předchozí zimy a úvodu jara, přičemž dobré podmínky pro jejich růst nejsou každý rok. Prvonález například kačenek či smržů bez cizí pomoci je často náhodný a stojí za ním mnoho úsilí. Uspořádání semináře na jaře má tedy svá úskalí, mohlo by se totiž snadno stát, že neporostou téměř žádné houby.

Jarní seminář se konal 22. - 24. dubna 2016 na zámečku Bischofstein v osadě Skály poblíž Teplic nad Metují. Je to krásné a důstojné místo s kapacitním ubytováním a restaurací i přednáškovým sálem přímo v areálu. Nedaleko se nachází NPR Adršpašsko-teplické skály s úchvatnými krajinnými scenériemi. Po celou dobu bylo o více než 40 účastníků vzorně postaráno a děkujeme tímto ještě jednou celému týmu z Bischofsteinu.

Přálo nám také počasí, a to nejen v době semináře, ale především v předchozích týdnech. Vláhy bylo dostatek a rostly téměř všechny běžné jarní druhy hub. Účastníci tak mohli na exkurzích a výstavce vidět ucháč obecný (Gyromitra esculenta), destici chřapáčovou (Discina perlata), smrž jedlý (Morchella vulgaris), hlízenku sasankovou (Dumontinia tuberosa) i h. borůvkovou (Monilinia baccarum), penízovku smrkovou (Strobilurus esculentus) a penízovku provázkovou (Strobilurus stephanocystis), tmavobělku žlutavou (Melanoleuca cognata), křehutku šedohnědou (Psathyrella spadiceogrisea), ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella), hnojník domácí (Coprinellus domesticus), ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca), lžičkovec šiškovitý (Auriscalpium vulgare), kornici otrubičnatou (Encoelia furfuracea) či závojenku jarní (Entoloma vernum) a závojenku slanečkovou (Entoloma hirtipes). Na výstavce nechyběly ani houby celoroční, reprezentované choroši, pyrenomycety a rosolovitými druhy. Místními houbaři a mykology byly doneseny na doplnění z jiných lokalit také kačenka česká (Verpa bohemica) i náprstkovitá (Verpa conica) a čirůvka májovka (Calocybe gambosa). Čisté prostředí potvrdily nálezy voskovičky jarní (Hymenoscyphus vernus) a vodničky potoční (Cudoniella clavus).

Večery patřily přednáškám, v pátek prezentoval Oldřich Jindřich jarní houby, Jan Wipler pak rozmanitou ekologii hub, v sobotu předvedl J. Wipler tvary plodnic vřeckovýtrusých hub a také svůj mykologický výzkum v PR Peklo.

Podzim v Lázu

Po třech letech jsme se 21. - 23. října 2016 vrátili na místo činu, totiž do Lázu, kde se v roce 2013 konal první terénní seminář ČMS. Opět jsme měli zajištěné ubytování v penzionech Kunc, stravování v místní Hospůdce u dubu a na přednášky jsme si tentokrát pronajali prostorný rekonstruovaný obecní sál, více než dostačující pro 40 účastníků i výstavu nálezů. Za tuto možnost jsme pak vedení obce slíbili v neděli odpoledne uspořádat výstavu hub pro veřejnost.

Poměrně pozdní termín byl zvolen spíše z donucení pro zaneprázdnění hlavního organizátora akce, ale nakonec se ukázalo, že šlo o dobrou volbu. Původně uvažované září totiž bylo velmi suché a houby téměř vůbec nerostly. Růst hub se zlepšil teprve dva týdny před seminářem a v době jeho konání už byly letní druhy spíše za zenitem, o to více bylo ale druhů podzimních, díky vhkosti nechyběly ani drobné druhy.

Kromě řady v Brdech běžných druhů byly na exkurzích nalezeny například liška žlutavá (Craterellus lutescens), rosolovec červený (Tremiscus helvelloides), ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti), šťavnatka terčovitá (Hygrophorus discoideus), na lokalitě známé z roku 2013 pak chráněná holubinka olšinná (Russula alnetorum), křemenáč smrkový (Leccinum piceinum) či mecháček lopatkovitý (Arrhenia spathulata). Makrofotografy svojí krásou zaujaly mimo jiné helmovka růžová (Mycena rosella), dlouhobrvka zdobená (Cyathicula coronata), paluška červenonohá (Typhula erythropus) či špička listová (Marasmius epiphyllus).

Přednáškové večery pak opět patřily O. Jindřichovi s tématy Houby Brd od jara do zimy a Vaření z hub a J. Wiplerovi s přednáškou o Boubínském pralese.

V neděli po ukončení semináře jsme doplnili čerstvými nálezy výstavu a otevřeli ji pro veřejnost. Přišly se na ni podívat desítky návštěvníků, někteří z nich přinesli také své nálezy k určení.

A co vás čeká v roce 2017?

Plánujeme jeden jarní a jeden až dva podzimní semináře.

Jarní seminář je již připraven v termínu 2. - 4. června na Šumavě, sledujte myko.cz, propozice se objeví každou chvilku.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Pozvánka na členskou schůzi ČMS 16. května 2017

sekce  O společnosti / Zprávy

autor článku  Radim Dvořák, 15.4.2017

Členská schůze České mykologické společnosti se koná v úterý 16. května 2017 od 17:45 hodin v budově Střední školy obchodní, Belgická 250/29, Praha 2, učebna č. 8 ve druhém poschodí.

Nesejde-li se dostatečný počet členů podle článku 6.4 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později v 18:15 h tentýž den na témže místě nová členská schůze, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných.

Program:

  1. Zahájení
  2. Volby komisí - mandátové a návrhové
  3. Vzpomínka na zesnulé členy
  4. Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
  5. Zpráva o provedení revize
  6. Návrh na ocenění členů
  7. Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
  8. Návrhy projednané výborem, dle stanov
  9. Kontrola usnesení z minulé členské schůze
  10. Diskuze
  11. Usnesení

Program ke stažení v PDF

Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Jarní cyklus přednášek ČMS 2017

sekce  Přednášky

autor článku  Radim Dvořák, 25.2.2017

Přednášky České mykologické společnosti pro členy i širokou veřejnost pořádáme vždy v úterý od 18 do 20 hodin v budově Střední školy obchodní, Belgická 29, v učebně č. 9, ve druhém poschodí.

DATUM PŘEDNÁŠEJÍCÍ TÉMA PŘEDNÁŠKY
7. března Vít A. Ohlédnutí za růstem hub v r. 2016
14. března Borovička J. Houby a arzén
21. března Švecová A. Za houbami do Středomoří
28. března Jindřich O. Jarní houby
4. dubna Švecová A., Sobotková M. Vřeckovýtrusné houby
11. dubna Burel J., Hruška P. Houby vrb a olší
18. dubna Vít A., Landa J. Tržní (kodexové) houby – I. část
25. dubna Landa J., Vít A. Tržní (kodexové) houby – II. část
2. května Tejklová T. Houby a příroda PR Žernov
9. května Tejkal K., Dvořák R. Výsledky fotosoutěže ČMS 2016
16. května ČMS Výroční členská schůze (od 17 hodin)
23. května Bušek B. Stručný přehled našich vláknic
30. května Wipler J. Houby italských hor a teplých nížin
6. června Antonín V. Jedovaté houby
13. června Vít A. Naše jedlé houby II
Rezerva Vít A. Naše jedlé houby I

Program přednášek ke stažení v PDF

Jarní poznávací vycházky

Bližší informace k vycházkám budou sděleny během přednáškového cyklu, uveřejněny budou rovněž v předstihu na www.myko.cz a k doptání v kanceláři na tel. 257 530 842.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 17.1.2017

Výbor brněnské pobočky České vědecké společnosti pro mykologii a Botanické oddělení Moravského zemského muzea zvou všechny zájemce na přednáškový cyklus v roce 2017.

Všechny přednášky jsou doplněné promítáním barevných obrázků a konají se vždy v úterý v 17,00 hod. v přednáškovém sále v 1. patře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.

DATUM PŘEDNÁŠEJÍCÍ TÉMA PŘEDNÁŠKY
10. ledna 2017 dr. Vladimír Antonín, CSc. (MZM Brno) Jedovaté houby
24. ledna 2017 Mgr. Hana Ševčíková (MZM Brno) Houby vyšších poloh – od Vysočiny po Alpy
14. února 2017 Mgr. Daniel Dvořák (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno),
Mgr. Jan Holec, Dr. (Národní muzeum, Praha)
Na návštěvě v Bělověžském pralese
28. února 2017 Bc. Tereza Tejklová (Muzeum východních Čech, Hradec Králové) Zajímavé a vzácné houby Pardubického kraje
14. března 2017 Mgr. Jakub Salaš (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno) Trepkovitky a jejich dvojníci
28. března 2017 Mgr. Jan Běťák (Brno) Houby na tlejících kmenech v přirozených lesích ČR

PDF s programem ke stažení

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Zápis z členské schůze ČMS konané v úterý 24. května 2016

sekce  O společnosti / Zprávy

autor článku  Radim Dvořák, 15.6.2016

Zveřejňujeme zápis z členské schůze ČMS, konané podle článků 6.3 a 6.4 stanov ČMS dne 24. května 2016 od 17:30 v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.

Zápis v PDF ke stažení

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Připomínáme členům termín členské schůze ČMS - úterý 24. května 2016 od 17:00

sekce  O společnosti / Zprávy

autor článku  Radim Dvořák, 9.5.2016

Členská schůze České mykologické společnosti (dříve nazývaná "valná hromada") se koná, jak bylo již dříve avizováno v programu přednášek a vyvěšeno v sídle ČMS, v úterý 24. května 2016 od 17:00 hodin v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.

Nesejde-li se dostatečný počet členů podle článku 6.4 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později (v 17:30 h) tentýž den na témže místě nová členská schůze, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných.

Program:

  1. Zahájení
  2. Volby komisí - mandátové a návrhové
  3. Vzpomínka na zesnulé členy
  4. Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
  5. Zpráva o provedení revize
  6. Návrh na ocenění členů
  7. Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
  8. Návrhy projednané výborem, dle stanov
  9. Kontrola usnesení z minulé členské schůze
  10. Diskuze
  11. Usnesení

Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Terénní seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - KAPACITA NAPLNĚNA!

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 4.4.2016

Oznamujeme ukončení příjmu přihlášek na dubnový seminář ve Skalách u Teplic nad Metují z důvodu naplnění kapacity.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Víkendový seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - Skály u Teplic nad Metují - jarní houby

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 8.3.2016

jarní houby - tajemné a krásné

jarní houby - tajemné a krásné

Vážení příznivci hub a mykologie,

postupně se oteplující předjarní počasí probouzí myšlenky na první jarní mykologické, fotografické a houbařské výpravy. Však také pro Vás již připravujeme další víkendový terénní seminář zaměřený na poznávání jarních druhů hub. Základnu budeme mít v zámečku Bischofstein v sousedství NPR Adršpašsko - teplické skály.

Pro řadu houbařů začíná sezóna až v létě či dokonce na podzim. Pojďte se s námi přesvědčit, že houby rostou po celý rok. Budete s námi moci obdivovat krásy probouzející se přírody a uvidíte houby jara s jejich zvláštními tvary a barvami, pro některé z nás obestřené závojem tajemna pro jejich obtížnou nalezitelnost.

Časový plán semináře je obdobný jako v minulosti. Na semináři Vás čekají exkurze do terénu s odborným vedením, přednášky, výstavka nalezených druhů a samozřejmě také poznávání nových přátel se stejným zájmem.

Lektoři semináře: Jan Wipler, Radim Dvořák

Propozice ke stažení v PDF

Těšíme se na Vás!

P.S.: Kdo jste s námi ještě na semináři nebyli, můžete si udělat představu z proběhlých akcí:

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!

sekce  Houby

autor článku  Radim Dvořák, 25.1.2016

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa - foto: Lucie Zíbarová

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa - foto: Lucie Zíbarová

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová

Řada pravidelných návštěvníků lesa v zimním období se určitě setkala se zajímavým úkazem - z tlejících větví a větviček vyrůstají ve shlucích dlouhá velmi jemná bílá vlákna, připomínající vlákna tkaniny či vlasy, někdy dokonce tvořící i všelijak zakroucené lokny. Leckoho na první pohled napadne, že se jedná o houbové mycelium. Při pokusu o bližší prozkoumání je překvapení ještě větší, vlákna se totiž v ruce nebo teplem vydechovaného vzduchu rozpustí, neboť jsou tvořena ledem. Při pozorování zblízka se zatajeným dechem je vidět, jak jsou vlákna velmi tenká a dlouhá, uspořádaná jedno vedle druhého jako nějaká zvláštní vata. S popisovaným jevem je možné se setkat pouze při určitých podmínkách - teplotách těsně pod nulou, vysoké vlhkosti vzduchu a pouze na větvičkách listnáčů. Všichni víme, že led a mráz dokáže vytvořit nádherné tvary, ale takto přece led normálně nekrystalizuje. Pochází voda ledových vlasů ze dřeva nebo ze vzduchu? Rostou odspodu nebo na koncích? A jak je možné, že je tento útvar stabilní?

Poprvé byl tento jev podrobně popsán v roce 1918 geofyzikem a meteorologem Alfredem Wegenerem, který se proslavil teorií kontinentálního driftu. Wegener se domníval, že neobyklou strukturu ledu má na svědomí houba, rozkládající mrtvé dřevo. Ve svém článku Ledové vlasy na tlejícím dřevě[5] popisuje Wegener dva nálezy ledových vlasů na blíže neurčených větvičkách. Pod ledovými vlákny na povrchu větvičky nalezl moučnatý poprašek, podobný plísni - mycelium neznámé houby. Tento poprašek dal k prozkoumání Arthuru Meyerovi, řediteli Botanického institutu v Marburgu, který houbu nedovedl přesně určit, nalezl ale konce houbových vláken - hyf, směřující ven šikmo nebo kolmo k povrchu větvičky, a tyto označil jako možné původce tvorby zvláštního ledového úkazu. Wegener pozoroval, že ledové vlasy se tvoří jen na několika větvičkách z mnoha, vzal si tedy jednu takovou domů, ponořil ji do vody, a poté ji dal za okno. Při teplotě kolem -4 °C se mu skutečně podařilo doma "vypěstovat" krátké ledové vlasy. Pozoroval také, že tekutina z roztátých ledových vlasů je světle hnědá a má slabou vůni. Při pátrání v literatuře objevil Wegener jediný dřívější popis tohoto jevu z roku 1833 od J. F. W. Herschela, který ovšem uvádí výskyt na kořenech a lodyhách bodláků a také na pahýlech slunečnic. Dr. W. Emeis se pak v roce 1919 ve své reakci na Wegenerův článek domnívá, že jde o čistě fyzikální jev bez přispění houby, který se dá vysvětlit vytlačováním vody z vlhkého dřeva skrze jeho póry.

Jevem se o mnoho let později zabýval také profesor chirurgie z Bernu Karl Lenggenhager, jehož koníčkem byla meteorologie. V roce 1986 publikoval článek K otázce tvorby "ledových vlasů"[2]. Lenggenhager provedl experiment - přinesl si z lesa odkorněné větvičky různých listnáčů, které ponořil do vody a poté vystavil nízkým teplotám. Získal pouze tenkou ledovou krustu, ale ledové vlasy se neobjevily. Teprve když si přinesl z lesa bukové větvičky, na nichž se již ledové vlasy vyskytovaly, podařilo se mu je na nich opakovaně "vypěstovat" na zahradě. Zhruba v polovině března však tvorba ledových vlasů ustala, i přes zdánlivě vhodné podmínky. V létě nasbírané a odkorněné čerstvé bukové větvičky také ledové vlasy v umělých podmínkách netvořily. Lenggenhager ve své práci neuvádí přesné vysvětlení jevu, domnívá se, že příčinou je kontrakce dřeva chladem a vytlačování tekutiny póry ve dřevě.

Podobné pokusy pak prováděl i mikrobiolog Gerhardt Wagner. Koncem ledna 2001 našel v lese tři větvičky, na nichž se ledové vlasy vyskytovaly. Led z nich zcela setřel a nechal je na místě, ale jednu z větviček zvedl cca 15 cm nad zem. Ráno se na dvou větvičkách opět objevily ledové vlasy, 6 cm, resp. 2 cm dlouhé, zatímco na zvednuté větvičce nikoliv. Bylo mu tedy zřejmé, že na vytvoření ledových vlasů stačí i jedna noc, ale důležitou roli hraje lokální mikroklima. S různou úspěšností zkoušel také ledové vlasy vypěstovat doma na přinesených "infikovaných" větvičkách, ale nikdy nebyly tak pěkné jako v lese. Krátce po svém seznámení s jevem v roce 1972 našel na větvičkách produkujících ledové vlasy také plodnice hub, které si nechal určit profesorem H. Clémençonem - šlo o rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) a černorosol bukový (Exidia glandulosa). Na odkorněných místech větviček pozoroval šedavý povlak - mycelium. Wagner[3] jev vysvětluje tak, že tlející dřevo má o něco vyšší teplotu než okolí, houba se pak zbavuje odpadních produktů svého metabolismu, tj. oxidu uhličitého a vody, přičemž voda při styku s chladnějším okolím mrzne. V tom případě voda ledových vlasů pochází ze dřeva a nikoliv ze vzduchu, rostou tedy odspodu a jejich pokroucení je způsobeno prouděním okolního vzduchu. Dřevo musí být podle Wagnera napadené houbou a její mycelium musí být aktivní, proto tvorba ledových vlasů ustává zhruba v půlce března, i přes jinak vhodné podmínky.

Jevem se dále zabýval tým vědců vedený Christianem Mätzlerem z Institutu aplikované fyziky na univerzitě v Bernu. Mätzler spolupracoval nejprve v roce 2005 s Wagnerem a společně vydali práci Ledové vlasy na tlejícím dřevě listnáčů jako biofyzikální jev[4]. Zkoumali dubové a bukové větvičky, tvořící ledové vlasy, a opakovaně se jim povedlo jev vyvolat i v pokusných podmínkách. Když větvičky ponořili do vroucí vody, alkoholu či fungicidního roztoku, ledové vlasy se na nich pak tvořily méně nebo vůbec, přičemž fungicid byl nejúčinnějším inhibitorem. Pozorovali a kategorizovali různé typy ledových jevů, nejen ledové vlasy, ale také podobné ledové stuhy na stoncích rohovce olověncovitého (Ceratostigma plumbaginoides) či ledové hřebeny vyrůstající z rozvolněného humusu. Za příčinu vzniku ledových vlasů označili dřevní houby aktivní v průběhu zimy, vytlačující vodu tlakem odpadního oxidu uhličitého, zatímco další dva jevy mají podle nich čistě fyzikální příčiny. Původ vody ze dřeva prokázala pozorování ledových vlasů, jež svým růstem odtlačily od povrchu dřeva volně držící kůru. Mätzler a Wagner rovněž měřili hmotnost ledových vlasů a počítali, jestli je možné, aby voda pocházela pouze z metabolismu houby. Zjistili, že to možné není, je jí totiž příliš mnoho, voda tedy musí být převážně z vlhkosti obsažené ve dřevě. Kromě Wagnerem[3] zmíněných dvou druhů hub jim Beatrice Senn-Irlet z nasbíraného aktivního dřeva určila ještě polštářnatku březovou (Diatrypella favacea), dřevomor (Hypoxylon cf. multiforme) a kropilku rosolovitou (Dacrymyces stillatus).

Po spolupráci s Wagnerem spojil Mätzler síly s chemičkou Dianou Hofmanovou z Institutu biologických a geologických věd v německém Jülichu a bioložkou Giselou Preussovou z Wiedtalova gymnázia v německém Neustadtu. Preussová studovala pod mikroskopem vzorky dřeva, tvořícího ledové vlasy, a identifikovala na nich celkem 11 druhů hub. Jediný druh houby - černorosol rozlitý (Exidiopsis effusa) - byl přítomen ve všech vzorcích a u více než poloviny vzorků byl jediným identifikovaným druhem. Mätzler pak pozoroval mechanismus vzniku ledových vlasů a zjistil, že jsou vytvářeny jevem známým jako segregace ledu (anglicky ice segregation), při němž je podchlazená voda zachycená v pórech materiálu přitahována k již vytvořené ledové struktuře a následně zmrznutím přispívá k její tvorbě. Tvar ledových vlasů je pak utvářen miniaturními póry na povrchu dřeva, podobně jako při vytlačování hmoty tryskou 3D tiskárny. Tento proces ale probíhá pouze za přítomnosti černorosolu rozlitého, bez jeho přítomnosti vzniká jen obyčejná ledová krusta. Hoffmanová pak provedla chemickou analýzu roztátých ledových vlasů a identifikovala lignin a tanin jako metabolické produkty houby. Tým se domnívá, že právě tyto látky zabraňují rekrystalizaci vzniklých ledových vlasů a udržují je tak v jejich plné kráse. Při dalším výzkumu chtějí vědci tuto hypotézu prověřit a inhibitory rekrystalizace přesněji identifikovat.

Časosběrné video růstu ledových vlasů

Literatura

  1. Hofmann, D., Preuss, G., and Mätzler, C.: Evidence for biological shaping of hair ice, Biogeosciences, 12, 4261-4273, doi:10.5194/bg-12-4261-2015, 2015. (anglicky)
  2. Lenggenhager K. 1986: Zur Frage der «Haareis»-Bildung. Archives for Meteorology, Geophysics, and Bioclimatology, Ser. B. 36, 371–379.
  3. Wagner, G: Haareis – eine seltene winterliche Naturerscheinung. Was haben Pilze damit zu tun? SZP/BSM 2005, S. 268–271. (německy)
  4. Wagner, G., Mätzler, Ch.: Haareis auf morschem Laubholz als biophysikalisches Phänomen. Forschungsbericht Nr. 2008-05-MW. Institut für Angewandte Physik. Universität Bern. 6. September 2008. S. 1–31. (německy)
  5. Wegener, A: Haareis auf morschem Holz. Die Naturwissenschaften 6/1, 1918. S. 598–601. (německy)
  6. European Geosciences Union - Press Release: Fungus shapes hair ice – Researchers identify fungus responsible for peculiar ice filaments that grow on dead wood (anglicky - tisková zpráva EGU; doplněno 31.1.2016)
  7. www.mykologie.net - Exidiopsis effusa


Změna 25. 2. 2016: vyměněna původní fotografie černorosolu rozlitého za dvě jiné od L. Zíbarové. Děkujeme za poskytnutí.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 1 / 8, články 1 - 10 / 76

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Jarní terénní seminář ČMS
pátek 2. 6. - neděle 4. 6. 2017
Kaplice u Lenory

KAPACITA NAPLNĚNA

Máme poslední volné místo pro 1 ženu.

Informace zde

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919. Nyní nově v celobarevné podobě!

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2017

Zapojte se sami do přípravy obsahu časopisu zajímavými příspěvky. Těšíme se na ně! Podělte se s ostatními čtenáři o vlastní zkušenosti, o radost z houbaření, ze svých nálezů a ze studia hub.

Příspěvky a předplatné 2017

Členský příspěvek:
- Studenti a senioři: 75,- Kč
- Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:
- Členové ČMS: 150,- Kč
- Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Dodání poštou v ČR je v ceně předplatného.

Jak zaplatit:

Preferovaný způsob platby: Bankovním převodem na účet ČMS č. 1933825359/0800. U platby uveďte přidělený kód jako variabilní i specifický symbol, v poznámce pak svoje jméno, případně jméno osoby, za kterou úhradu provádíte.

- Osobně v hotovosti v úředních hodinách v sídle ČMS.

- Složenkou na účet ČMS č. 1933825359/0800 - uveďte přidělený variabilní symbol.

Nepoužívejte platbu složenkou na adresu ČMS, zvyšujete tím zbytečně administrativní zátěž s identifikací plateb!

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Zde může být Vaše inzerce

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .