Aktuality - články autora Radim DvořákStrana 5 / 11, články 41 - 50 / 104
- 3.11.2015
Myko akce / Zprávy z akcí 
Vzpomínka na terénní seminář ČMS v Kryštofově údolí - 9.10.2015 Myko akce Terénní seminář říjen 2015 - Kryštofovo údolí 16. - 18. 10. 2015 (AKTUALIZACE 9. 10.)
- 24.9.2015 Myko akce / Zprávy z akcí Vzpomínka na 3. terénní seminář ČMS v Salaši u Velehradu
- 30.8.2015 Myko akce Terénní seminář 2015 - Salaš 18. - 20. 9. 2015 - oznamujeme naplnění kapacity
- 4.8.2015 Myko akce Terénní seminář září 2015 - Salaš 18. - 20. 9. 2015 (aktualizace)
- 15.6.2015 O společnosti / Zprávy Zápis z Valné hromady (členské schůze) ČMS konané 26. 5. 2015
- 15.6.2015 Houby Aktualizace stránek myko.cz 14.6.2015
- 27.4.2015 O společnosti / Zprávy Pozvánka na Valnou hromadu ČMS - 26. 5. 2015
- 15.4.2015 Houby Nové sekce myko.cz - Myko atlas a Náleziště
- 14.4.2015 O společnosti / Zprávy Příprava nových stanov České mykologické společnosti
Vzpomínka na terénní seminář ČMS v Kryštofově údolí
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 3.11.2015
Kryštofovo údolí
foto: Oldřich Jindřich
Novinský viadukt
foto: Radim Dvořák
malý viadukt
foto: Radim Dvořák
helmovka dvojvonná - Mycena diosma
foto: Oldřich Jindřich
černorosol terčovitý - Exidia recisa
foto: Oldřich Jindřich
společné foto pod Malým Ještědem
fotil Oldřich Jindřich
kuřátka přímá - Ramaria stricta
foto: Oldřich Jindřich
křehutka špinavolupenná - Psathyrella tephrophylla
foto: Radim Dvořák
voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák
bradavkatka žlutozelená - Eutypa flavovirens
foto: Oldřich Jindřich
Ve dnech 16. - 18. 10. 2015 uspořádala ČMS již čtvrtý terénní seminář, tentokrát v Kryštofově Údolí u Liberce. Malebné místo, nacházející se geograficky na Ještědsko-kozákovském hřbetu a známé svým železničním viaduktem, slibovalo při letošním slabém růstu hub alespoň příjemnou rekreaci v okolní krásné přírodě. Ubytování a přednášky byly zajištěny v penzionu Novina, který na tuto akci nabídl pan Siksta, účastník prvního semináře v Lázu. Přijelo celkem 24 zájemců, nepočítaje lektory Oldřicha Jindřicha a Radima Dvořáka.
Okolní lesy jsou tvořené především kulturními podhorskými smrčinami s vtroušenou břízou, jasanem, jeřábem a modřínem. Na méně lokalitách se nacházejí kulturní bučiny, bohužel kromě pařezů bez tlejícího dřeva. V údolí potůčků lze pak nalézt olšiny a jaseniny. V okolí jsou též bezlesá místa, tvořená loukami a pastvinami, kde jsme při plánování tématu semináře doufali v nálezy zajímavých lučních druhů hub, ale bohužel dlouhotrvající sucho a též mezotrofní až eutrofní charakter některých lokalit tomuto plánu nepřály. Paradoxně se jedno z nejhezčích bezlesých míst nacházelo přímo na zahradě kolem penzionu Novina.
Předchozí dlouhodobě velmi suché a teplé počasí, následované nedávným prudkým poklesem teplot a hlubokými přízemními mrazíky, rozhodně neslibovalo hojný růst hub, spíše jsme doufali, že nás přinejhorším zachrání dřevní a pozdně podzimní druhy. Přesto jsme nakonec zapsali a většinou též určili kolem 150 druhů makromycetů, ale chyběla celá řada běžných podzimních druhů či téměř i rodů, například čirůvky (Tricholoma), pavučince (Cortinarius) či šťavnatky (Hygrophorus).
Pátek 16. 10.
V pátek odpoledne se na místo konání postupně sjížděli účastníci semináře. Lektoři v doprovodu předsedy ČMS J. Landy dorazili jako obvykle dříve a páteční odpoledne věnovali prohlídce okolních lokalit. Ukázalo se, že houby příliš hojně nerostou, zklamáním byla také návštěva lučních lokalit. Přesto se podařilo nasbírat cca 30 druhů na úvodní výstavku. V blízkosti penzionu rostly například: šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa), šupinovka bledohlínová (Pholiota lenta), šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), pařezník jemný (Panellus mitis), muchomůrka červená (Amanita muscaria), helmovka kuželovitá (Mycena metata) a další zvláštně vonící helmovka podobná helmovce ředkvičkové, později mikroskopicky potvrzená jako helmovka dvojvonná (Mycena diosma), ohrožený druh Červeného seznamu.
Večer měl nejprve přednášku J. Landa o voskovkách (Hygrocybe) a příbuzných rodech, které jsme chtěli nalézt v bezlesých lokalitách. To už jsme věděli, že nejspíše zůstane jen u přání, a tak se posluchači mohli alespoň pokochat krásou a barevnou pestrostí zástupců této skupiny hub. Druhou přednášku měl Oldřich Jindřich o našich hřibovitých houbách, což je vždy vděčné téma pro široké publikum.
Sobota 17. 10.
Sobotní ráno nás přivítalo silnou mlhou a mrholením, nespěchali jsme tedy s vyražením do terénu. Kolem půl jedenácté se již mlha zvedala a postupně ustávalo i mrholení, vydali jsme se tedy od penzionu směrem na Malý Ještěd. Cesta vedla podhorskými smrčinami, místy s vtroušenou břízou a modřínem, ojedniněle s osamoceným bukem či jeřábem. Houby nerostly nijak masově, ale bylo co sbírat a určovat.
Přímo na cestě se objevil trs hnojníků inkoustových (Coprinus atramentarius), václavky smrkové (Armillaria solidipes) a na pařezu anýzem vonící houžovec hlemýžďovitý (Lentinellus cochleatus), k nalezení byl hřib hnědý (Imleria badia) a ojediněle i hřib kovář (Neoboletus luridiformis), často již mrazem poškozená muchomůrka červená, všudypřítomná byla lištička pomerančová, lakovky (Laccaria), penízovka kuželovitá v obou formách (Rhodocollybia butyracea) a podobná přehlížená penízovka vláknitá (Rhodocollybia filamentosa). Na mrtvém dřevě se dařilo běžným helmovkám - h. tuhonohé (Mycena galericulata), h. rýhonohé (M. polygramma) a h. Oortově (M. arcangeliana) a také čepičatce jehličnanové (Galeria marginata), nalezeny byly také plaménka nevonná (Gymnopilus penetrans) a plaménka poprášená (Gymnopilus picreus). Na opadu rostly ve velkém množství špička žíněná (Gymnopus androsaceus), š. provrtaná (G. perforans), helmovka kuželovitá, méně často pak penízovka splývavá (Gymnopus confluens) či helmovka zlatobřitá (Mycena aurantiomarginata). Zejména fotografy zaujala vrba u cesty, obsypaná černorosolem terčovitým (Exidia recisa).
Pod vrcholem Malého Ještědu jsme navštívili zarostlý bývalý lom na břidlici, jehož vlhké dno s malým jezírkem bylo porostlé vrbami. V mechu a rašeliníku zde rostly blíže neurčené čepičatky (Galerina) a také ohrožený druh Červeného seznamu ryzec lemovaný (Lactarius aspideus).
Podzimních mykorhizních druhů bylo velmi málo, šťavnatky byly zastoupeny jen šťavnatkou tečkovanou a š. olivově bílou (Hygrophorus olivaceoalbus), pavučince pavučincem (kožnatkou) skořicovým (Cortinarius cinnamomeus), p. polokrvavým (C. semisanguineus) a p. šafránovým (C. croceus), čirůvky (Tricholoma) zcela chyběly, z holubinek se našly běžné druhy jako holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca), h. celokrajná (R. integra), h. žlučová (R. fellea), h. akvamarínová (R. chloroides) a h. křehká (R. fragilis), z ryzců ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus), r. ryšavý (L. rufus) a r. bukový (L. fluens).
Po krátké přestávce na oběd a společné foto u přístřešku pod vrcholem Malého Ještědu jsme se vydali zpět po červené značce na Křižanské sedlo. Cestou někteří zoufalí fotografové z nedostatku podnětů fotili i obyčejné helmovky tuhonohé. Za silnicí se charakter lesa poněkud změnil na více eutrofní a nalezeny byly hlíva dubová (Pleurotus dryinus) - jako obvykle na smrku, blíže neurčené křehutky (Psathyrella), pečárka lesní (Agaricus sylvaticus), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) a s. přehrnutá (Lepista flaccida). Po chvíli pátrání na této straně silnice se většina účasníků již rozhodla vrátit zpět do penzionu, protože ani zde nebylo výrazně více hub ani jiné druhy než po celou dobu exkurze.
Někteří se po návratu rozhodli zajet na oběd do Kryštofova Údolí. Ukázalo se, že udělali dobře, v restauraci Údolanka totiž zrovna byly kůzlečí hody, takže bylo možné si doplnit denní příjem masných proteinů, jichž se nám od našeho vegetariánského hostitele k večeři nedostávalo.
Odpoledne byla nalezenými druhy doplněna výstavka v prvním patře penzionu. S postupujícím šerem jsme se poněkud potýkali s nedostatkem světla, o to více se při určování i prohlídce zapojovaly smysly na světle nezávislé.
Po večeři byly na programu přednášky. První měl Oldřich Jindřich o svém výzkumu v NPR Kohoutov v CHKO Křivoklátsko, což je komplex téměř pralesních bučin s příměsí dubu, lípy a jedle s přirozenou obnovou porostů. Představeny byly především typické houby bučin, což byla i příprava na nedělní exkurzi. Druhou přednášku měl Radim Dvořák o ochraně hub, její historii, vývoji a současném stavu u nás. Pro zbytek vytrvalých zájemců ještě O. Jindřich promítal přehled askomycetů (zejména operkulátních) s řadou vlastních krásných fotografií.
Pozdě večer pak dorazila malá skupinka, která si z Malého Ještědu udělala delší okruh přes údolí Rokytky a též místní hospůdku. Kromě košíků slušně naplněných jedlými houbami přinesli také velký trs křehutky čokoládové (Psathyrella spadicea), která je jedním z největších druhů křehutek u nás.
Neděle 18. 10.
V neděli jsme chtěli navštívit jiný typ lesa, což v tomto případě znamenalo bučiny. Bohužel v blízkém okolí se vyskytovaly pouze kulturní bučiny, v nichž kromě pařezů chybí dřevní hmota, tolik potřebná pro výskyt řady zajímavých či vzácných druhů, jež lze nalézt v bučinách pralesního typu. Vyrazili jsme tedy do údolí přítoku Rokytky nad malým viaduktem, kde se podél vrstevnicové cesty táhly pásy bučin. V okolí bučin byly opět smrčiny s vtroušenou břízou a modřínem.
Hned od počátku exkurze byl zřejmý jiný charakter lesa, čemuž odpovídaly i nálezy. Na kraji lesa v příkopu byla nalezena větší hnědá, blíže neurčená tmavobělka (Melanoleuca sp.), na více místech se objevila v kruzích strmělka mlženka, na pařezech pak třepenitky a šupinovky, nalezena byla též kuřátka přímá (Ramaria stricta). Na místě u cesty se zahrnutým dřevním odpadem rostla křehutka špinavolupenná (Psathyrella tephrophylla), na větvích buku pak voskovička citronová (Bisporella citrina) a na řezu zeleně zbarvený pyrenomycet bradavkatka žlutozelená (Eutypa flavovirens), z mykorhizních druhů byly nalezeny například muchomůrka citronová (Amanita citrina), ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), r. liškový (L. tabidus), holubinka nádherná (Russula mairei) a h. kolčaví (R. mustelina). Pestřejší byly také nálezy vytrvalých dřevních hub, zahrnující např. spálenku skořepatou (Kretzchmaria deusta), outkovku pestrou (Trametes versicolor) a o. chlupatou (T. hirsuta), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), dřevokaz rosolovitý (Merulius tremellosus) či šedopórku osmahlou (Bjerkandera adusta).
Po návratu k autům zaparkovaným pod viaduktem jsme se navzájem rozloučili a vyrazili postupně na cestu k domovu. Některým se vrátila chuť na kůzlečinu, takže jsme ještě podiskutovali u oběda v hospůdce Údolanka.
Těšíme se na Vás opět příště
I přes letošní sucho a celkově nehojný růst hub bylo na semináři zaznamenáno přes 150 druhů makromycetů. Doufáme, že si každý ze semináře odnesl nové poznatky a příjemné zážitky, poznal nové přátele, a na všechny se budeme těšit opět v příštím roce na dalších terénních akcích ČMS.
Terénní seminář říjen 2015 - Kryštofovo údolí 16. - 18. 10. 2015 (AKTUALIZACE 9. 10.)
Myko akce
Radim Dvořák, 9.10.2015
Oznamujeme k 9. 10. naplnění kapacity semináře a ukončení příjmu přihlášek.
ČMS zve zájemce o houby a mykologii na již čtvrtý terénní seminář zaměřený na podzimní houby a houby luk a pastvin.
Lektoři: Radim Dvořák, Oldřich Jindřich
Seminář se koná od pátku 16. 10. do neděle 18. 10. 2015 v penzionu Novina v Kryštofově Údolí – Novině u Liberce. Ubytování je zajištěno v místě konání, kapacita je 22 účastníků.
Propozice semináře ke stažení (opraveny GPS souřadnice)
Pokud jste ještě na našem terénním semináři nebyli a nemáte představu, jakým způsobem probíhá, přečtěte si články o předchozích seminářích:
Těšíme se na Vás!
Vzpomínka na 3. terénní seminář ČMS v Salaši u Velehradu
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 24.9.2015
společné foto účastníků semináře - fotil Milan Němčický
informační tabule přírodního parku Chřiby
korunokyjka svícnovitá - Artomyces pyxidatus
foto: Radim Dvořák
helmovka jehličková - Mycena acicula
foto: Radim Dvořák
slizečka porcelánová - Oudemansiella mucida
foto: Milan Němčický
helmovka medonohá - Mycena renati
foto: Martin Růžek
hlívovník klamný - Omphalotus illudens
foto: Lubomír Opat
bránovitec dvoutvarý - Trichaptum biforme
foto: Lubomír Opat
podloubník siný - Gyrodon lividus
foto: Martin Růžek
zvonkovka závojová - Tarzetta velata
foto: Martin Růžek
černolupen krvavý - Melanophyllum haematospermum
foto: Martin Růžek
křehutka vlnatá - Psathyrella cotonea
foto: Lubomír Opat
korálovec ježatý - Hericium erinaceus
foto: Milan Němčický
před sobotní přednáškou
foto: Milan Němčický
lakovka zakroucená - Laccaria tortilis
foto: Radim Dvořák
řasnatka Micheliova - Peziza michelii
foto: Radim Dvořák
Ve spolupráci s MK Salaš uspořádala ČMS ve dnech 18. - 20. 9. 2015 již třetí terénní seminář Určování hub v terénu v Salaši u Velehradu. Místem přednášek a výstavky nalezených hub byl sál v hostinci Na Dolině, účastníci byli ubytování zde nebo v kempu u Velehradu. Dorazilo celkem 29 účastníků z různých koutů naší republiky.
Okolní krásná příroda přírodního parku Chřiby se může chlubit čistým životním prostředím s řadou chráněných druhů fauny i flóry a šetrně obhospodařovanými lesy, které se svou druhovou skladbou a aktuální výsadbou blíží přirozenému lesu. Nejvíce jsou zastoupené bučiny, místy s příměsí habrů a dubů, méně pak kulturní smrčiny, v údolích potůčků je možné narazit na olšiny s vtroušenými jasany a javory, na teplých níže položených stráních nebo jižně orientovaných hřebenech nalezneme doubravy a dubohabřiny, všude je možné tu a tam spatřit modřín, zatímco borovice jsou zastoupené velmi řídce. V lesích je možné najít dostatek tlejícího dřeva, například smrkové pařezy zbylé po náhradě kulturních smrčin přirozenějším listnatým porostem, bukové větve i mohutné padlé kmeny. Na výslunných jižních svazích jsou místy také stepní porosty, jejichž návštěva neměla ale kvůli dlouhotrvajícímu suchu valný význam. Geologické podloží Chřibů tvoří flyše tvořené z pískovců a jílovců a slepenců, což dává v důsledku snadné eroze svahům a údolím charakteristický ostře zahloubený reliéf, tedy jde o náročný, kopcovitý terén.
Lektoři semináře Radim Dvořák, Jaroslav Landa a Lubomír Opat si místo konání a okolní přírodu prohlédli již v červnu 2015 s předsedkyní MK Salaš Alenou Filípkovou jako průvodkyní, ovšem v té době panovalo velké sucho a téměř žádné houby nerostly. Na seminář tak přijeli o den dříve, aby měli čas zmapovat okolí z hlediska vhodnosti pro plánované terénní exkurze. Ukázalo se, že houby sice nerostou nijak masově, ale dá se najít celkem vysoký počet druhů z různých skupin, přičemž nechybějí ani drobné houby, které při suchém počasí mizí jako první. Pozitivní vliv na počet druhů mělo především čisté prostředí a dostatek tlejícího dřeva na navštívených lokalitách. Nejvíce hub rostlo nijak překvapivě v údolích poblíž potoků a potůčků, zatímco na okolních kopcích byl růst slabý. Vzhledem k velmi teplému letošnímu počasí ještě téměř zcela chyběly typické podzimní houby, jako jsou václavky (Armillaria), šupinovky (Pholiota), čirůvky (Tricholoma), pavučince (Cortinarius), či šťavnatky (Hygrophorus).
Pátek
V pátek dopoledne pokračoval průzkum lektorů s paní Filípkovou, tentokrát v údolí jednoho z přítoků Salašky. Na toto místo se později vrátila část účastníků sobotní exkurze. Ze vzácných či zajímavých druhů byly nalezeny například helmovka jehličková (Mycena acicula), číšovec kápovitý (Calyptella capula), štítovka vrbová (Pluteus salicinus), holubinka ostrolupenná (Russula acrifolia), holubinka uhlová (Russula anthracina), choroš smolonohý (Royoporus badius), všudypřítomné v bučinách byly helmovky krvonohá (Mycena haematopus), šafránová (M. crocata) a medonohá (M. renati), holubinka sluneční (Russula solaris) a špička cibulová (Mycetinis alliaceus), místy se nacházely trsy slizečky porcelánové (Oudemansiella mucida), ryzec bledý (Lactarius pallidus), nalezena byla i korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus). Z běžných druhů rostly nejvíce holubinky - zejména namodralá (Russula cyanoxantha), doupňáková (R. grisea), olivová (R. olivacea), bukovka (R. heterophylla), akvamarínová (R. chloroides) a černající (R. nigricans).
Po poledni začali přijíždět první účastníci, jimž byla přislíbena neformální odpolední vycházka. Ta se nakonec rozdělila na dvě skupinky, jedna zamířila do teplomilné dubohabřiny a druhá do vlhké olšiny. V dubohabřině šlo spíše o zjištění, jestli lze po dlouhotrvajícím suchu i v takovémto typu lokality něco objevit. Podařilo se několik zajímavých nálezů - hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), hlívovník klamný (Omphalotus illudens) či bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme). Druhá skupinka mohla ve vlhčích místech u potůčku (olšiny, bučiny s habrem, smrčina) spatřit ryzec olšový (Lactarius obscuratus), podloubník siný (Gyrodon lividus), muchomůrku stroupkatou (Amanita ceciliae), u studánky poblíž bukového kmene pak zvonkovku závojovou (Tarzetta velata).
Z nalezených druhů byla pak v přednáškovém sále vytvořena výstavka. Po cca hodinovém zpoždění způsobeném čekáním na guláš následovalo uvítání účastníků v přednáškovém sále a letos dosti stručně pojatá přednáška R. Dvořáka o určování kloboukatých hub, uvedená postavením hub mezi živými organismy a jejich úlohou v přírodě.
Sobota
Na sobotu byla naplánována vycházka do údolí Salašky. Po desáté hodině se účastníci dopravili na horní konec Salaše na parkoviště, odkud dále pokračovali pěšky nahoru údolím. Ještě před památníkem obětem salašské tragédie ze samého konce 2. světové války se však řada účastníků i přes pomalé tempo pochodu ztratila, ať již kvůli focení nebo nedočkavosti vyrazit do lesa. Polovičně četná skupinka pak pokračovala vzhůru, kde byla cílem vzrostlá bučina bez bylinného podrostu na prudkém jižním až východním svahu. Na rozcestí U Padlých rostla skupina plodnic pečárky císařské (Agaricus augustus). V příkopech podél cesty bylo možné najít řadu drobných hub z rodů křehutka (Psathyrella), helmovka (Mycena, Hemimycena), hnojník (Coprinellus, Coprinopsis), sametovka (Conocybe), penízovka (Gymnopus) či kropenatec (Panaeolus). V cílové bučině pak byli všichni po náročném výstupu odměněni pohledem na vzácné druhy z Červeného seznamu - kriticky ohroženou [CR] křehutku vlnatou (Psathyrella cotonea) u pařezu buku, zranitelný [VU] hřib borový (Boletus pinophilus) a téměř ohroženou [NT] mísenku oranžovou (Aleuria aurantia), nápadnou svou jasně oranžovou barvou. Zájemci o prodloužení vycházky šli ještě na lokalitu navštívenou v pátek dopoledne a kromě již zmíněných druhů nalezli černolupen krvavý (Melanophyllum haematospermum) [NT] a zákonem chráněný kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta) [VU]. Část "ztracené" skupiny úspěšně navštívila lokalitu korálovce ježatého (Hericium erinaceus) [VU].
Po návratu byla nalezenými druhy doplněna výstavka. Po večeři pak byly na programu přednášky. Nejprve přednáška J. Landy navázala na úvod semináře a věnovala se významu mykorhiz v přírodě s důrazem na ektomykorhizy. Publiku byly představeny nejdůležitější skupiny ektomykorhizních rostlin (zejména dřevin) a rody či skupiny ektomykorhizních hub. Na příkladu studie v Krkonoších byl demonstrován nárůst výskytu ektomykorhizních druhů hub v poměru k houbám parazitickým či saprotrofním po významném zlepšení životního prostředí v průběhu 90. let minulého století. Po krátké přestávce následovala přednáška L. Opata o hřibovitých houbách, provázená krásnými fotografiemi většiny našich druhů z této skupiny.
Neděle
Nedělní vycházka vedla opět na již navštívené vlhčí lokality směrem na Zlackou studánku. V roklince potůčku byly nelezeny například lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), řasnatka Micheliova (Peziza michelii), čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale), třepenitka drobná (Hypholoma subviride) a olšenka oděná (Alnicola melinoides). Na pařezu smrku byla nalezena a sebrána k dalšímu studiu záhadná zajímavě barevná houba ze skupiny kalichovek. Podloubníky siné v příkopu u cesty již bohužel někdo sebral, zřejmě k snědku, protože největší plodnice ležela na místě rozkrájená. Jak to již v neděli bývá, projevila se cestovní horečka a někteří účastníci se brzy rozloučili a rozjeli se do svých domovů. Kdo došel až ke studánce, mohl vidět druhou fázi oxidace družniny pečárky zápašné (Agaricus xanthoderma), nalezené a poškrábané na začátku vycházky, spolu s demonstrací několika dříve nenalezených druhů jako klihatky černé (Bulgaria inquinans) či ryzce dubového (Lactarius quietus).
Na shledanou příště
Postupně jsme se rozloučili se všemi účastníky semináře, přáteli z MK Salaš a našimi hostileli z restaurace Na Dolině a vyrazili k domovu. Doufáme, že se všem účastníkům seminář líbil, něco nového se na něm přiučili a příště se opět uvidíme. Pro nás Pražáky to byl také zajímavý výlet, na němž jsme se setkali s řadou druhů, jež jsou ve středních Čechách vzácné nebo chybí. Celkem jsme zaznamenali cca 250 druhů vyšších hub, z toho téměř 30 z Červeného seznamu.
Terénní seminář 2015 - Salaš 18. - 20. 9. 2015 - oznamujeme naplnění kapacity
Myko akce
Radim Dvořák, 30.8.2015
Oznamujeme ukončení příjmu přihlášek na seminář v Salaši z důvodu naplnění kapacity.
Předběžně je v přípravě ještě seminář v říjnu, zaměřený na podzimní druhy hub.
Terénní seminář září 2015 - Salaš 18. - 20. 9. 2015 (aktualizace)
Myko akce
Radim Dvořák, 4.8.2015
Zveme všechny zájemce o rozšíření svých houbařských a mykologických obzorů na 3. terénní seminář ČMS, který se bude konat od pátku 18. 9. do neděle 20. 9. v Salaši (té u Velehradu) ve spolupráci s Mykologickým klubem Salaš. Účastníky čekají krásné lesy a příroda Chřibů, slibující řadu zajímavých nálezů.
Lektoři semináře: Lubomír Opat, Radim Dvořák
Neváhejte - počet účastníků je limitován, již evidujeme 15 předběžných přihlášek.
Na rozdíl od minulých akcí si ubytování účastníci zajišťují sami, doporučená jsou 3 ubytovací zařízení poblíž místa konání. V případě dostatečného zájmu je možné zajistit společné stravování - večeři v pátek a v sobotu před přednáškami. Z přednášek v hostinci nemusíte mít obavy - budova bude vyhrazena jen pro naši akci a prostory budou po dobu konání nekuřácké.
Pokud jste ještě na našem terénním semináři nebyli a nemáte představu, jakým způsobem probíhá, přečtěte si články o semináři 2013 v Lázu a 2014 v Prachaticích.
Zápis z Valné hromady (členské schůze) ČMS konané 26. 5. 2015
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 15.6.2015
Dáváme k nahlédnutí zápis z valné hromady (členské schůze) České mykologické společnosti konané podle § 29 stanov ČMS dne 26. května 2015 v posluchárně budovy Středního odborného učiliště obchodního, Praha 2, Belgická 29.
Výběr důležitých bodů programu VH:
- přijetí nových stanov ČMS
- zvýšení členského příspěvku od roku 2016
- volba nového výboru, náhradníků a kontrolní komise
- vyloučení členů neplnících si své členské povinnosti
- ocenění navržených členů za dlouholetou mykologickou a spolkovou práci
Nové stanovy ČMS ke stažení v PDF
Nový výbor na svém prvním zasedání ve čtvrtek 11.6. zvolil dle článku 8.1. stanov předsednictvo ČMS ve složení:
- ing. Jaroslav Landa - předseda,
- Radim Dvořák - místopředseda,
- JUDr. Aleš Vít - jednatel,
- Lubomír Opat - hospodář
a určil toto pořadí náhradníků: Mgr. Jana Šestáková, Marie Sobotková, ing. Pavel Svoboda.
Aktualizace stránek myko.cz 14.6.2015
Houby
Radim Dvořák, 15.6.2015
V sobotu 13. června 2015 proběhl větší upgrade administrace Náleziště zaměřený především na grafickou úpravu a uživatelskou přívětivost aplikace. K nové verzi je též k dispozici první verze uživatelské příručky, kterou si můžete stáhnout v PDF.
S potěšením sledujeme, že postupně přibývá žádostí o přidělení přístupu do Náleziště a případně Myko atlasu z řad členů ČMS. Tyto žádosti vyřizujeme obvykle najednou po nahromadění více požadavků, prosíme tedy žadatele o trpělivost.
Dále na webu najdete nové složení spolkových orgánů ČMS, zvolených 26.5.2015 členskou schůzí na 3leté období, a také touto schůzí schválené nové stanovy ČMS.
Karel Tejkal a Radim Dvořák, správci stránek myko.cz
Pozvánka na Valnou hromadu ČMS - 26. 5. 2015
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 27.4.2015
Valná hromada České mykologické společnosti se koná v úterý 26. května 2015 od 17:30 hodin v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro učebna č. 8.
Nesejde-li se dostatečný počet členů podle §29 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později v 18 h tentýž den na témže místě nová valná hromada, jež je usnášeníschopná nehledě k počtu přítomných.
Program:
- Zahájení
- Volby komisí - mandátové, volební a návrhové
- Vzpomínka na zesnulé členy
- Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
- Zpráva o provedení revize
- Návrh na ocenění členů
- Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
- Návrh na zrušení pobočného spolku ČMS - MK Přerov
- Návrh na výši členského příspěvku
- Návrhy projednané užším výborem, dle stanov
- Návrh přijetí nových stanov
- Volby nového výboru a kontrolní komise
- Kontrola usnesení z minulé valné hromady
- Diskuse
- Usnesení
Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni. Přijďte se spolupodílet na našem dalším vývoji a aktivitách. Na programu je mj. důležitý bod - přijetí nových stanov, základního dokumentu ČMS. Věříme, že Vám osud společnosti s více než 90 letou tradicí není lhostejný. Vítáni jsou zejména zástupci mykologických kroužků a klubů ČMS.
Nové sekce myko.cz - Myko atlas a Náleziště
Houby
Radim Dvořák, 15.4.2015
Pravidelný návštěvník stránek České mykologické společnosti jistě zaznamenal, že se v nabídce našeho webu objevily dvě nové sekce - Myko atlas a Náleziště. V současnosti se na jejich zkušebním provozu podílí pouze několik osob, předpokládáme však, že zhruba od června 2015 bude možné počet registrovaných uživatelů rozšířit o každého člena ČMS, který o registraci požádá, případně o další osoby, které budou pro rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných mykologických informací přínosem. Detailnější popis účelu a použití obou sekcí naleznete v podsekcích Myko atlas / Úvod a Náleziště / Úvod.
Každý registrovaný uživatel:
- získá přístup k dalším nálezům, které nejsou dostupné nepřihlášeným návštěvníkům
- bude moci vlastní nálezy také vytvářet, měnit a ukládat
Záznamy o nálezech můžete:
- mít uložené pro osobní potřebu - nikdo jiný než jejich autor je neuvidí
- sdílet s přesně určeným okruhem osob (např. pozvat své přátele nebo odborníky na pomoc s určením nálezu)
- zveřejnit pro registrované uživatele
- zveřejnit pro všechny návštěvníky myko.cz (schvaluje správce stránek)
Náleziště pomůže zjednodušit spolupráci při určování hub, protože všechny informace přechovávané v elektronické podobě mohou být trvale udržovány na jediném dobře dostupném místě. Zároveň může každému uživateli sloužit jako vlastní elektronický zápisník, k němuž se může rychle a snadno vracet.
Naším stěžejním cílem je vysoká kvalita poskytovaných informací. Snad nebude pro běžného uživatele příliš omezující, když si fotografie, nálezy či texty před všeobecným zpřístupněním vyžádají autorizaci osoby vybavené zvláštními právy. Ujišťujeme vás, že skutečně kvalitní informace nebo fotografie zveřejníme velmi rádi.
Máte-li o registraci zájem, nemusíte čekat až do června, váš zájem nám zjednoduší plánování.
Kontakty na správce:
- Radim Dvořák -
- Karel Tejkal -
Příprava nových stanov České mykologické společnosti
O společnosti / Zprávy
Radim Dvořák, 14.4.2015
Výbor ČMS připravil návrh nových stanov k projednání na nejbližší členské schůzi. Stanovy byly po zformulování jejich obsahu a náplně nezištně zkontrolovány, připomínkovány a doplněny právníkem. Důraz byl kladen na zachování fungujících tradičních prvků činnosti a vedení ČMS, nadčasové pojetí stanov a samozřejmě také na soulad se zákonem č. 89/2012 Sb. (tzv. nový občanský zákoník), jak všem spolkům ukládá zákon v rámci procesu tranformace z občanských sdružení.
V tuto chvíli je zájemcům z řad členů ČMS na vyžádání na sekretariátu k dispozici finální verze návrhu k případným připomínkám. Termín k podání připomínek na sekretariát je do 30.4.2015. Výbor se bude zabývat došlými vyjádřeními na své poslední schůzi 14.5.2015 před konáním členské schůze ČMS, které budou stanovy předloženy ke schválení.
