Aktuality - články autora Radim DvořákStrana 6 / 11, články 51 - 60 / 104
- 19.12.2014
Myko akce 
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM - jaro 2015 - 11.10.2014 Myko akce Festival filmů o přírodě na ČZU v Praze - Life Sciences Film Festival
- 28.9.2014 Aktuality Právě vyšel Mykologický sborník 2/2014
- 23.9.2014 Myko akce / Zprávy z akcí Ohlédnutí za terénním seminářem ČMS v Prachaticích
- 12.9.2014 Myko akce Terénní seminář ČMS 19. - 21. 9. 2014 v Prachaticích
- 15.4.2014 Aktuality Nová sekce našich stránek - Ochrana hub
- 3.2.2014 Myko akce Finále 40. ročníku soutěže "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu"
- 8.1.2014 Houby / Poznávejme houby Deconica montana - lysohlávka horská
- 7.1.2014 Knihovna / Knihy Vyšla nová kniha Houby jako lék
- 2.12.2013 Aktuality Varování - odstřel černé zvěře od Brd až po Vltavu v sobotu 14.12.2013
Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM - jaro 2015
Myko akce
Radim Dvořák, 19.12.2014
Výbor brněnské pobočky České vědecké společnosti pro mykologii a Botanické oddělení Moravského zemského muzea zvou všechny zájemce na přednáškový cyklus v roce 2015.
| datum | přednášející | téma |
|---|---|---|
| 20. ledna 2015 | Mgr. Jan Holec, Dr. (Národní muzeum, Praha) | Houby Národní přírodní rezervace Boubínský prales |
| 3. února 2015 | ing. Helena Deckerová (Ostrava) | Voskovky – klenoty našich luk |
| 17. února 2015 | dr. Vladimír Antonín, CSc. (Moravské zemské muzeum, Brno) | Naše muchomůrky |
| 3. března 2015 | Mgr. Hana Ševčíková (Moravské zemské muzeum, Brno) | Za houbami od nížin po alpinské pásmo |
| 17. března 2015 | RNDr. Vít Balner a Mgr. Michal Graca (Opava, Ostrava) | Zajímavé houby CHKO Beskydy |
| 31. března 2015 | Bc. Tereza Tejklová (Muzeum východních Čech, Hradec Králové) | Pavučince známé i neznámé |
Všechny přednášky jsou doplněné promítáním barevných obrázků a konají se vždy v úterý v 17,00 hod. v přednáškovém sále v 1. patře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.
Za brněnskou pobočku ČVSM a botanické oddělení MZM Vladimír Antonín a Alois Vágner.
Festival filmů o přírodě na ČZU v Praze - Life Sciences Film Festival
Myko akce
Radim Dvořák, 11.10.2014
Mezinárodní festival dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje se koná na České zemědělské univerzitě v Praze - Suchdole ve dnech 13. - 17. 10. 2014. Detaily k akci najdete na www.lsff.cz.
V rámci festivalu bude několikrát promítán film amerického mykologa Paula Stametse Superhouby: Pomohou zachránit svět? (Super Fungi, Will Mushrooms Help Save the World?). Ve čtvrtek 16.10. bude film od 13:10, poté bude od 14:00 následovat diskuze k filmu s názvem Houby jak je neznáte za přítomnosti předních českých výzkumníků v mykologických oborech a též jednatele ČMS Aleše Víta. Dovolujeme si Vás pozvat na tuto zajímavou akci.
Právě vyšel Mykologický sborník 2/2014
Aktuality
Radim Dvořák, 28.9.2014
titulní strana čísla 2/2014
Dočtete se v něm například:
- jak fotit obrázek pro titulní stranu
- o pavučinci habrovém od J. Borovičky
- o penízovkách z rodu Rhodocollybia od světového experta na špičky a penízovky V. Antonína
- o makroskopických znacích čirůvek od M. Mikšíka
- o hřibech borových od A.Víta a M. Vondráčka
- o zajímavých nálezech hub na sídlišti ve Veselí nad Moravou od R. Maňáka
Pokud Mykologický sborník neodebíráte a máte o něj zájem, využijte náš objednávkový formulář.
Ohlédnutí za terénním seminářem ČMS v Prachaticích
Myko akce / Zprávy z akcí
Radim Dvořák, 23.9.2014
sraz na sobotní vycházku ve Skříněřově
foto: Martin Růžek
křehutka opýřená - Psathyrella pennata
foto: Radim Dvořák
kořenitka nadmutá - Rhizina undulata
foto: Oldřich Jindřich
rovetka cizopasná - Asterophora parasitica
foto: Radim Dvořák
muchomůrka šafránová - Amanita crocea
foto: Oldřich Jindřich
šafránka ozdobná - Tricholomopsis decora
foto: Radim Dvořák
ucháč čepcovitý - Gyromitra infula
foto: Radim Dvořák
pavučinec hercynský - Cortinarius hercynicus
foto: Radim Dvořák
zvoneček uhelný - Geopyxis carbonaria
foto: Radim Dvořák
hlíva fialová - Panus conchatus
foto: Oldřich Jindřich
demonstrace nálezů u Volovic
foto: Oldřich Jindřich
Ve dnech 19. - 21. 9. 2014 uspořádala ČMS v Prachaticích druhý terénní seminář pro veřejnost. Tématem bylo určování hub v terénu se zaměřením na kloboukaté lupenaté houby. Tak jako na loňském semináři bylo cílem seznámit účastníky s pouhým okem pozorovatelnými znaky plodnic hub a naučit se na jejich základě určovat houby do rodů či skupin. Většina účastníků pak přijela s úmyslem rozšířit svoje houbařské znalosti a také repertoár druhů sbíraných pro kulinární využití.
Jako základna sloužilo ekocentrum Dřípatka v centru Prachatic. Zde byla ubytovaná většina lidí, proti původnímu rozpisu jsme se ale museli uskrovnit, protože do Dřípatky omylem dorazil výlet školáků, jejichž paní učitelka si o týden spletla datum zájezdu. Nakonec ale vše dobře dopadlo a všichni jsme se vešli. K dispozici jsme měli přednáškovou místnost s promítacím plátnem a stoly, na nichž byla rozmístěna výstavka nálezů.
Pátek
Lektoři Radim Dvořák a Oldřich Jindřich dorazili již v pátek kolem 13 hodin a spolu s přáteli vyrazili na obhlídku lokality Skříněřov, vybrané pro sobotní exkurzi. Vrchol růstu letních druhů zde byl již koncem srpna, nicméně les byl plný hub, jak letních, tak i podzimních. Proti loňskému semináři nebyla nouze ani o drobné houby, které k růstu vyžadují dostatek vlhkosti. Nasbírané druhy pak byly určeny a vystaveny v přednáškové místnosti v Dřípatce.
Večer pak byla na programu přednáška R. Dvořáka o nejdůležitějších rodech lupenatých hub, využívající část prezentace připravené pro loňský seminář v Lázu a taktéž prezentované v trojdílném cyklu přednášek Určování kloboukatých makromycetů do rodů. Prezentace je trvale veřejně dostupná na adrese seminar2013.myko.cz. Po přednášce demonstroval O. Jindřich důležitost čichu při určování hub na několika druzích hub s význačnou vůní či pachem.
Sobota
V sobotu 20. 9. byla na programu první terénní exkurze. Sraz byl ve Skříněřově kousek od zastávky vlaku, většina účastíků ale dorazila autem. Trasa exkurze vedla do kopce podél zelené turistické značky typickými mechatými smrčinami vyšších poloh s podrostem borůvek. Místy byly smrky promíšeny s borovicí lesní, občas se objevila jedle, buk nebo bříza. Přes ohlášené přeháňky a bouřky nám počasí celkem přálo, krátká sprška se nám sice nevyhnula, ale jinak bylo poměrně hezky.
Nejhojnější houbou v lese byla asi holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca), doprovázená hřibem hnědým (Imleria badia), na mnoha místech byly velké skupiny většinou již starých krásnopórek mlynářek (Albatrellus ovinus), k nalezení bylo i dost lišek obecných (Cantharellus cibarius) a koberce lišek nálevkovitých (Craterellus tubaeformis). Na pařezech rostly bohaté trsy již velkých václavek smrkových (Armillaria solidipes), hojně se vyskytovala jedlá třepenitka maková (Hypholoma capnoides) a také pro smrčiny vyšších poloh typická třepenitka roztroušená (Hypholoma marginatum). Ryzce byly zastoupeny obrovskými plodnicemi ryzce plstnatého (Lactifluus vellereus), hojně rostl také ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus), místy pak byl dříve cítit než vidět jedovatý ryzec hnědý (Lactarius helvus). Muchomůrky již pomalu končily, nejhojnější byla muchomůrka šedoblanitá (Amanita submembranacea), méně již muchomůrka plavá (Amanita fulva), muchomůrka šafránová (Amanita crocea), muchomůrka červená (Amanita muscaria), muchomůrka šedivka (Amanita excelsa), muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), muchomůrka porfyrová (Amanita porphyria) a muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata). Objevila se čirůvka havelka (Tricholoma portentosum) a hojně rostla velmi variabilní čirůvka mýdlová (Tricholoma saponaceum). Z čirůvkovitých hub rostla na více místech šafránka červenožlutá (Tricholomopsis rutilans) a též šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora). Bohatě byly zastoupeny nejrůznější pavučince, včetně jedovatých druhů jako pavučinec polokrvavý (Cortinarius semisanguineus), pavučinec červenošupinný (Cortinarius bolaris) a pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus). Na desítkách malých spálenišť rostly kořenitka nadmutá (Rhizina undulata), kalichovka spáleništní (Myxomphalia maura) a šupinovka spáleništní (Pholiota highlandensis), jen na několika se vyskytoval zvoneček uhelný (Geopyxis carbonaria) a pouze na jednom byla nalezena křehutka opýřená (Psathyrella pennata). Na více místech byla nalezena stále hojněji se vyskytující hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans). Na starých zčernalých plodnicích holubinek a ryzců rostly vcelku hojně penízovka třásnitá (Collybia cirrhata), penízovka hlíznatá (C. tuberosa) s tmavými sklerocii a rovetka cizopasná (Asterophora parasitica). Ze vzácnějších druhů byly nalezeny stroček kadeřavý (Pseudocraterellus undulatus) a ucháč čepcovitý (Gyromitra infula).
Po návratu z vycházky byla s pomocí některých účastníků doplněna výstavka. Nalezených a určených druhů bylo tolik, že nám prostor na stolech přestával stačit - celkem cca 120 druhů. Večer přednášel O. Jindřich nejprve o houbách brdských lesů a na přání pak i o využití hub v kuchyni, s nímž má jako kuchař profesí i koníčkem bohaté praktické zkušenosti.
Neděle
Nedělní vycházka byla původně plánována na Dubový vrch přímo v Prachaticích, ale nakonec byl cíl změněn na lesy kolem nedaleké osady Volovice. Opět to vypadalo na déšť, který v čas odjezdu skutečně přišel, ale zase rychle přestal. Po příjezdu do Volovic jsme nalezli několik chalup a oplocený areál s budovami po vojenské posádce, obkroužené většinou prázdnými pastvinami s ohradníky a březovými lesíky s osikami a vrbami, jako dělanými pro křemenáče. Kolem pak byly převážně smrčiny s příměsí borovice a buku. Celkově zde byla diverzita hub vyšší než ve Skříněřově, což bylo dáno především pestřejším výběrem mykorhizních partnerů s vyšším procentem listnáčů. Domorodci nás pozdravili s rozpačitými výrazy a slovy o invazi houbařů.
Pod břízami byl nalezen křemenáč březový (Leccinum versipelle), kozák březový (Leccinum scabrum) a kozák šedohnědý (Leccinum cyaneobasileucum). Všudypřítomné byly opět pavučince (Cortinarius), u pařezů a stojících i padlých kmenů pak václavky (Armillaria) a třepenitka maková. Z čirůvek byla nalezena pod vrbami vzácnější čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum), pod osikami dvojník zelánky čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), pod borovicemi a smrky jedlá čirůvka havelka, hojně jedovatá čirůvka mýdlová a též jedovatá čirůvka žlutohnědá (Tricholoma fulvum), méně často čirůvka kravská (Tricholoma vaccinum) a čirůvka střechovitá (Tricholoma imbricatum). Fotografové zajásali u nálezu pavučince hercynského (Cortinarius hercynicus) a kousek vedle u hlívy fialové (Panus conchatus) a krásných skupin zvonečku uhelného. Našlo se i několik druhů kuřátek (Ramaria, Clavulina), které si vzal na zpracování odborník na tuto skupinu hub O. Jindřich. Zajímavostí byly již starší plodnice šiškovce černého (Strobilomyces strobilaceus). Z typicky podzimních hub rostly v čarodějných kruzích čirůvka fialová (Lepista nuda), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) a strmělka přehrnutá (Lepista flaccida), v trsech jedovatá líha srostlá (Clitocybe connata), na dřevě pak upoutaly krásně zbarvené límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) a límcovka modrá (Stropharia cyanea), trsy opeňky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis) a šupinovky kostrbaté (Pholiota squarrosa). Našly se i vzácnější slizečka porcelánová (Oudemansiella mucida) a u paty smrku ouško zaječí (Otidea leporina). Hojně rostly opět lišky obecná i nálevkovitá a pod buky též stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides). Pod břízami byl hojně k nalezení ryzec šeredný (Lactarius necator), kokosem vonící ryzec vonný (Lactarius glyciosmus) a nejedlý ryzec kravský (Lactarius torminosus). Z pečárek se objevily pečárka lesní (Agaricus silvaticus) a drobná pečárka odlišná (Agaricus semotus). Nemohly chybět penízovky, konkrétně penízovka dubová (Gymnopus dryophilus), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia asema) a penízovka skvrnitá (Rhodocollybia maculata), z helmovek byly nejčastější helmovka tuhonohá (Mycena galericulata) a fotogenická helmovka slizká (Mycena epipterygia) s mléčně průsvitným žlutým třeněm.
Při pauze na oběd pak proběhla na lesní křižovatce demonstrace nasbíraných druhů sledovaná zvědavě i okolo projíždějícím traktoristou.
Na shledanou příště!
Po návratu jsme se rozloučili se všemi frekventanty semináře, kteří se rozjížděli do svých domovů s plnými košíky a doufejme, že i s novými znalostmi a zážitky a dobrým pocitem z celé akce. Budeme se na vás těšit i v příštím roce.
Terénní seminář ČMS 19. - 21. 9. 2014 v Prachaticích
Myko akce
Radim Dvořák, 12.9.2014
ČMS zve zájemce o houby a mykologii na terénní seminář URČOVÁNÍ HUB V TERÉNU 19. - 21. 9. 2014 v Prachaticích (pátek – neděle).
Místo konání
Centrum ekologické výchovy Dřípatka
Rumpálova 999
38301 Prachatice
GPS: 49°0'57.97"N, 14°0'20.311"E
www.dripatka.cz
Program
Pátek 19.9.2014
- od 13 h příjezd a ubytování účastníků
- 19 h přednáška s demonstrací aktuálně rostoucích druhů hub
Sobota 20.9.2014
- 10 – 16 h exkurze v terénu s odborným vedením (Skříněřov)
- 19 h přednáška s demonstrací nálezů, diskuze
Neděle 21.9.2014
- 10 – 14 h exkurze v terénu s odborným vedením úklid a odjezd
Lektoři
Radim Dvořák, Oldřich Jindřich
Další podrobnosti najdete v propozicích - ke stažení ve formátu PDF.
Neváhejte, ještě máme volná místa! Těšíme se na Vaši účast.
Co můžete čekat - ohlédnutí za loňským seminářem.
Nová sekce našich stránek - Ochrana hub
Aktuality
Radim Dvořák, 15.4.2014
tabule PP a EVL Milíčovské rybníky
foto: Lubomír Opat
Nový text zabývající se ochranou přírody a hub, související legislativou a praxí najdete na adrese www.myko.cz/ochrana-hub/.
Na jeho přípravě se podíleli někteří naši přední mykologové s profesionálními praktickými znalostmi z oblasti spolupráce mykologů a orgánů ochrany přírody. Věříme, že Vám bude pomůckou při orientaci ve Vašich právech a povinnostech při houbařských či mykologických toulkách přírodou. Obsahuje také doporučení ohledně evidence nálezů vzácných a chráněných druhů hub.
Finále 40. ročníku soutěže "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu"
Myko akce
Radim Dvořák, 3.2.2014
Mykologický klub Pardubice ve spolupráci s Pardubickým krajem si vás dovoluje pozvat na celorepublikové setkání mykologických klubů a kroužků u příležitosti finále 40. ročníku celostátní soutěže "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu". Setkání se uskuteční v sobotu 1. 3. 2014 v restauraci Pivovarka v Pardubickém pivovaru.
Ke stažení
Deconica montana - lysohlávka horská
Houby / Poznávejme houby
Radim Dvořák, 8.1.2014
Deconica montana - lysohlávka horská
foto 26.10.2012 v PP Pískovna u Dračice R. Dvořák
Deconica montana - lysohlávka horská
foto 8.1.2014 v PP Údolí Kunratického potoka R. Dvořák
Lysohlávka horská (Deconica montana (Pers.) P.D. Orton, dříve Psilocybe montana) je drobná nenápadná lupenatá houba, patřící do čeledi límcovkovitých (Strophariaceae).
Plodnice lysohlávky horské jsou drobné, rezavě hnědé, klobouk je nejprve polokulovitý, pak zvoncovitě rozložený, na středu někdy s hrbolkem, 5-20 mm v průměru, hygrofánní a za vlhka slizký, k okraji s prosvítajícími lupeny nebo až rýhovaný. Třeň je 2-5 cm dlouhý a 1-2 mm silný, hnědý, směrem shora dolů se ztmavující, podélně bílě vláknitě žíhaný. Lupeny jsou připojené až krátce sbíhavé, řídké, prostřídané pravidelně 3 lupénky o délce 1/4, 1/2 a 1/4 poloměru klobouku, v mládí rezavě hnědé s bělavým ostřím, ve zralosti černohnědé s jemným nafialovělým odstínem. Dužnina je tenká, rezavě hnědá, bez výrazného pachu, poraněním barvu neměnící.
Lysohlávku horskou najdeme obvykle ve skupinách v chladnějším období roku, tj. na podzim, brzy na jaře a také za mírné zimy. Roste na chudých půdách na sluncem vyhřívaných místech s xerotermní vegetací, například na jižně orientovaných prudkých svazích a skalách mezi suchomilnými mechy (nález z Krče) nebo na pionýrských stanovištích bez vyšší vegetace (nález z pískovny u Dračice). V Praze je také známá např. z Divoké Šárky.
Historie změny rodového jména je poměrně nedávná. Molekulárními studiemi se zjistilo, že rod Psilocybe je polyfyletický, přičemž typem rodu (tj. druhem, k němuž se latinské rodové jméno váže) byla právě Psilocybe montana, která patří do odlišné vývojové větve než halucinogenní druhy. Tím vyvstal problém, protože pro halucinogenní druhy bylo potřeba podle nomenklatorických pravidel vytvořit nové rodové jméno, zároveň byl ale v legislativě řady zemí široce používán název Psilocybe. Bylo tedy navrženo konzervovat rodové jméno Psilocybe s typem Psilocybe semilanceata (lysohlávka kopinatá), čímž se jméno Deconica uvolnilo pro nehalucinogenní vývojovou větev, zahrnující lysohlávku horskou.
Vyšla nová kniha Houby jako lék
Knihovna / Knihy
Radim Dvořák, 7.1.2014
Houby jako lék - přední obálka
Na přelomu roku vyšla nová kniha, jejíž autoři (RNDr. Vladimír Antonín, CSc., Ing. Ivan Jablonský, CSc., RNDr. Václav Šašek, CSc., MUDr. Zuzana Vančuříková) jsou předními mykology nebo odborníky na otázku léčivých hub a látek v nich obsažených. Kniha s názvem Houby jako lék se především zaměřuje na jednotlivé látky obsažené v houbách a jejich pozitivní vliv na tělesné funkce a rovnováhu těla, poškozené prostředím, dědičností i životním stylem. Autoři nás v ní dále seznámí s nejvýznamnějšími druhy léčivých hub a s možností jejich konkrétního využití a vlivu na lidský organismus.
Stručný obsah knihy
- Stručný přehled zařazení hub, způsob jejich výživy a rozmnožování
- Možnosti využití hub v různých odvětvích lidské činnosti
- 19 nejznámějších druhů léčivých hub, jejich popis, účinné látky a léčivé účinky
- Konkrétní zkušenosti mykoterapeutky z vlastní lékařské praxe
- Základní postupy a doporučení pro pěstování léčivých hub
- Využití léčivých hub v kuchyni
Kniha je středního formátu, má 256 stran a je bohatě doprovázena kvalitními barevnými fotografiemi. Kniha je v dostání v knihkupectvích a internetových obchodem za cenu cca 320 Kč.
Text zaslal Michal Mikšík.
Varování - odstřel černé zvěře od Brd až po Vltavu v sobotu 14.12.2013
Aktuality
Radim Dvořák, 2.12.2013
Varování městského úřadu v Mníšku pod Brdy:
V sobotu 30. listopadu 2013 a následně v sobotu 14. prosince 2013, bude od ranních hodin do odpoledne provedena celoregionální naháňka černé zvěře, které se zúčastní více jak 15 mysliveckých sdružení od Mníšku po Měchenice, k Vltavě, až za Dobříš! Žádáme všechny občany a návštěvníky, aby v tyto dny pokud možno vůbec nevstupovali do lesa, případně aby omezili svůj pohyb výhradně na lesní cesty.
Celý text ke stažení: Regionální naháňkou na divočáky
