ADMINS.CZ Virtis s.r.o.
 

Samostatné zobrazení článku číslo 1507

článek  Vzpomínka na terénní seminář ČMS v Kryštofově údolí

autor článku  Radim Dvořák, 3.11.2015

Kryštofovo údolí - foto: Oldřich Jindřich

Kryštofovo údolí
foto: Oldřich Jindřich

Novinský viadukt - foto: Radim Dvořák

Novinský viadukt
foto: Radim Dvořák

malý viadukt - foto: Radim Dvořák

malý viadukt
foto: Radim Dvořák

helmovka dvojvonná - Mycena diosma - foto: Oldřich Jindřich

helmovka dvojvonná - Mycena diosma
foto: Oldřich Jindřich

černorosol terčovitý - Exidia recisa - foto: Oldřich Jindřich

černorosol terčovitý - Exidia recisa
foto: Oldřich Jindřich

společné foto pod Malým Ještědem - fotil Oldřich Jindřich

společné foto pod Malým Ještědem
fotil Oldřich Jindřich

kuřátka přímá - Ramaria stricta - foto: Oldřich Jindřich

kuřátka přímá - Ramaria stricta
foto: Oldřich Jindřich

křehutka špinavolupenná - Psathyrella tephrophylla - foto: Radim Dvořák

křehutka špinavolupenná - Psathyrella tephrophylla
foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina - foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák

bradavkatka žlutozelená - Eutypa flavovirens - foto: Oldřich Jindřich

bradavkatka žlutozelená - Eutypa flavovirens
foto: Oldřich Jindřich

Ve dnech 16. - 18. 10. 2015 uspořádala ČMS již čtvrtý terénní seminář, tentokrát v Kryštofově Údolí u Liberce. Malebné místo, nacházející se geograficky na Ještědsko-kozákovském hřbetu a známé svým železničním viaduktem, slibovalo při letošním slabém růstu hub alespoň příjemnou rekreaci v okolní krásné přírodě. Ubytování a přednášky byly zajištěny v penzionu Novina, který na tuto akci nabídl pan Siksta, účastník prvního semináře v Lázu. Přijelo celkem 24 zájemců, nepočítaje lektory Oldřicha Jindřicha a Radima Dvořáka.

Okolní lesy jsou tvořené především kulturními podhorskými smrčinami s vtroušenou břízou, jasanem, jeřábem a modřínem. Na méně lokalitách se nacházejí kulturní bučiny, bohužel kromě pařezů bez tlejícího dřeva. V údolí potůčků lze pak nalézt olšiny a jaseniny. V okolí jsou též bezlesá místa, tvořená loukami a pastvinami, kde jsme při plánování tématu semináře doufali v nálezy zajímavých lučních druhů hub, ale bohužel dlouhotrvající sucho a též mezotrofní až eutrofní charakter některých lokalit tomuto plánu nepřály. Paradoxně se jedno z nejhezčích bezlesých míst nacházelo přímo na zahradě kolem penzionu Novina.

Předchozí dlouhodobě velmi suché a teplé počasí, následované nedávným prudkým poklesem teplot a hlubokými přízemními mrazíky, rozhodně neslibovalo hojný růst hub, spíše jsme doufali, že nás přinejhorším zachrání dřevní a pozdně podzimní druhy. Přesto jsme nakonec zapsali a většinou též určili kolem 150 druhů makromycetů, ale chyběla celá řada běžných podzimních druhů či téměř i rodů, například čirůvky (Tricholoma), pavučince (Cortinarius) či šťavnatky (Hygrophorus).

Pátek 16. 10.

V pátek odpoledne se na místo konání postupně sjížděli účastníci semináře. Lektoři v doprovodu předsedy ČMS J. Landy dorazili jako obvykle dříve a páteční odpoledne věnovali prohlídce okolních lokalit. Ukázalo se, že houby příliš hojně nerostou, zklamáním byla také návštěva lučních lokalit. Přesto se podařilo nasbírat cca 30 druhů na úvodní výstavku. V blízkosti penzionu rostly například: šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa), šupinovka bledohlínová (Pholiota lenta), šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), pařezník jemný (Panellus mitis), muchomůrka červená (Amanita muscaria), helmovka kuželovitá (Mycena metata) a další zvláštně vonící helmovka podobná helmovce ředkvičkové, později mikroskopicky potvrzená jako helmovka dvojvonná (Mycena diosma), ohrožený druh Červeného seznamu.

Večer měl nejprve přednášku J. Landa o voskovkách (Hygrocybe) a příbuzných rodech, které jsme chtěli nalézt v bezlesých lokalitách. To už jsme věděli, že nejspíše zůstane jen u přání, a tak se posluchači mohli alespoň pokochat krásou a barevnou pestrostí zástupců této skupiny hub. Druhou přednášku měl Oldřich Jindřich o našich hřibovitých houbách, což je vždy vděčné téma pro široké publikum.

Sobota 17. 10.

Sobotní ráno nás přivítalo silnou mlhou a mrholením, nespěchali jsme tedy s vyražením do terénu. Kolem půl jedenácté se již mlha zvedala a postupně ustávalo i mrholení, vydali jsme se tedy od penzionu směrem na Malý Ještěd. Cesta vedla podhorskými smrčinami, místy s vtroušenou břízou a modřínem, ojedniněle s osamoceným bukem či jeřábem. Houby nerostly nijak masově, ale bylo co sbírat a určovat.

Přímo na cestě se objevil trs hnojníků inkoustových (Coprinus atramentarius), václavky smrkové (Armillaria solidipes) a na pařezu anýzem vonící houžovec hlemýžďovitý (Lentinellus cochleatus), k nalezení byl hřib hnědý (Imleria badia) a ojediněle i hřib kovář (Neoboletus luridiformis), často již mrazem poškozená muchomůrka červená, všudypřítomná byla lištička pomerančová, lakovky (Laccaria), penízovka kuželovitá v obou formách (Rhodocollybia butyracea) a podobná přehlížená penízovka vláknitá (Rhodocollybia filamentosa). Na mrtvém dřevě se dařilo běžným helmovkám - h. tuhonohé (Mycena galericulata), h. rýhonohé (M. polygramma) a h. Oortově (M. arcangeliana) a také čepičatce jehličnanové (Galeria marginata), nalezeny byly také plaménka nevonná (Gymnopilus penetrans) a plaménka poprášená (Gymnopilus picreus). Na opadu rostly ve velkém množství špička žíněná (Gymnopus androsaceus), š. provrtaná (G. perforans), helmovka kuželovitá, méně často pak penízovka splývavá (Gymnopus confluens) či helmovka zlatobřitá (Mycena aurantiomarginata). Zejména fotografy zaujala vrba u cesty, obsypaná černorosolem terčovitým (Exidia recisa).

Pod vrcholem Malého Ještědu jsme navštívili zarostlý bývalý lom na břidlici, jehož vlhké dno s malým jezírkem bylo porostlé vrbami. V mechu a rašeliníku zde rostly blíže neurčené čepičatky (Galerina) a také ohrožený druh Červeného seznamu ryzec lemovaný (Lactarius aspideus).

Podzimních mykorhizních druhů bylo velmi málo, šťavnatky byly zastoupeny jen šťavnatkou tečkovanou a š. olivově bílou (Hygrophorus olivaceoalbus), pavučince pavučincem (kožnatkou) skořicovým (Cortinarius cinnamomeus), p. polokrvavým (C. semisanguineus) a p. šafránovým (C. croceus), čirůvky (Tricholoma) zcela chyběly, z holubinek se našly běžné druhy jako holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca), h. celokrajná (R. integra), h. žlučová (R. fellea), h. akvamarínová (R. chloroides) a h. křehká (R. fragilis), z ryzců ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus), r. ryšavý (L. rufus) a r. bukový (L. fluens).

Po krátké přestávce na oběd a společné foto u přístřešku pod vrcholem Malého Ještědu jsme se vydali zpět po červené značce na Křižanské sedlo. Cestou někteří zoufalí fotografové z nedostatku podnětů fotili i obyčejné helmovky tuhonohé. Za silnicí se charakter lesa poněkud změnil na více eutrofní a nalezeny byly hlíva dubová (Pleurotus dryinus) - jako obvykle na smrku, blíže neurčené křehutky (Psathyrella), pečárka lesní (Agaricus sylvaticus), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) a s. přehrnutá (Lepista flaccida). Po chvíli pátrání na této straně silnice se většina účasníků již rozhodla vrátit zpět do penzionu, protože ani zde nebylo výrazně více hub ani jiné druhy než po celou dobu exkurze.

Někteří se po návratu rozhodli zajet na oběd do Kryštofova Údolí. Ukázalo se, že udělali dobře, v restauraci Údolanka totiž zrovna byly kůzlečí hody, takže bylo možné si doplnit denní příjem masných proteinů, jichž se nám od našeho vegetariánského hostitele k večeři nedostávalo.

Odpoledne byla nalezenými druhy doplněna výstavka v prvním patře penzionu. S postupujícím šerem jsme se poněkud potýkali s nedostatkem světla, o to více se při určování i prohlídce zapojovaly smysly na světle nezávislé.

Po večeři byly na programu přednášky. První měl Oldřich Jindřich o svém výzkumu v NPR Kohoutov v CHKO Křivoklátsko, což je komplex téměř pralesních bučin s příměsí dubu, lípy a jedle s přirozenou obnovou porostů. Představeny byly především typické houby bučin, což byla i příprava na nedělní exkurzi. Druhou přednášku měl Radim Dvořák o ochraně hub, její historii, vývoji a současném stavu u nás. Pro zbytek vytrvalých zájemců ještě O. Jindřich promítal přehled askomycetů (zejména operkulátních) s řadou vlastních krásných fotografií.

Pozdě večer pak dorazila malá skupinka, která si z Malého Ještědu udělala delší okruh přes údolí Rokytky a též místní hospůdku. Kromě košíků slušně naplněných jedlými houbami přinesli také velký trs křehutky čokoládové (Psathyrella spadicea), která je jedním z největších druhů křehutek u nás.

Neděle 18. 10.

V neděli jsme chtěli navštívit jiný typ lesa, což v tomto případě znamenalo bučiny. Bohužel v blízkém okolí se vyskytovaly pouze kulturní bučiny, v nichž kromě pařezů chybí dřevní hmota, tolik potřebná pro výskyt řady zajímavých či vzácných druhů, jež lze nalézt v bučinách pralesního typu. Vyrazili jsme tedy do údolí přítoku Rokytky nad malým viaduktem, kde se podél vrstevnicové cesty táhly pásy bučin. V okolí bučin byly opět smrčiny s vtroušenou břízou a modřínem.

Hned od počátku exkurze byl zřejmý jiný charakter lesa, čemuž odpovídaly i nálezy. Na kraji lesa v příkopu byla nalezena větší hnědá, blíže neurčená tmavobělka (Melanoleuca sp.), na více místech se objevila v kruzích strmělka mlženka, na pařezech pak třepenitky a šupinovky, nalezena byla též kuřátka přímá (Ramaria stricta). Na místě u cesty se zahrnutým dřevním odpadem rostla křehutka špinavolupenná (Psathyrella tephrophylla), na větvích buku pak voskovička citronová (Bisporella citrina) a na řezu zeleně zbarvený pyrenomycet bradavkatka žlutozelená (Eutypa flavovirens), z mykorhizních druhů byly nalezeny například muchomůrka citronová (Amanita citrina), ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), r. liškový (L. tabidus), holubinka nádherná (Russula mairei) a h. kolčaví (R. mustelina). Pestřejší byly také nálezy vytrvalých dřevních hub, zahrnující např. spálenku skořepatou (Kretzchmaria deusta), outkovku pestrou (Trametes versicolor) a o. chlupatou (T. hirsuta), měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa), dřevokaz rosolovitý (Merulius tremellosus) či šedopórku osmahlou (Bjerkandera adusta).

Po návratu k autům zaparkovaným pod viaduktem jsme se navzájem rozloučili a vyrazili postupně na cestu k domovu. Některým se vrátila chuť na kůzlečinu, takže jsme ještě podiskutovali u oběda v hospůdce Údolanka.

Těšíme se na Vás opět příště

I přes letošní sucho a celkově nehojný růst hub bylo na semináři zaznamenáno přes 150 druhů makromycetů. Doufáme, že si každý ze semináře odnesl nové poznatky a příjemné zážitky, poznal nové přátele, a na všechny se budeme těšit opět v příštím roce na dalších terénních akcích ČMS.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Jarní terénní seminář ČMS
pátek 2. 6. - neděle 4. 6. 2017
Kaplice u Lenory

KAPACITA NAPLNĚNA

Máme poslední volné místo pro 1 ženu.

Informace zde

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919. Nyní nově v celobarevné podobě!

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2017

Zapojte se sami do přípravy obsahu časopisu zajímavými příspěvky. Těšíme se na ně! Podělte se s ostatními čtenáři o vlastní zkušenosti, o radost z houbaření, ze svých nálezů a ze studia hub.

Příspěvky a předplatné 2017

Členský příspěvek:
- Studenti a senioři: 75,- Kč
- Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:
- Členové ČMS: 150,- Kč
- Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Dodání poštou v ČR je v ceně předplatného.

Jak zaplatit:

Preferovaný způsob platby: Bankovním převodem na účet ČMS č. 1933825359/0800. U platby uveďte přidělený kód jako variabilní i specifický symbol, v poznámce pak svoje jméno, případně jméno osoby, za kterou úhradu provádíte.

- Osobně v hotovosti v úředních hodinách v sídle ČMS.

- Složenkou na účet ČMS č. 1933825359/0800 - uveďte přidělený variabilní symbol.

Nepoužívejte platbu složenkou na adresu ČMS, zvyšujete tím zbytečně administrativní zátěž s identifikací plateb!

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Zde může být Vaše inzerce

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .