Amanita rubescens Pers. 1797
muchomůrka růžovka
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Amanitaceae Amanita |
Synonyma
Amplariella rubescens (Pers.) E.-J. Gilbert 1941
Limacium rubescens (Pers.) J. Schröt. 1889
Popis
Klobouk je masitý, široký 50–200 mm, v mládí je polokulovitý, později nízce vyklenutý, ve stáří plochý, mírně zvlněný, na okraji lehce rýhovaný. V mládí je zbarven světle růžově nebo má pleťové odstíny, později je až červenohnědý. Povrch klobouku je pokryt bělavými nebo načervenalými bradavkami.
Lupeny jsou vysoké a husté, volně připojené ke třeni. V mládí jsou zakryté bílým závojem, mají bílou barvu, později růžoví, ve stáří mohou být červeně skvrnité.
Třeň je válcovitý, 60–180 x 15–50 mm, v mládí plný, později s vatovitou výplní až dutý. Má bílou, narůžovělou nebo nažloutlou barvu. Dole je hlízovitě rozšířený s několika řadami bradavek, hlíza má většinou načervenalou barvu, jak se zabarvuje při poškození larvami hmyzu. Pochva chybí. Prsten je velký, umístěný v horní části třeně, je bílý, široký, blanitý, na svrchní straně hustě podélně rýhovaný.
Dužnina je bílá, na řezu slabě červenající. Chuť i vůně je příjemně houbová.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou bezbarvé, široce elipsoidní, 7–10,5 x 5–7 µm, tenkostěnné, hladké, amyloidní.
 |
Výskyt
Vyrůstá hojně v červnu až listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, v parcích a alejích, od nížin až vysoko do hor. Často ji najdeme i za suššího počasí.
Možná záměna
Je zaměnitelná s muchomůrkou šedivkou (Amanita excelsa), která je jedlá, ale i s jedovatými druhy, jako jsou muchomůrka červená (Amanita muscaria) a muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) – ta se odlišuje se od růžovky především tím, že má zřetelnou polovolnou pochvu, hladký prsten a při poškození nerůžoví.
Kuchyňské využití
Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolysin, který rozkládá červené krvinky. Hemolysin je termolabilní, při tepelné úpravě se ničí. Tepelně zpracovaná růžovka má výtečnou chuť, hodí se k nejrůznějším kuchyňským úpravám.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Markéta Vlčková, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0087-2022-0171 (17.09.2022, Středočeský kraj)
0071-2021-0052 (06.07.2021, Středočeský kraj)
0188-2020-0021 (28.06.2020, Jihočeský kraj)
0188-2018-0018 (30.06.2018, Středočeský kraj)
0071-2018-0023 (26.06.2018, Středočeský kraj)
