kyjanka křehká
Clavaria fragilis Holmsk. 1790
Říše: houby
Třída: rouškaté
Čeleď: kyjankovité
Rod: kyjanka

Popis

Plodnice vyrůstají obvykle v bohatších trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo mírně vřetenovité, štíhlé a protáhlé, v dospělosti duté, 30–100 x 2–7 mm, zřídka větvené, někdy zploštělé s podélnou rýhou, (zářivě) bílé nebo bělavé, při vrcholu někdy nažloutlé nebo nahnědlé, zejména u starších nebo zasychajících plodnic. Na bázi mají krátký, zúžený a od plodné části téměř nerozlišený třeň.

Dužnina je velmi křehká, lámavá. Vůně je nevýrazná nebo mírně zemitá. Chuť je obdobná, uváděna také jako ředkvová nebo připomínající nezralé obilí.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické až široce eliptické, 5–7 x 3–4 µm, hladké, bezbarvé.

Bazidie jsou 4výtrusé, bez přezek. Cystidy chybí.

Výskyt

Roste roztroušeně až vzácně, od června do října, v mechu a v trávě na vlhčích nehnojených stanovištích v lesích, v parcích, křovinách nebo na otevřených plochách, pravděpodobně na odumřelých zbytcích vegetace.

Možná záměna

Kyjanka špičatá (Clavaria acuta) roste spíše jednotlivě nebo v menších trsech, má zřetelně oddělený sterilní třeň a větší výtrusy (7–11 x 4,5–8 µm).

Kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa) má plodnice šedobělavé či špinavě nažloutlé, nikoli (zářivě) bílé.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

06.07.2013, Karlovarský kraj
foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Knudsen H., Vesterholt J. a kol. (2018): Funga Nordica.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Myko atlas

Úvod k Myko atlasu