Russula sericatula Romagn. 1967
holubinka hedvábitá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti. Klobouk 50–100 mm široký, v mládí polokulovitý, později vyklenutý až ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, vínově hnědý, hnědý, od středu měďově, okrově až žlutokrově vybledající. Okraj zprvu podehnutý, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka za sucha matná až sametová, v dospělosti jemně zrnitá a lesklá, slupitelná až do 1/2 poloměru klobouku. Lupeny husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé vidlené, nejprve smetanové, nakonec oranžově žluté. Třeň 40–80 x 10–20 mm, válcovitý až kyjovitý, pod kloboukem mírně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v horní části ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy narůžovělý, na bázi třeně okrově až hnědě skvrnitý. Dužnina nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, stářím žloutnoucí až okrovějící, vůně nevýrazně ovocná, chuť mírná. Výtrusný prach žlutý (4b). Výtrusy 7–10 x 5,5–8 µm, s vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek. Roste vzácně v listnatých lesích, zejména pod habry, upřednostňuje vápnité nebo neutrální půdy. Červenec až září.
Možná záměna
Holubinka podrusá (Russula alutacea).
Holubinka olivová (Russula olivacea).
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
