Z dubnové vycházky ČMS 2024
Markéta Vlčková, 5.5.2024
tak a jdeme na to!
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Drahomíra Hlinovská
smrž obecný
foto Markéta Vlčková
smrž polovolný (Morchela semilibera)
foto: Markéta Vlčková
destice (Discina ancilis) ante finem
foto: Markéta Vlčková
tučné choroše šupinaté (Polyporus squamosus)
foto: Markéta Vlčková
někdo nám je (Laetiporus sulphureus) vyfoukl
foto: Ivo Novotný
napůl sklizený sírovec, můžeme si jej prohlédnout na řezu
foto: David Dobeš
hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria)
foto: Markéta Vlčková
choroš smolonový (Polyporus badius)
foto: David Dobeš
vezmeme si lupu...
Foto: Markéta Vlčková
a co nevidíme...chlupáček
foto: Ivo Novotný
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra))
foto: David Dobeš
skokan hnědý (Rana temporaria)
foto: David Dobeš
červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea), aspoň doufám
foto: Drahomíra Hlinovská
jsme u cíle
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni.
v neděli 28.4.2024 jsme se vypravili za jarními houbami do lesů v okolí Radotína (toho v Praze, ne toho na Moravě). Stejně jako v loňském roce jsme zvolili údolí Šachetského potoka poblíž PR Klapice, kam ještě zasahuje „krasové“ podloží. Přestože bylo krásně, tak vycházka příliš zájemců nepřilákala. Sešlo se nás kolem dvaceti, asi se všichni báli, aby lidí nebylo více než hub. Vzhledem k suchu a známému faktu, že konec dubna a květen nebývají zrovna plodné měsíce to byla pochopitelná obava, ale nakonec to dobře dopadlo – houby nás přečíslily minimálně o 20 kousků (viz seznam), a kdybychom dokázali v terénu určit všechny, které jsme viděli, vyhrály by houby myslím i o víc. Uznáváme, že v porovnání z cca 90 druhy z prosince to není nic moc, ovšem pokud jde o večeři, vyhrál jednoznačně Radotín.
Smržovité houby jsme vzhledem k extrémním výkyvům počasí v posledních čtyřech týdnech už nečekali, ale přesto jsme nějaké poslední unavené mohykány ještě nalezli. Plodnice však měly už pouze edukativní charakter, pro kuchyň se nehodily. Co ovšem večeři zachránilo, byl hojný výskyt mladých plodnic choroše šupinatého (Polyporus squamosus) a taky jedna vrba, která si náramně rozuměla se sírovcem žlutooranžovým (Laetiporus sulphureus). Větší část plodnic sice nějaký záškodník sklidil jeden či dva dny před naší návštěvou lesa, ale naštěstí nám tam něco málo nechal. Nehojně ale přeci ještě rostla křehutka hnědošedá jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a odvážlivci mohli zkusit i hnojník inkoustový (Coprinopsis atramentaria). On se tedy nikdo neodvážil, ale to je jiná story. Májovky (Calocybe gambosa) a závojenky podtrnky (Entoloma clypeatum) bohužel za nula bodů, stejně tak jako houby mykorhizní. Pozitivum ovšem je, že jsme nenarazili ani na nic vysloveně jedovatého, zbytek nálezů tvořily převážně dřevní chorošovité houby či „tvrdohouby“. Roztomilý byl malý bílý askoušek, který jsme pracovně určili jako chlupáček. A protože je jaro a jaro přírodě přeje, doprovázela nás po celou dobu i sympatická fauna a flóra.
Ať tak nebo tak, vycházka byla moc pěkná a těšíme se na další, která se ovšem pravděpodobně uskuteční až v polovině června, a to jen za předpokladu, že budeme mít dobré podmínky pro růst hub.
Přejme si vzájemně „Ať rostou“!
Markéta Vlčková