Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 1 / 45, články 1 - 10 / 443
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 >
- 29.3.2024
Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle - 12.3.2024 Z vernisáže fotografií Dr. Wiplera
- 3.3.2024 Zimní vycházky frčí!
- 4.2.2024 V Hostivařském lesoparku jsme odemkli "les"
- 8.1.2024 Z poslední vycházky ČMS v roce 2023
- 10.12.2023 Závěr sezóny v pražských Klánovicích byl důstojný
- 17.11.2023 Pozdně podzimní sezóna úspěšně pokračuje!
- 16.11.2023 Lesy na Broumovsku jsou dokonale zamknuty!
- 9.11.2023 Z výstavy v Dolním Újezdě
- 4.11.2023 Z páté naučné vycházky houbařů ve Velkých Hamrech 28. 10. 2023
Z jarní vycházky ČMS do Modřanské rokle
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 29.3.2024
čas odstartovat...
foto: Lubomír Opat
...nebo ne
foto: Markéta Vlčková
podvyživené smrže v mulči
foto: Lubomír Opat
nespolupracující třešňovka
foto: Markéta Vlčková
je poněkud vlhko
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský na lokalitě
foto: Markéta Vlčková
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) v detailu
foto: Lubomír Opat
destice chřapáčová (Discina ancilis)
foto: Lubomír Opat
penízovka smrková (Strobilurus esculentus)
foto: Drahomíra Hlinovská
upgrade cesty
foto: Markéta Vlčková
downgrade lesa
foto: Markéta Vlčková
prezentace nalezených druhů hub
foto: Lubomír Opat
jaro je romantické
foto: náhodná kolemjdoucí (děkujeme)
Milí všichni,
jarní vycházky za houbami, jak se zdá, nejsou tak sexy jako ty zimní, ovšem i tak jsme v sobotu 23.3. 2024 zaznamenali slušnou účast (v počtu téměř 30 ks houbařů, houbařek a houbařátek). Start se oproti plánu o něco opozdil, neboť na startovních pozicích bylo vymulčováno a tak jsme tam logicky hledali - hádejte co? Jasně že smrže (Morchella sp.). K našemu velkému překvapení jsme je opravdu našli, ovšem byly to chudinky podvyživené, nedomrlé a přešlé mrazem. Posuďte sami. Ale co už, počítá se výsledek (mmch., v přilehlé třešňovce, kterou jsme přirozeně nadšeně zkoumali hned poté, nebyla ani houba).
Když už jsme si takto vystříleli munici zajímavých hub na začátku, nebylo možno doufat v o moc pro veřejnost zajímavější nálezy. Přesto se poštěstilo najít i lokalitu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), o níž jsme dosud nevěděli. Destice chřapáčové (Discina ancilis) rostly na těch stejných pařezech, jako v loňském roce a dál už to bylo prakticky jen (byť ne výlučně) o dřevních druzích. Z jedlých dřevních druhů jsme nalezli ještě penízovky provázkové (Strobilurus stephanocystis) a smrkové (Strobilurus esculentus) a boltcovitku bezovou (Auricularia auricula-judae), z jedovatých pouze třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). V tom má předjaří nespornou východu – jiné jedovaté druhy prakticky nerostou. Nehojně byla zastoupena křehutka šedohnědá f. jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) a tmavobělka žlutavá (Melanoleuca cognata). Viděli jsme i nějaký ten hnojník domácí (Coprinellus domesticus), štítovku jelení (Pluteus cervinus) a strmělku ojíněnou (Clitocybe pruinosa). Kompletní seznam nálezů je přiložen.Uznáváme, že 40 druhů není v porovnání se zimními 90 nijak oslnivý výsledek, ovšem máme naprosto neprůstřelnou výmluvu.
Timing totiž nebyl dokonalý. Zmokli jsme, ale naštěstí ne moc, a ani to bahno nebylo tak hrozné. Co ovšem hrozné bylo, je stav lesa. Modřanská rokle, jak se zdá, prochází ‚“rekultivací“ (přeloženo: kácí se tam o sto šest, je tam bordel a les je napůl zničený), takže tomu dáme nějaký čas, než se tam vrátíme. Ocenili jsme nicméně úpravu cesty, takže již nebylo nutno šplhat po stráních, aby se člověk posunul vpřed suchou nohou a ne potokem. Nejsme si ale jisti, že kultivace cesty, která je pozitivní, vyváží ten velmi negativní zbytek „úprav terénu“.
Pokud bude počasí příznivé, zkusíme další vycházku naplánovat za cca 4 týdny (předběžně do Radotína), ovšem slíbit to pochopitelně nemůžeme.
Ať nám hezky rostou!
Markéta Vlčková
Z vernisáže fotografií Dr. Wiplera
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 12.3.2024
je nás jak do mariáše
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Markéta Vlčková
přestávka na posilnění
foto: Markéta Vlčková
doplňujeme tekutiny
foto: Markéta Vlčková
černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea)
foto: Markéta Vlčková
jehnědka (Ciboria amentacea) se nám schovávala
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) parazitující na kornatce
foto: Markéta Vlčková
černorosol bukový (Exidia nigricans)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka průsvitná (Tremella encephala)
foto: Markéta Vlčková
kropilky na smrkovém dřevě
foto: Markéta Vlčková
bledule jarní (Leucojum vernum)
foto: Markéta Vlčková
přípitek na úvod
foto: Markéta Vlčková
z vernisáže
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
přinášíme vám opět krátký pozdrav z Broumovska, kde se v sobotu 2.3.2024 konala vernisáž fotografií hub Broumovska, jejichž autorem nebyl nikdo menší než doktor Wipler. Vernisáž byla (celkem bez překvapení) spojena i s vycházkou za houbami. Odstartovali jsme dle plánu v 9:40 ze zastávky Pěkov, Hony a pokračovali jsme velmi příjemným údolím krásnými lesy směr Hlavňov. Tentokrát nejen že bylo překvapivě hezky, ale ani jiný útok přírodních živlů se nekonal (bláto se nepočítá, protože s ním jsme počítali).
Byť byly podmínky víc než příznivé jak pro vycházku, tak pro růst hub, nesešlo se nás na startu mnoho. Nu, aspoň už známe zdravé jádro, ke kterému neodmyslitelně patří i Eda. Malá účast se vysvětlila až po příchodu do Penzionu Pod Jasanem, kde se vernisáž konala. Místní se prostě jednoduše ztratili, a tak šli raději rovnou do hospody.
Popravdě hub jsme neviděli nijak mnoho (ne víc než 20) a jednalo se o druhy očekávatelné, a ani to mykologické tempo nám moc nešlo. Šli jsme nezvykle rychle, protože už se všichni těšili na tu vernisáž (uznejte sami – skoro 5 kiláků za tři hodiny? To je fofr). Měli jsme ovšem možnost, prohlédnout si hojně rostoucí černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea), který je stále řazen do Červeného seznamu jako téměř ohrožený druh (NT), povedlo se nám objevit hezoučký ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca) a nakonec vyhrabat jehnědu olšovou (Ciboria amentacea), byť to stálo trochu úsilí při hrabání. Viděli jsme i další rosolovité houby a samozřejmě i jedno a víceleté druhy dřevní.
Vernisáž samotná byla moc příjemná s opravdu štědrým catteringem a na fotky byl pěkný pohled. Část expozice byla tematicky členěna dle ročních období a část prostě výběr těch nejhezčích fotek hub, které byly na Broumovsku pořízeny. Osobně Dr. Wiplera obdivuji, jakou má s houbami v roli modelek trpělivost – mně takto hezky nikdy nepostojí. Za mě nejkrásnější byly mazlící se muchomůrky jízlivé, ale byly tam samozřejmě i jiné povedené fotografie, dokonce i hříbky.
Těšíme se na další podobné akce a snad se tentokrát účastnící neztratí ještě před startem.
Za redakci webu,
Markéta Vlčková
Zimní vycházky frčí!
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 3.3.2024
čekáme na opozdilé inženýry
foto: Lubomír Opat
na začátku jsme prozkoumali jednu přátelskou vrbu...
foto: Markéta Vlčková
...ale prozkoumat pečlivě všechno dřevo na lokalitě není legrace
foto: Markéta Vlčková
bylo krásně, ale na vysušeném kopci hub skoro nula
foto: Markéta Vlčková
v polovině trasy nás bylo stále dost
foto: Markéta Vlčková
gutující pevník kaštanový (Porostereum spadiceum)
foto: David Dobeš
ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum)
foto: Lubomír Opat
kržatčí miminko (Tubaria furfuracea)
foto: David Dobeš
ochutnávka rosolovky (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
černorosol s ušima (Exidia nigricans et Auricularia auricula-judae)
foto: Drahomíra Hlinovská
rážovka houbomilná (Dialonectria episphaeria agg.)
foto: Ivo Novotný
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca)
foto: David Dobeš
malé chlupaté askoušky k dourčení (určeno jako Belonidium mollissimum)
foto: Oldřich Jindřich
rozkošná drobná helmovka (Mycena tenerrima)
foto: Ivo Novotný
choroš brvitý (Polyporus ciliatus)
foto: Oldřich Jindřich
choroš poloplástvový, pohled do rourek
foto: Markéta Vlčková
žilnatka oranžová (Phlebia radiata)
foto: Markéta Vlčková
netuším, ale je to hezké (dourčeno jako Diatrype decorticata)
foto: Oldřich Jindřich
taky houby (káčovka lemovaná, Biscogniauxia marginata)
foto: Markéta Vlčková
brouček (dourčeno jako střevlík vrásčitý, Carabus intricatus)
foto: Lubomír Opat
šafrán jarní (Crocus vernus)
foto: Ivo Novotný
Vážení příznivci hub,
ač se to zdá neuvěřitelné, houby nám v letošním roce zatím dělají radost. Rostou tam kde mají a kdy mají a občas nás překvapí i nějakým tím bonusem. Naposledy jsme se o tom přesvědčili v sobotu 24. 2. 2024, kdy jsme za houbami vyrazili do přírodního parku Košíře-Motol. Lokalita v okolí golfového hřiště byla vybrána proto, že je vlhká a zůstává na ní spadané tlející dřevo, což je pro zimní druhy ideální. Byť lokalita nevypadá ani trochu lákavě a je samé bahno (což jsme v pozvánce avizovali), tak vycházka přilákala téměř 50 lidí, tedy srovnatelně s přechozími dvěma zimními vycházkami. Zájem veřejnosti o zimní (převážně dřevní) houby tedy zdá se trvá a nás to velmi těší. Je to pro nás trochu překvapením, ale zároveň i motivací pořádat více takových vycházek i v dalších sezónách.
Nu, ale pojďme k těm nálezům. Nebudeme zastírat, že to byl opět obvyklý zimní, tedy převážně chorošovitý sortiment, bez nějakých extra překvapení. Přesto jsme nalezli více než 60 druhů (seznam zde), tedy na zimu opět slušný výkon (který byl daný poměrně rozsáhlou rojnicí). Houbami dne se staly pevník kaštanový (Porostereum spadiceum; krásně gutoval) a ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum; vůbec ne proto, že je růžový).
Jedlého toho až tak super moc nebylo. Našli jsme nějaké ty uši (Auricula auricularia judae), kržatky (Tubaria furfuracea) obojí s výhradami ještě použitelné, dále hlívy (Pleurotus ostreatus) a penízovky (Flammulina velutipes), obojí již bohužel nepoužitelné. Prostě únor na jedlé houby není vhodná doba – na zimní je moc pozdě a teplo, na jarní moc brzy a zima. Z hub které se sníst dají, ale obvykle se nekonzumují, jsme viděli několik rosolovitých druhů, přičemž rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) někteří odvážní jednici zkonzumovali přímo terénu.
Jedovaté druhy byly zastoupeny pouze velmi unavenými plodnicemi hlináku červenajícího (Hapalopilus nidulans). V tomto má únorové houbaření nespornou výhodu – téměř nehrozí, že by rostlo něco, čím se můžete reálně otrávit (nevýhodou je, že pravděpodobně nenajdete ani nic moc, co by se dalo sníst). Teoreticky mohou růst i čepičatky jehličnanové (Galerina marginata), ale na ně jsme nenarazili (byť jsou z lokality známé).
Z druhů zařazených do Červeného seznamu se poštěstilo nalézt téměř ohrožený (NT) černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) a ohrožený (EN) houžovec medvědí (Lentinellus ursinus). Lupu jsme museli vyndat při nálezu rážovky houbomilné (Nectria episphareia), která parazituje na tvrdohoubách, nejčastěji z rodu Diatrype a vypadá jak malinkaté červené špendlíkové hlavičky. Potěšil nás nález několika plodnic ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), který byl zatím na této lokalitě nalezen pouze jednou, a to sice doktorkou Turnovcovou v roce 2018. Ohnivec sice není vzácná houba, ale neroste zdaleka všude a vzdor nápadné červené barvě se kupodivu opravdu špatně hledá. Na trouchnivém dřevu jsme nalezli několik drobných a vzácnějších vřeckovýtrusých (Ascomycetes) hub, které potěší každého mykologa a fotografa hub. Našly se pochopitelně i další objekty k focení, a ne vždy se nutně jednalo o houby (Mmch, toho brouka nemáme určeného, jsme si jisti pouze tím, že je to brouk. Kdo ví co je ten brouček zač, nechť nám dá prosím vědět).
Další vycházky za houbami po Praze jsou v plánu, termíny pochopitelně zatím určeny nejsou. Velmi bude záležet na počasí. Pokud teploty klesnou pod nulu a přestane pršet, tak jsme trochu v loji a nic nebude. Pokud bude tak krásně jako doposud, mohla by se další vycházka konat třeba již za tři týdny. Věříme, že nám zachováte přízeň a dorazíte znovu!
Za ČMS,
Markéta Vlčková
V Hostivařském lesoparku jsme odemkli "les"
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 4.2.2024
to bude pořádná rojnice
foto: Markéta Vlčková
máme klanolístku (Schizophyllum commune)
foto: Jaroslav Vlček
úrodu uší je třeba sklidit
foto: Markéta Vlčková
my se nakonec snad i proslavíme
foto: Lubomír Opat
konečně pořádná dřevokazka
foto: Markéta Vlčková
do cíle se nás dostalo překvapivě mnoho
foto: náhodná kolemjdoucí
lesklokorku (Ganoderma applanatum) jsme si pro jistotu podepsali
foto: David Dobeš
boltcovitka bezová (Auricularia auricula judae)
foto: Oldřich Jindřich
kržatka zimní (Tubaria furfuracea)
foto: Markéta Vlčková
kropilky
foto: David Dobeš
kropilky
foto: Květa Součková
choroš poloplástvový (Polyporus brumalis)
foto: Drahomíra Hlinovská
ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum)
foto: Květa Součková
pórovitka drobnopórá (Schizopora flavipora)
foto: Oldřich Jindřich
bradavkatka obecná (Cytospora populina)
foto: Oldřich Jindřich
sazovka kruhatá (Daldinia concentrica)
foto: Drahomíra Hlinovská
z focení urniček
foto: Markéta Vlčková
periskop (Urnula craterinum)
foto: David Dobeš
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Pavel Hruška
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Martin Slavičínský
urnička pohárová (Urnula craterinum)
foto: Oldřich Jindřich
pořádný hříbek na závěr
foto: Lubomír Opat
Zdravíme všechny houbové nadšence,
vycházky v zimním období bývají téměř výlučně o dřevních houbách, které pro veřejnost nejsou příliš atraktivní (většinou se nedají jíst). Proto nás mile překvapila hojná účast, která by mohla značit, že dřevní houby přeci jen budí zájem a získávají na oblibě, což potěšilo zejména naše lektory, kteří dřevní houby považují za mimořádně zajímavé (zdravíme Týnu a Pavla). První únorovou sobotu jsme vyrazili za houbami do Hostivařského lesoparku, ve kterém je ponecháno tlející dřevo, takže se pro průzkum dřevních druhů jeví jako ideální. Nutno ovšem dodat, že vzdor hojným příležitostem (opravdu spousta dřeva všude), nebyly nálezy nijak překvapivé ani oslnivé. Nedá se však říci, že bychom si vedli vysloveně špatně. Celkem jsme nalezli více než 70 druhů, tedy na únor velmi slušný počet, přesně určeno bylo 65 druhů (seznam zde). Za úspěch vděčíme jistě i tomu, že nás bylo prostě hodně (průběžně a v průměru se nás v lesoparku pohybovalo 40) a že i nejmladší účastníci se velmi snažili rozšířit seznam nálezů (např. o kornatcovité druhy - bravo Norberte).
Je sice pravdou, že jedlých druhů v zimě roste minimum, ale nějaké rostou přec, a i my jsme na nějaké narazili. K oblíbeným patří penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) a hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Našli jsme obojí, ale bohužel většinou ne v tak dobré kondici, aby je bylo možno zkonzumovat. V o něco lepší kondici byly boltcovitky bezové (Auricularia auricula-judae) a kržatky zimní (Tubaria furfuracea), které ovšem z hlediska kulinářského až tak oblíbené nejsou. Rosolovité houby (které někteří odhodlaní konzumenti také požívají) tentokrát v kondici příliš nebyly, zato jsme našli celkem pěkné kropilky. Jedovaté druhy v únoru prakticky nerostou, čepičatky ani hlináky, které by růst mohly, jsme nenašli, takže jediná potenciálně nebezpečná houba byla třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare). Zajímají nás pochopitelně i méně běžné druhy, ke kterým stále patří hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), byť jejích lokalit přibývá a v novém Červeném seznamu již uvedena nebude, a urnička pohárová (Urnula craterium), která je zatím v Červeném seznamu zařazena jako kriticky ohrožený druh, nicméně vzhledem k jejímu šíření na lokalitách ovlivněných člověkem bude její status přehodnocen. Zajímavé je, že vzdor tomu, že se nejedná o žádné krasavice, všichni je chtějí fotit. No a dál už to bylo o těch běžných pevnících, troudnatcích, lesklokorkách, outkovkách, pravých choroších atd. – prostě to, co byste v únoru čekali, že najdete. Poněkud smutný byl náš expert přes hřiby, ale tak dlouho hledal, až nakonec toho hříbka našel.
Příštích několik týdnů bude situace víceméně podobná, ovšem blíží se jaro a s ním i jarní askomycety a jiné zajímavosti. Pokud počasí nebude nepřátelské, bude další vycházka v březnu (předběžný plán je návštěva Prokopského údolí a možná vymyslíme i druhou lokalitu, kam zajít). O vycházkách Vás budeme s předstihem informovat na našich webových stránkách a na facebookovém profilu.
Těšíme se zase příště,
vaše redakce.
PS: užili jsme si i svých "15 minut slávy".
Z poslední vycházky ČMS v roce 2023
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 8.1.2024
uvítání pod památným dubem
foto: Markéta Vlčková
rozvinuli jsme rojnici
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Lubomír Opat
co je to za šupinovku?
foto: Markéta Vlčková
cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis)
foto: Markéta Vlčková
číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Drahomíra Hlinovská
hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus)
foto: Martin Slavičínský
měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa)
foto: Petr Souček
pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens) a kožovka (Hymenochaete)
foto: Petr Souček
pavučinovka sivá (Eriopezia caesia)
foto: Petr Souček
prsnatka (Rosellinia)
foto: Petr Souček
Hurá hlíva! (Pleurotus ostreatus)
foto: Markéta Vlčková
houby rostou ale úplně všude
foto: Lubomír Opat
Když se řekne prosinec, obvyklá první asociace není „houbaření“, člověk má spíš tendence sáhnout po lyžích než po košíku. O to víc nás překvapilo, že do Kunratického lesa s námi v sobotu 30.12.2023 vyrazilo 45 lidí (což je mimochodem v roce 2023 „pražský“ rekord, který už letos stěží překonáme). Za načasování se musíme pochválit – v den vycházky bylo krásných 9 stupňů (o den později jsme se probudili do mrazivého Silvestrovského rána) a déšť také spořádaně počkal, až dojdeme do cíle.
Teplé počasí s dostatkem srážek, které vycházce předcházelo, dávalo naději na slušnou houbovou nadílku, byť naše prvotní očekávání byla poněkud optimističtější, než byl skutečný stav růstu hub na lokalitě. Přesto byl výsledek uspokojivý, nalezli jsme více než 90 druhů a zdaleka nešlo jen o „choroše“ (byť to podle fotek tak nevypadá).
Z jedlých druhů jsme měli možnost vidět většinu očekávatelného spektra. Nechyběla penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), penízovka smrková (Strobilurus esculentus), ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), čirůvky fialová (Lepista nuda) a dvoubarvá (Lepista personata), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Našli jsme i velmi pěkné a velmi poživatelné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) a velmi pěkné, ovšem o něco méně poživatelné kržatky (Tubaria furfuracea).
Jedovaté druhy byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), obligátní třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare) a několika pavučinci.
Díky vlhku byly celkem v kondici houby „rosolovité“ jako je černorosol bukový (Exidia nigricans), rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) nebo čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). Pro oko zajímavá byla drobounká pavučinovka sivá (Eriopezia caesia). Pod buky nás překvapil relativně hojný růst ryzce nasládlého (Lactarius subdulcis), který takto pozdě již obvykle nefruktifikuje.
Doufáme, že si všichni vycházku užili a že se již těší na další, kterou plánujeme na přelom ledna a února (pokud bude počasí příznivé pro růst hub).
Závěrem bychom chtěli všem poděkovat za účast a všem našim příznivcům a milovníkům hub popřát vše nejlepší do dalšího roku včetně optimistického „Ať rostou!“.
Markéta Vlčková
Grantová podpora
Všechny vycházky jsou po podporovány grantem DOT/54/12/022035/2022.
Závěr sezóny v pražských Klánovicích byl důstojný
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 10.12.2023
Ni déšť ni sníh nezabrání poslům našim...jít na houby
foto: Markéta Vlčková
zaseknutí těsně po startu - jako vždy
foto: Markéta Vlčková
dáš si k večeři šupinovku? (Pholiota lenta)
foto: Markéta Vlčková
velká radost z imlérie (hřib hnědý)
výklad o křemenáči krvavém
foto: Markéta Vlčková
a máme tě Edo (Boletus edulis)
foto: Lubomír Opat
další Eda hříbek
foto: Markéta Vlčková
Rubíňáci (Rubinoboletus rubinus) nejsou, tak jdeme domů
foto: Markéta Vlčková
čepičatka jehličnanová
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá
foto: Gabriela Kárníková
lakovka ametystová
foto: Gabriela Kárníková
hlíva hnízdovitá
foto: Drahomíra Hlinovská
tak už mě vyhrabali (křemenáč krvavý)
foto: Lubomír Opat
hřib smrkový
foto: Lubomír Opat
Vážení přátelé,
přestože dodávka obvyklých zimních mrazíků a sněhu dorazila o 24 hodin dříve, než by nám bylo milé, jsme do Klánovic 25.11.2023 statečně vyrazili. Pravda, naše „rojnice“ byla plus mínus o polovinu hubenější než před dvěma týdny v Šárce. Navíc asi tak 45 minut po startu (a 300 ušlých metrech – z toho celých 20 m v lese) se ještě zmenšila, neb se obávám, že někteří vyrazili špatným směrem a byli ponecháni na pospas vlkům a jiné dravé zvěři, čímž jsme mj. přišli o 50% hledacích psů.
Očekávali jsme houby přešlé mrazem, a toto očekávání bylo naplněno, ovšem dočkali jsme se několika překvapení. Houby stále rostly hojně, druhové spektrum víceméně korespondovalo s ročním obdobím (viz seznam nálezů). Z jedovatých druhů jsme viděli opět čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata), helmovku narůžovělou (Mycena rosea) i ředkvičkovou (Mycena pura), obvyklé pozdně rostoucí muchomůrky (Amanita muscaria, Amanita citrina) a čechratku podvinutou (Paxillus involutus). Vzácnosti jsme tentokrát moc nepotkali. V Červeném seznamu zapsaná hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) zas tak vzácná není, ovšem měli jsme i jeden velmi slibný, blíže neurčený houžovec, ze kterého se vyklubal houžovec medvědí (Lentinellus ursinus), který je t.č. v ČS v kategorii EN.
Co nás překvapilo, byly houby jedlé. Kromě obvyklého a očekávaného pozdně podzimního sortimentu, ke kterému neodmyslitelně patří penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta), čirůvka fialová (Lepista nuda), šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), lakovky (Laccaria amethystina, Laccaria proxima) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), jsme narazili na nebývalé množství hřibů smrkových (Boletus edulis) a křemenáčů krvavých (Leccinum aurantiacum). Zejména křemenáč krvavý jsme na této trase doposud nepotkali a hřiby smrkové v minulosti pouze ojediněle. Naproti tomu, hojný výskyt „imlérií“ (Imleria badia, hřib hnědý) a „babek“ (např. Xerocomellus pruinatus) nás sice potěšil, ale nepřekvapil. Nepřekvapila nás ani absence hřibů rubínových (Rubinoboletus rubinus) na "téměř" cílové lokalitě. Mirek sice tajně doufal, že by tam být mohly, ale ony měly bohužel jiný názor na situaci (ten by šel vyjádřit jednoduchým..."nechceme").
Věříme, že se vycházka všem líbila, byť nebylo zrovna teplo, počasí celkově přestalo být uživatelsky přátelské a konce trasy jsme ani nedosáhli (protože vééélký příkop s vodou a zima).
Vycházky plánované na prosinec – březen budou probíhat víceméně podle schématu: „Choroš, choroš, (zima), choroš, helmovka, nevíme jaká, (zima) choroš, choroš, asi sametovka, (fakt zima) choroš, víc chorošů, (strašná zima), hurá černorosol…kde je nejbližší hospoda“?! I tak věříme, že se k nám připojíte. Nejbližší vycházka by se měla uskutečnit 30.12.2023, pozvánku včas zveřejníme.
Těšíme se na vás zase příště!
Markéta Vlčková
Pozdně podzimní sezóna úspěšně pokračuje!
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 17.11.2023
Ti kteří zvládli odstartovat včas
foto: Markéta Vlčková
prohlížíme první louku
foto: Markéta Vlčková
prohlížíme druhou louku
foto: Lubomír Opat
asi máme žampióna
foto: Markéta Vlčková
Šárka na podzim
foto: Lubomír Opat
výklad v terénu
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Markéta Vlčková
ti co vydrželi do konce
foto: Lubomír Opat
opeňky loni a letos
aspoň nějaké zachráníme
foto: Markéta Vlčková
nějaký záškodník zmasakroval sameťáky
foto: Markéta Vlčková
čepičatka jehličnanová
foto: Markéta Vlčková
límcovka měděnková
foto: Markéta Vlčková
trepkovitka
foto: Markéta Vlčková
dřevnatka parohatá
foto: Markéta Vlčková
Vážení přátelé,
z Broumovska jsme se plynule přesunuli do pražské Šárky, kam jsme ve 40 hlavé rojnici vyrazili v neděli 12.11.2023 (ne každý stihl včas odstartovat a ne každý se dožil konce, ale cca 40 nás v průměru bylo). Krásné počasí přilákalo spoustu „nových tváří“, což nás potěšilo, nikdo nezmrzl a nikdo nebyl pokousán drobnými živočichy. Dokonce i houby jsme našli.
V porovnání s loňskou vycházkou (6.11.2022) byly nálezy druhově rozmanitější a růst hub celkově hojnější (viz seznam nálezů). Jedlých druhů, jak už to v listopadu bývá, nebylo mnoho a převažovaly houby saprotrofní nad mykorhizními, přesto košíky nezůstaly prázdné. Některé jedlé druhy byly dokonce zkonzumovány přímo in situ (černorosol a čihovitka - prý chutnaly). Z mykorhizních hřibovitých druhů byly hojněji zastoupeny klouzky žíhané a sličné (Suillus collinitus, Suillus grevillei) a hřib sametový (Xerocomellus pruinatus), z lupenatých ryzec borový (Lactarius deliciosus). Dále jsme mohli vidět obvyklé podzimní jedlé čirůvky z rodu Lepista (L. nuda, L. sordida, L. personata), našly se i nějaké strmělky mlženky (Clitocybe nebularis) a pečárky polní (Agaricus campestris). Mezi „nováčky“ se hitem stala šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), která rostla opravdu hojně prakticky pod každým modřínem, který jsme cestou potkali (a že jich bylo). Díky jejímu typickému vzhledu se prakticky nedá s ničím zaměnit a ti, kteří ji neznali, si tedy mohli snadno rozšířit spektrum hub sbíraných pro kuchyň. Jen k naší oblíbené vrbě jsme bohužel dorazili o týden později, než bylo třeba. Opeňkami (Khuenomyces mutabilis) byla sice opět obsypaná, ovšem k jídlu už se až na několik výjimek nehodily (posuďte sami).
Nejedlé a jedovaté druhy pochopitelně převažovaly. Účastníci měli možnost dobře poznat jedovatou čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata) a v závěru vycházky ji přímo porovnat i s výše zmíněnou opeňkou měnlivou. Z nebezpečných druhů jsme viděli ještě helmovku ředkvičkovou (Mycena pura) i narůžovělou (Mycena rosea), které mohou být zaměněny s fialovými čirůvkami či lakovkami a několik druhů vláknic (Inocybe).
Nálezy druhů zapsaných v Červeném seznamu byly podobné jako v loňském roce a houby byly nalezeny na stejných lokalitách. Konkrétně šlo o čirůvku modřínovou (Tricholoma psammopus, VU), voskovku hořkou (Hygrocybe mucronella, CR). K vzácnějším nálezům patří i slizák skvrnitý (Gomphidius maculatus).
Věříme, že si všichni vycházku užili a že splnila jejich očekávání. Vzhledem k příznivému výhledu počasí vyrazíme na další podzimní vycházku v sobotu 25.11.2023 do Klánovic. Neváhejte a připojte se k nám!
S přáním „Ať rostou!“
Markéta Vlčková
Lesy na Broumovsku jsou dokonale zamknuty!
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.11.2023
hlavně klídek a relax, les je na to nejlepší
foto: Markéta Vlčková
košíky skoro plné - na listopad dost dobré
foto: Markéta Vlčková
tady na té louce budeme hledat voskovky
foto: Markéta Vlčková
a skutečně tu jsou
foto: Markéta Vlčková
Opékáme buřty a Eda intenzivně loudí
foto: Markéta Vlčková
Eda spokojeně chroustá buřty
foto: Markéta Vlčková
zoufalý Eda chroustá šišku
foto: Markéta Vlčková
poranění krtkem bylo ošetřeno dostupnými prostředky
foto: Markéta Vlčková
čihovitka větší
foto: Markéta Vlčková
houbáš parazitující na helmovce
foto: Markéta Vlčková, editace Radim Dvořák
outkovečka citronová
foto: Lubomír Opat
penízkovka kuželovitá
foto: Markéta Vlčková
rosolovka na pevníku
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
přinášíme vám, zprávu ze zamykání lesa pořádaného RNDr. Janem Wiplerem, Ph.D., který je zároveň vedoucím Mykologické organizace Broumov. V okolí Broumova bují čilý mykologický ruch a různé akce se zde dějí neustále. Les jsme v poměrně hojném počtu zamykali 11. 11. 2023 v okolí Hynčic a Dr. Wipler si na to dokonce pořídil speciální klíč (jak dobře funguje je otázkou, protože má být ještě „Pomrazkobraní“, tak se snad povede do zamčeného lesa nějak vloupat).
Počasí nám tentokrát žádná nepříjemná překvapení nepřipravilo – bylo moc hezky, nicméně přírodním živlům jsme se museli postavit i tak, ale o tom později. Díky atypickému průběhu letošní podzimní sezóny (teplo, v září příliš sucho, později hojné srážky) jsme mohli vidět i druhy, které zde touto dobou běžně nevídáme, neboť už na ně bývá pozdě. Naopak pozdně podzimní druhy chyběly, protože je na ně zatím příliš teplo. Oželet jsme tak museli pařezníky pozdní či penízovky sametonohé, zato jsme si ještě hojně užili hub hřibovitých. Dle záznamů studentů z Přírodovědecké fakulty UHK jsme za vycházku trvající 6 hodin (pravda včetně pauzy na buřty) nalezli hodně přes sto druhů, což je na listopad vynikající výsledek.
Z většiny jsme potkávali druhy běžné, v některých místech byla doslova houba na houbě. Podzimní les dobře reprezentovaly penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), strmělka přehrnutá (Lepista flaccida), strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), několik druhů zrnivek, šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum) nebo čirůvka havelka (Tricholoma portentosum). Z hřibovitých jsme nalezli např. hřib smrkový (Boletus edulis), hřib hnědý (Imleria badia), hřib sametový (Xerocomellus pruinatus), klouzek obecný (Suillus luteus), klouzek kravský (Suillus bovinus), hřib strakoš (Suillus variegatus) nebo kozák šedohnědý (Leccinum cyaneobasileucum). Jedovaté druhy byly zastoupeny hojně se vyskytující čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata) a obvyklými pozdními muchomůrkami (m. červenou a m. citrónovou; Amanita muscaria a Amanita citrina). Ke vzácnějším nálezům patřila outkovečka citronová (Antrodiella citrinella), mísenka oranžová (Aleuria aurantia) a voskovky – vosková (Hygrocybe ceracea) a šarlatová (Hygrocybe coccinea). Vyskytovaly se pochopitelně i další houby z různých rodů, včetně hub dřevních. Z parazitických potěšila výstavní plodnice rosolovky (Phaeotremella frondosa) z příbuzenstva r. listovité, parazitující na pevníku korkovitém (Stereum rugosum).
Doprovodný program v podobě opékání buřtů všem dodal energii na zbývající úsek trasy (celých 2500 metrů – věřili byste!?), akorát chudák Eda se cítil ošizen (dostal jen dva buřty, tak nakonec ze zoufalství schroustal šišku). Jeden ze studentů se cestou jal zkoumati krtka. Závěr výzkumu zní – nesnažte se chytat krtky do ruky, pokoušou vás (tolik k útoku přírodních živlů).
Celá vycházka byla velmi příjemná a pohodová a každý, kdo měl s sebou košíček či jinou transportní nádobu na houby, jej/ji bez problémů naplnil, takže spousta lidí jistě měla i dobrou večeři. Jen tak dál!
Za ČMS, Markéta Vlčková
Z výstavy v Dolním Újezdě
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 9.11.2023
návštěvníci si prohlížejí exponáty
foto: Josef Černý
upomínkové předměty s houbařskou tématikou
foto: Klára Zerzánová
vystavované houby
foto: Klára Zerzánová
korálovec bukový
foto: Klára Zerzánová
lesklokorka lesklá
foto: Klára Zerzánová
Ve dnech 30.9. – 1.10. uspořádal náš mykologický klub již tradiční houbařskou výstavu v budově chovatelů U Jirečků v Dolním Újezdě. Té předcházely jako vždy týdny a týdny plánování a příprav a zároveň drobná nervozita z toho, jestli se nám podaří nasbírat dostatečné množství hub jak do kuchyně, tak na samotnou výstavu. Tyto obavy se ale naštěstí i díky pomoci „přespolních“ houbařů nenaplnily a my jsme mohli prezentovat více než 230 rozmanitých exponátů pro téměř 400 návštěvníků. O výklad a odpovědi na otázky ze světa hub se opět postarali naši odborníci – především pánové Jiří Kohák, Josef Černý a Rudolf Brychta.
Na výstavu nám manželé Kohákovi z nedalekého Nedošína opět ochotně zapůjčili předměty s houbařskou tematikou ze své soukromé sbírky a k prodeji jsme mohli návštěvníkům nabídnout jak doplňky stravy z vlastnoručně nasbíraných hub, tak i 2 publikace napsané členy našeho klubu v letošním roce. První brožurku s názvem „Houby z naší lékárničky“ vytvořil pan Jiří Kohák a druhou s názvem „Houby Litomyšlska“ sepsal a vlastními ilustracemi doplnil pan Josef Černý. Oběma pánům patří za jejich díla velká pochvala a díky, protože jsou ochotní se tímto způsobem podělit o své vědomosti i s námi ostatními (pozn. to nadšeně říkám jménem nás houbařů-laiků). Sluší se podotknout, že obě knížky byly o víkendu také řádně pokřtěny a role kmotra se zhostil starosta naší obce Miloš Vrabec.
Další novinkou na naší výstavě byl dětský koutek s omalovánkami a houbařské kvízy pro děti i dospělé. Zájemci si mohli na místě ověřit, jestli např. rozeznají muchomůrku šedivku od muchomůrky tygrované, který hřib je jedovatý a jak vypadá liška obecná. Děti byly za svou práci odměněny lízátkem a dospělí poplácáním po rameni. Věříme, že se toto zpestření výstavy líbilo a rádi vymyslíme podobnou zábavu i na rok příští.
No a ze zkušenosti již víme, že pořádná houbařská výstava se neobejde bez otevřené kuchyně s možností posedět u voňavého gulášku nebo dršťkové polévky z kotrče. Naše menu je tradiční, stejně jako uznání, které za něj sklízí šéfkuchař a předseda našeho klubu v jedné osobě – pan Václav Tobiášek.
Po skončení výstavy – a letošní rok v tomto ohledu nebyl jiný – se obvykle dostaví pocit potlačované únavy, ale zároveň i radosti z dobře odvedené práce. Ačkoliv v článku výše již několik jmen padlo, celou akci zajišťuje mnoho dalších členů MK a kromě nich i nečlenů, kteří jsou prostě rádi, že mohou přispět. Proto bych chtěla touto cestou jim všem a dalším našim podporovatelům velice poděkovat.
Klára Zerzánová
Mykologický klub Dolní Újezd
Z páté naučné vycházky houbařů ve Velkých Hamrech 28. 10. 2023
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 4.11.2023
Celodenním deštěm obdařený sváteční Den vzniku samostatného československého státu oslavili přátelé hub na společné naučné vycházce, tradičně zakončené na myslivecké chatě v Bohdalovicích.
I tentokrát byla účast členů i příznivců HVH velmi hojná. Při tradičně poutavém povídání a popisu jednotlivých druhů v režii týmu znalých kolegů si všichni zájemci mohli kterýkoliv exemplář osahat, doplnit si své znalosti a neformálně diskutovat o všem zajímavém ze světa hub. Na stole pod pergolou u myslivecké chaty se, kromě řady rozmanitých druhů, objevila ještě v této pozdní době nepříjemně jedovatá muchomůrka tygrovaná, která bývá příčinou většiny otrav houbami u nás.
Pro letošní rok to byla nejspíš poslední veřejná akce houbařů z Velkých Hamrů. Společné vycházky, které pořádáme pravidelně každou poslední sobotu v měsíci od května, už nám počasí na konci listopadu zpravidla nedovolí. Byla ovšem přece jenom dohodnuta optimistická varianta, a sice:
Pokud účastníci neobdrží s týdenním předstihem zprávu o konání vycházky v sobotu 25. listopadu, začneme se již těšit na Mikuláše, Ježíška a voňavý štědrovečerní hubník se sušenými houbami a devatero kořením.
Náš dík patří přátelům z Mysliveckého sdružení Bárov za poskytnuté prostory a péči o naši houbařskou komunitu. V závěru letošní houbařské sezóny přejeme všem klidný konec roku a těšíme se na příští setkání.
Za HVH
Aleš Vít, Petr Hampl a Vladimír Pavlíček
Strana 1 / 45, články 1 - 10 / 443
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 >
