ADMINS.CZ Virtis s.r.o.
 

Samostatné zobrazení článku číslo 1481

článek  Vzpomínka na 3. terénní seminář ČMS v Salaši u Velehradu

autor článku  Radim Dvořák, 24.9.2015

společné foto účastníků semináře - fotil Milan Němčický

společné foto účastníků semináře - fotil Milan Němčický

informační tabule přírodního parku Chřiby

informační tabule přírodního parku Chřiby

korunokyjka svícnovitá - Artomyces pyxidatus - foto: Radim Dvořák

korunokyjka svícnovitá - Artomyces pyxidatus
foto: Radim Dvořák

helmovka jehličková - Mycena acicula - foto: Radim Dvořák

helmovka jehličková - Mycena acicula
foto: Radim Dvořák

slizečka porcelánová - Oudemansiella mucida - foto: Milan Němčický

slizečka porcelánová - Oudemansiella mucida
foto: Milan Němčický

helmovka medonohá - Mycena renati - foto: Martin Růžek

helmovka medonohá - Mycena renati
foto: Martin Růžek

hlívovník klamný - Omphalotus illudens - foto: Lubomír Opat

hlívovník klamný - Omphalotus illudens
foto: Lubomír Opat

bránovitec dvoutvarý - Trichaptum biforme - foto: Lubomír Opat

bránovitec dvoutvarý - Trichaptum biforme
foto: Lubomír Opat

podloubník siný - Gyrodon lividus - foto: Martin Růžek

podloubník siný - Gyrodon lividus
foto: Martin Růžek

zvonkovka závojová - Tarzetta velata - foto: Martin Růžek

zvonkovka závojová - Tarzetta velata
foto: Martin Růžek

černolupen krvavý - Melanophyllum haematospermum - foto: Martin Růžek

černolupen krvavý - Melanophyllum haematospermum
foto: Martin Růžek

křehutka vlnatá - Psathyrella cotonea - foto: Lubomír Opat

křehutka vlnatá - Psathyrella cotonea
foto: Lubomír Opat

korálovec ježatý - Hericium erinaceus - foto: Milan Němčický

korálovec ježatý - Hericium erinaceus
foto: Milan Němčický

před sobotní přednáškou - foto: Milan Němčický

před sobotní přednáškou
foto: Milan Němčický

lakovka zakroucená - Laccaria tortilis - foto: Radim Dvořák

lakovka zakroucená - Laccaria tortilis
foto: Radim Dvořák

řasnatka Micheliova - Peziza michelii - foto: Radim Dvořák

řasnatka Micheliova - Peziza michelii
foto: Radim Dvořák

Ve spolupráci s MK Salaš uspořádala ČMS ve dnech 18. - 20. 9. 2015 již třetí terénní seminář Určování hub v terénu v Salaši u Velehradu. Místem přednášek a výstavky nalezených hub byl sál v hostinci Na Dolině, účastníci byli ubytování zde nebo v kempu u Velehradu. Dorazilo celkem 29 účastníků z různých koutů naší republiky.

Okolní krásná příroda přírodního parku Chřiby se může chlubit čistým životním prostředím s řadou chráněných druhů fauny i flóry a šetrně obhospodařovanými lesy, které se svou druhovou skladbou a aktuální výsadbou blíží přirozenému lesu. Nejvíce jsou zastoupené bučiny, místy s příměsí habrů a dubů, méně pak kulturní smrčiny, v údolích potůčků je možné narazit na olšiny s vtroušenými jasany a javory, na teplých níže položených stráních nebo jižně orientovaných hřebenech nalezneme doubravy a dubohabřiny, všude je možné tu a tam spatřit modřín, zatímco borovice jsou zastoupené velmi řídce. V lesích je možné najít dostatek tlejícího dřeva, například smrkové pařezy zbylé po náhradě kulturních smrčin přirozenějším listnatým porostem, bukové větve i mohutné padlé kmeny. Na výslunných jižních svazích jsou místy také stepní porosty, jejichž návštěva neměla ale kvůli dlouhotrvajícímu suchu valný význam. Geologické podloží Chřibů tvoří flyše tvořené z pískovců a jílovců a slepenců, což dává v důsledku snadné eroze svahům a údolím charakteristický ostře zahloubený reliéf, tedy jde o náročný, kopcovitý terén.

Lektoři semináře Radim Dvořák, Jaroslav Landa a Lubomír Opat si místo konání a okolní přírodu prohlédli již v červnu 2015 s předsedkyní MK Salaš Alenou Filípkovou jako průvodkyní, ovšem v té době panovalo velké sucho a téměř žádné houby nerostly. Na seminář tak přijeli o den dříve, aby měli čas zmapovat okolí z hlediska vhodnosti pro plánované terénní exkurze. Ukázalo se, že houby sice nerostou nijak masově, ale dá se najít celkem vysoký počet druhů z různých skupin, přičemž nechybějí ani drobné houby, které při suchém počasí mizí jako první. Pozitivní vliv na počet druhů mělo především čisté prostředí a dostatek tlejícího dřeva na navštívených lokalitách. Nejvíce hub rostlo nijak překvapivě v údolích poblíž potoků a potůčků, zatímco na okolních kopcích byl růst slabý. Vzhledem k velmi teplému letošnímu počasí ještě téměř zcela chyběly typické podzimní houby, jako jsou václavky (Armillaria), šupinovky (Pholiota), čirůvky (Tricholoma), pavučince (Cortinarius), či šťavnatky (Hygrophorus).

Pátek

V pátek dopoledne pokračoval průzkum lektorů s paní Filípkovou, tentokrát v údolí jednoho z přítoků Salašky. Na toto místo se později vrátila část účastníků sobotní exkurze. Ze vzácných či zajímavých druhů byly nalezeny například helmovka jehličková (Mycena acicula), číšovec kápovitý (Calyptella capula), štítovka vrbová (Pluteus salicinus), holubinka ostrolupenná (Russula acrifolia), holubinka uhlová (Russula anthracina), choroš smolonohý (Royoporus badius), všudypřítomné v bučinách byly helmovky krvonohá (Mycena haematopus), šafránová (M. crocata) a medonohá (M. renati), holubinka sluneční (Russula solaris) a špička cibulová (Mycetinis alliaceus), místy se nacházely trsy slizečky porcelánové (Oudemansiella mucida), ryzec bledý (Lactarius pallidus), nalezena byla i korunokyjka svícnovitá (Artomyces pyxidatus). Z běžných druhů rostly nejvíce holubinky - zejména namodralá (Russula cyanoxantha), doupňáková (R. grisea), olivová (R. olivacea), bukovka (R. heterophylla), akvamarínová (R. chloroides) a černající (R. nigricans).

Po poledni začali přijíždět první účastníci, jimž byla přislíbena neformální odpolední vycházka. Ta se nakonec rozdělila na dvě skupinky, jedna zamířila do teplomilné dubohabřiny a druhá do vlhké olšiny. V dubohabřině šlo spíše o zjištění, jestli lze po dlouhotrvajícím suchu i v takovémto typu lokality něco objevit. Podařilo se několik zajímavých nálezů - hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), hlívovník klamný (Omphalotus illudens) či bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme). Druhá skupinka mohla ve vlhčích místech u potůčku (olšiny, bučiny s habrem, smrčina) spatřit ryzec olšový (Lactarius obscuratus), podloubník siný (Gyrodon lividus), muchomůrku stroupkatou (Amanita ceciliae), u studánky poblíž bukového kmene pak zvonkovku závojovou (Tarzetta velata).

Z nalezených druhů byla pak v přednáškovém sále vytvořena výstavka. Po cca hodinovém zpoždění způsobeném čekáním na guláš následovalo uvítání účastníků v přednáškovém sále a letos dosti stručně pojatá přednáška R. Dvořáka o určování kloboukatých hub, uvedená postavením hub mezi živými organismy a jejich úlohou v přírodě.

Sobota

Na sobotu byla naplánována vycházka do údolí Salašky. Po desáté hodině se účastníci dopravili na horní konec Salaše na parkoviště, odkud dále pokračovali pěšky nahoru údolím. Ještě před památníkem obětem salašské tragédie ze samého konce 2. světové války se však řada účastníků i přes pomalé tempo pochodu ztratila, ať již kvůli focení nebo nedočkavosti vyrazit do lesa. Polovičně četná skupinka pak pokračovala vzhůru, kde byla cílem vzrostlá bučina bez bylinného podrostu na prudkém jižním až východním svahu. Na rozcestí U Padlých rostla skupina plodnic pečárky císařské (Agaricus augustus). V příkopech podél cesty bylo možné najít řadu drobných hub z rodů křehutka (Psathyrella), helmovka (Mycena, Hemimycena), hnojník (Coprinellus, Coprinopsis), sametovka (Conocybe), penízovka (Gymnopus) či kropenatec (Panaeolus). V cílové bučině pak byli všichni po náročném výstupu odměněni pohledem na vzácné druhy z Červeného seznamu - kriticky ohroženou [CR] křehutku vlnatou (Psathyrella cotonea) u pařezu buku, zranitelný [VU] hřib borový (Boletus pinophilus) a téměř ohroženou [NT] mísenku oranžovou (Aleuria aurantia), nápadnou svou jasně oranžovou barvou. Zájemci o prodloužení vycházky šli ještě na lokalitu navštívenou v pátek dopoledne a kromě již zmíněných druhů nalezli černolupen krvavý (Melanophyllum haematospermum) [NT] a zákonem chráněný kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta) [VU]. Část "ztracené" skupiny úspěšně navštívila lokalitu korálovce ježatého (Hericium erinaceus) [VU].

Po návratu byla nalezenými druhy doplněna výstavka. Po večeři pak byly na programu přednášky. Nejprve přednáška J. Landy navázala na úvod semináře a věnovala se významu mykorhiz v přírodě s důrazem na ektomykorhizy. Publiku byly představeny nejdůležitější skupiny ektomykorhizních rostlin (zejména dřevin) a rody či skupiny ektomykorhizních hub. Na příkladu studie v Krkonoších byl demonstrován nárůst výskytu ektomykorhizních druhů hub v poměru k houbám parazitickým či saprotrofním po významném zlepšení životního prostředí v průběhu 90. let minulého století. Po krátké přestávce následovala přednáška L. Opata o hřibovitých houbách, provázená krásnými fotografiemi většiny našich druhů z této skupiny.

Neděle

Nedělní vycházka vedla opět na již navštívené vlhčí lokality směrem na Zlackou studánku. V roklince potůčku byly nelezeny například lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), řasnatka Micheliova (Peziza michelii), čirůvka osmahlá (Tricholoma ustale), třepenitka drobná (Hypholoma subviride) a olšenka oděná (Alnicola melinoides). Na pařezu smrku byla nalezena a sebrána k dalšímu studiu záhadná zajímavě barevná houba ze skupiny kalichovek. Podloubníky siné v příkopu u cesty již bohužel někdo sebral, zřejmě k snědku, protože největší plodnice ležela na místě rozkrájená. Jak to již v neděli bývá, projevila se cestovní horečka a někteří účastníci se brzy rozloučili a rozjeli se do svých domovů. Kdo došel až ke studánce, mohl vidět druhou fázi oxidace družniny pečárky zápašné (Agaricus xanthoderma), nalezené a poškrábané na začátku vycházky, spolu s demonstrací několika dříve nenalezených druhů jako klihatky černé (Bulgaria inquinans) či ryzce dubového (Lactarius quietus).

Na shledanou příště

Postupně jsme se rozloučili se všemi účastníky semináře, přáteli z MK Salaš a našimi hostileli z restaurace Na Dolině a vyrazili k domovu. Doufáme, že se všem účastníkům seminář líbil, něco nového se na něm přiučili a příště se opět uvidíme. Pro nás Pražáky to byl také zajímavý výlet, na němž jsme se setkali s řadou druhů, jež jsou ve středních Čechách vzácné nebo chybí. Celkem jsme zaznamenali cca 250 druhů vyšších hub, z toho téměř 30 z Červeného seznamu.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Jarní terénní seminář ČMS
pátek 2. 6. - neděle 4. 6. 2017
Kaplice u Lenory

KAPACITA NAPLNĚNA

Máme poslední volné místo pro 1 ženu.

Informace zde

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919. Nyní nově v celobarevné podobě!

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2017

Zapojte se sami do přípravy obsahu časopisu zajímavými příspěvky. Těšíme se na ně! Podělte se s ostatními čtenáři o vlastní zkušenosti, o radost z houbaření, ze svých nálezů a ze studia hub.

Příspěvky a předplatné 2017

Členský příspěvek:
- Studenti a senioři: 75,- Kč
- Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:
- Členové ČMS: 150,- Kč
- Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Dodání poštou v ČR je v ceně předplatného.

Jak zaplatit:

Preferovaný způsob platby: Bankovním převodem na účet ČMS č. 1933825359/0800. U platby uveďte přidělený kód jako variabilní i specifický symbol, v poznámce pak svoje jméno, případně jméno osoby, za kterou úhradu provádíte.

- Osobně v hotovosti v úředních hodinách v sídle ČMS.

- Složenkou na účet ČMS č. 1933825359/0800 - uveďte přidělený variabilní symbol.

Nepoužívejte platbu složenkou na adresu ČMS, zvyšujete tím zbytečně administrativní zátěž s identifikací plateb!

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Zde může být Vaše inzerce

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .