Aktuality - článek číslo 1358
Michal Mikšík - Aktuální růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 16.11.2014
čirůvka dvoubarvá - Lepista personata, jedlý tržní druh
šťavnatka pomrazka - Hygrophorus hypothejus, jedlý druh
čirůvka osiková - Tricholoma frondosae, jedlý druh
klouzek žíhaný - Suillus collinitus, jedlý druh
kukmák příživný - Volvariella surrecta
kriticky ohrožený druh Červeného seznamu (CR)
Díky současnému teplému počasí lze i na vhodných stanovištích v okolí Prahy najít nikoli jen výborné jedlé, ale i některé vzácnější druhy hub. Ideální jsou stanoviště pod smrky, modříny, borovicemi a na otevřených travnatých plochách, zejména tam kde je více mechu a vlhčí půda. Vhodnými místy jsou tak lesoparky se smíšenými lesy vyšším podílem jehličnatých dřevin.
Pod borovicemi nyní hojně roste čirůvka zemní (Tricholoma terreum), poznatelná podle šedavého vláknitého, nízce kuželovitého klobouku a bělavého válcovitého třeně. V kuchyni se hodí dobře jak samostatně, tak ve směsi s jinými houbami. Další snadno určitelná je rovněž jedlá, aktuálně rostoucí čirůvka dvoubarvá (Lepista personata). Vyhledává na dusík bohatší lokality, zejména trávníky a pastviny.
Spíše na vlhčích a mechatých místech roste chutná šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus), se šedohnědým, mírně nálevkovitým kloboukem a zářivě žlutými, sbíhavými lupeny a dužninou.
V početných skupinkách je vidění šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), která je celá žlutá a roste výhradně pod modříny. Nevadí jí mírné mrazíky a za teplé zimy je tak vděčným druhem při pozdních houbařských výpravách.
V osikových porostech je k nalezení krásně, zářivě žlutohnědá čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), která má sytě žluté lupeny, bílou dužninu a jemně šupinkatý klobouk. Na rozdíl od podobné čirůvky zelánky (Tricholoma equestre), která je v poslední době považována za podezřelou, je to dobrá jedlá houba, kterou lze všestranně využít na různé způsoby úpravy.
Přestože hřibovitých hub valem ubývá, stále ještě rostou čerstvé plodnice některých z nich. Celkem vzácně ještě roste pod borovicí černou v místech s vápenitým podložím klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který se od ostatních klouzků liší zejména růžově zbarveným myceliem na samotném konci třeně. Začíná růst nejdříve v září a za příhodného počasí vytrvá až do konce listopadu.
Symbolem podzimních hub je strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), která na svých rozkládajících se plodnicích zřídkavě hostí zajímavý druh houby, kukmák příživný (Volvariella surrecta). Tuto houbu poznáme podle plodnic, vyrůstajících z výrazné, bělavé pochvy.
