Aktuality - článek číslo 1752
Nejen za houbami v zimní Šárce
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 19.3.2018
hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans)
penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
V neděli 28. ledna 2018 jsme se v malé skupině vydali na dlouhodobě sledovanou lokalitu Divoká Šárka v Praze 6. Zvolili jsme cestu od konečné tramvaje západním, později až severozápadním směrem po žluté turistické značce. Trasa zpočátku víceméně kopíruje kraj lesa v blízkosti Evropské ulice. Při zpáteční cestě jsme použili souběžnou, neznačenou a nezpevněnou cestu.
Byla to v pořadí již třetí zimní vycházka. Předcházející, 22. 12. 2017 a 14. 1. 2018, směřovaly do Krčského lesa, pokaždé do jiné lokality. Kromě nás se vycházek zúčastňují i další zájemci. Mladším kolegům, kteří na přednáškách a na podzimním semináři získali upřímný zájem o mykologii, vyplňují tyto akce období, kdy se nekonají přednášky. V Šárce jsme se věnovali především hledání a popisování hub, kterých jsme však tentokrát našli méně druhů než při předešlých vycházkách. Převažující množství hub představovaly dřevokazné druhy, z nichž ty nejběžnější rostly velmi hojně ve starých a již odumírajících třešňových a švestkových sadech. Našli jsme celkem 33 druhů, z toho 29 rostoucích celoročně a tři typicky zimní, tj. hlívu hnízdovitou (Phyllotopsis nidulans), kržatku zimní (Tubaria hiemalis) a penízovku sametonohou (Flammulina velutipes).
Z vřeckovýtrusých hub jsme zaznamenali pouze tři druhy, náležející ke skupině takzvaných tvrdohub, a to dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon), dřevomor (Hypoxylon sp.) a rážovka rumělková (Nectria cinnabarina).
Ze stopkovýtrusých hub se jednalo převážně o druhy, které se v dřívějším širším pojetí všeobecně označovaly za chorošovité a kornatcovité houby. Jak jsme již dříve uvedli, jedná se o víceméně běžné druhy. Přesto však několik následujících druhů za zmínku rozhodně stojí. Jde například o pevník korkovitý (Stereum rugosum), pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum), ostnateček okrový (Steccherinum ochraceum), struhák blanitý (Radulomyces molaris), kornatku dubovou (Peniophora quercina), větvovku ojíněnou (Vuilleminia comedens), dřevokaz kožový (Byssomerulius corium), choroš poloplástvový (Polyporus brumalis), ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus), outkovku rumělkovou (Pycnoporus cinnbarinus).
Ověření a bližší určení u několik druhů z celkově nalezeného množství hub jsme provedli až dodatečně, v klidu domova a s použitím příslušné odborné literatury. Seznam nálezů z této, i obou předchozích akcí jsou předávány kolegům, kteří s nimi dále pracují při dlouhodobém monitoringu růstu hub na pražských lokalitách.
V současnosti probíhá na vybraných tamních lokalitách zmlazování porostů a ořez spodních větví vzrostlých stromů, které přinese prosvětlení a otevření lesa. Téměř každoročně jsou tu v předjaří prořezávány rovněž vrby jívy ve stráních kolem mladých výsadeb. Tyto zásahy ve svém důsledku umožní intenzivnější proudění vzduchu a vysychání lesa. Na druhou stranu se v těchto místech dá v nejbližších letech očekávat jisté omezení růstu hub.
V rámci zmíněné akce byla i z jiného důvodu zajímavým přínosem účast Aleše Dvořáka, který je dlouholetým členem Českého svazu ochránců přírody a znalcem prostředí Šárky, o kterou se stará již téměř 40 let.
Právě za doprovodu jeho zajímavého výkladu jsme navštívili bývalý protiletecký kryt, který je ve správě ČSOP. Kryt tvoří systém dvou hlavních a čtyř příčných štol, vyražených v asi 20 metrů mocné vrstvě křídových pískovců, v celkové délce cca 400 m. Kryt byl budován od konce roku 1943, kdy německá armáda začala výrazně ztrácet vzdušnou převahu. Stále častější nálety spojenců vyžadovaly vše důležité co nejrychleji přestěhovat pod zem. V tomto případě se jednalo o zajištění provozu a přesun skladu střeliva z přilehlého polního letiště. Kryt se však úplného dokončení vnitřního vybavení již nedočkal.
Poněkud překvapivý byl nález slizečky kořenující (Xerula radicata), vyrůstající v krytu z kusu dřeva, který tam byl zřejmě donesen příležitostnými návštěvníky. Růst plodnic této houby právě zde se dá vysvětlit trvalou vlhkostí a stálou teplotou + 8 až 9°C.
Text a foto:
Jaromír Malík a Pavel Hruška
