Aktuality - článek číslo 340
Lesy se probouzejí…
Aleš Vít, 26.7.2011
Smrkový hříbek - budíček všech houbařů...
Březový křemenáček - barevné potěšení...
Klouzek sličný (modřínový) - kuchyňsky zajímavá houba...
Muchomůrka zelená - alias paní SMRT!!!
Pestrá směs jedlých hub - skvost v houbařově kuchyni ...
Od čtvrtka do neděle uplynulého týdne jsem měl možnost navštívit a shlédnout několik navzájem vzdálených lokalit, abych se přesvědčil o současném stavu růstu hub.
Shodneme se jistě na tom, že napršelo vcelku bohatě a trvající příznivé teploty staví houbaře do pozice rozechvělého očekávání.
Zjištění ze čtvrtka říká, že v lesích na Rokycansku se už konečně, v rámci první vlny, derou na povrch hřiby smrkové.
Situace je v tomto ohledu snad ještě lepší na jih od Plzně.
Jsem-li u smrkových hřibů, pak v sobotu se na displeji mého mobilu objevilo stručné, ale jasné sdělení: „Letí důležitá a příjemná zpráva. ROSTOU!!!“ Řeč byla samozřejmě právě o bílých smrkových hřibech, tentokráte z okolí jihočeských Bělčic.
Z oblasti jihozápadně od Prahy zmíním z hřibovitých druhů v hojnějším počtu ještě nálezy křemenáčů březových, suchohřibů žlutomasých, plstnatých a klouzků sličných.
Na opačné straně od Prahy, u Nymburka, ve čtvrtek sice pršelo, ale je patrné, že houbám to tam prospívá.
Hojný růst hřibů dubových tam doprovází křemenáče osikové, lišky bledé, slušné druhové spektrum jedlých holubinek a muchomůrky růžovky. Vyrůstají první sluky svraskalé.
Pozor, objevují se tady už i první smrtelně jedovaté muchomůrky zelené!!!
Je to sice stále dokola omílaná písnička, ale tuhle houbu by měl každý dobře znát (alespoň pohledem do atlasu), a to ještě dřív, než se vůbec vydá sbírat houby pro kuchyni.
Kromě dalších notoricky známých poznávacích znaků bývá tahle „potvora“ i barevně proměnlivá, a jak patrno ze snímku, před jejími smrtícími účinky vás neuchrání její okousání od „slimáků“.
Mimo uvedených druhů se na vybraných místech pozřídku objevují i některé vzácnější hřibovité druhy, které jsou snadno zaměnitelné se svými jedlými dvojníky, a proto jsou nebezpečné.
Jak konečně ví každý houbař, sbírat by měl pro kuchyni opravdu jen houby, které dokáže bezpečně určit, čili ty další by měl ponechat na svém místě.
To platí bez výjimky pro všechny z nás!!!
Pro osvětu i jistotu zachování zdraví každý může využít houbařských poraden v nejbližším jeho okolí, odboček i dalších kontaktních spolupracovníků ČMS.
Některé důležité odkazy v tomhle ohledu naleznete na zdejších stránkách.
Zatímco na Rokycansku i na Nymbursku jsem o houbaře prakticky nezavadil, pak v okolí Držkova a Velkých Hamrů na Tanvaldsku, čili na úpatí Jizerských hor se porosty o víkendu už ve větší míře hemžily nedočkavými houbaři.
Způsobily to zdejší vydatné deště předcházejících dnů a pařící se lesy.
Tady v současném růstu převažují muchomůrky růžovky, pošvatky plavé, holubinky celokrajné a mandlové, ryzce černohlávky, mechovky obecné a už i první lišky nálevkovité.
Z hřibovitých druhů jsou to suchohřiby hnědé, hřiby smrkové, a z "modráků", jak se jim tu říká, pak i kováře a koloděje.
Uvedené poznatky z druhé poloviny uplynulého týdne tedy plní oprávněné pocity houbařské veřejnosti, že už je čas se vydat na svá obvyklá místa v naději na úspěch.
Druhová skladba hub začíná být v lesích už o poznání bohatší.
Nemusí to být zatím na všech místech po republice houbařsky stejné, ale i malý košík hub vždy, a se zárukou, přináší velkou radost.
Využijte tedy svou příležitost a takovou radost si udělejte třeba už o nastávajícím víkendu!
