Aktuality - článek číslo 976
Mycena rosea - helmovka narůžovělá
Martin Kříž, 24.6.2013
Mycena rosea - helmovka narůžovělá
Foto: Petr Mikuš
Mycena rosea - helmovka narůžovělá
Foto: Martin Kříž
Letošní červen přinesl nezvykle časté nálezy podzimních druhů hub, kromě místy takřka běžných václavek se jednalo např. o čirůvku fialovou nebo dokonce strmělku mlženku. V některých oblastech vyrazily hojně helmovky ředkvičkové - Mycena pura a zaznamenán byl i její dvojník, helmovka narůžovělá - Mycena rosea.
Helmovka narůžovělá je často za helmovku ředkvičkovou zaměňovaná, mimo jiné proto, že barevná proměnlivost helmovky ředkvičkové je obrovská a může poněkud zasahovat i do odstínů helmovky narůžovělé. Podle čeho tedy helmovku narůžovělou odlišit? Vytváří obvykle o něco větší plodnice (s kloboukem širokým až 6 cm) a na klobouku má zpravidla přítomen hrbol, což spolu s jejím charakteristickým barevným provedením (klobouk pěkně růžový a třeň i lupeny bělavé až narůžovělé) umožňuje její určení už na lokalitě. Typická forma helmovky ředkvičkové je naopak zbarvena v odstínech fialové, a to včetně třeně (který je v porovnání s helmovkou narůžovělou často nápadně tmavší). Pro oba druhy je společná nepříjemně ředkvová vůně a fakt, že se jedná o mírně jedovaté houby. Mikroskopické porovnání pak odhalí trochu větší průměrnou velikost výtrusů helmovky narůžovělé.
Helmovka narůžovělá roste od června do listopadu v listnatých a smíšených lesích ve spadaném listí zejména dubů, buků a lip, preferuje zásadité půdy. Jen jako zajímavost stojí za zmínku jmenná přesmyčka s helmovkou růžovou - Mycena rosella (při doslovném překladu latinských jmen by musela být česká jména těchto dvou druhů oproti současnému stavu prohozena, nicméně jejich pojmenování je již natolik vžité, že změny v tomto směru by jistě nepřinesly pozitivní ohlas).
