Boletus aereus

Úvodní stránka

Myko atlas - Boletus aereus

Boletus aereus Bull. 1789

hřib bronzový

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Boletales
Boletaceae
Boletus

Synonyma

Boletus edulis f. aereus (Bull.) Vassilkov 1955
Tubiporus edulis subsp. aereus (Bull.) Maire 1937

Popis

Klobouk je široký 50–200 mm, nejprve polokulovitý, později (polštářovitě) sklenutý, někdy hrbolkatý nebo jamkatý, hnědý až tmavě černohnědý, obvykle s olivovými nebo měďovými (bronzovými) odstíny. Pokožka klobouku je suchá, v mládí sametová, v dospělosti lesklá.

Rourky jsou vysoké 5–30 mm. Póry jsou v mládí bílé, v dospělosti žlutoolivové.

Třeň je nejprve soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý, 50–100 x 20–40 mm, hnědý, ovšem světlejší než klobouk, s jemnou síťkou.

Dužina je bílá, na řezu neměnná. Za čerstva mírná houbová vůně se sušením zvýrazní.

Výtrusný prach je olivový.

Výtrusy jsou protáhle elipsoidní až vřetenovité, 12–18 x 4–6 µm, hladké.

Výskyt

Roste od května do října, v teplejších oblastech v listnatých lesích nebo na hrázích rybníků, především pod duby, méně často pod buky, jen místy je hojnější. Upřednostňuje vápnité půdy.

Možná záměna

Hřib bronzový patří mezi tzv. bílé (pravé) hřiby, jejichž charakteristickým znakem jsou velké plodnice a na řezu barevně neměnná, bílá dužnina.

Hřib dubový (Boletus reticulatus) má obvykle světlejší klobouk a výraznější síťku na třeni.

Hřib borový (Boletus pinophilus) má na pokožce klobouku červenohnědé odstíny.

Kuchyňské využití

Stejně jako ostatní bílé hřiby je hřib bronzový jedlý, chutný a kuchyňsky všestranně využitelný.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich, Petr Souček

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha
	Borovička J. (2007): Znáte pravé hřiby?
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin