Butyriboletus subappendiculatus Dermek, Lazebn. & J. Veselský 1979
hřib horský
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Butyriboletus |
Synonyma
Boletus subappendiculatus Dermek, Lazebn. & J. Veselský 1979
Popis
Klobouk je 60–120 mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý. Pokožka klobouku je plavě okrová až světle hnědookrová, matná, jemně plstnatá až šupinkatá, v dospělosti olysávající.
Rourky jsou živě žluté, dlouhé 10–20 mm. Póry jsou drobné, okrouhlé, zbarvené jako rourky, při otlačení barevně neměnné, nejvýše velmi lehce modrozelenající.
Třeň je nejprve soudkovitý, později kyjovitý, v dospělosti téměř válcovitý, 50–100 (120) x 20–50 mm, žlutý, s jemnou žlutou síťkou, ve spodní části někdy narůžovělý nebo nahnědlý.
Dužnina je nažloutlá, v bázi třeně narůžovělá až růžově nahnědlá, na řezu v klobouku, zejména nad rourkami, nepříliš často a nevýrazně modrající. Dužnina v bázi třeně se na řezu po delší době zbarvuje růžově až červenopurpurově. Vůně je lahodně houbová. Chuť je mírná, příjemná.
Výtrusný prach je světle olivově hnědý.
Výtrusy jsou úzce eliptické až vřetenovité, velké 11–15 (17) x 3,5–4,5 (5) µm.
 |
Výskyt
Roste od července do září, dosti vzácně od pahorkatin výše pod smrky a jedlemi, někdy je udáván růst i pod buky.
Možná záměna
Velmi podobný je hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus), ten však roste spíše v teplejších nížinných listnatých lesích, má tmavší klobouk, třen často s kořenujícím přívěskem a jeho rourky i dužnina při poranění výrazněji modrozelenají.
Kuchyňské využití
Je jedlý a chutný. Pro vzácnost bychom jej však neměli sbírat pro užití v kuchyni. Lokality jeho výskytu je třeba chránit a jeho nálezy evidovat a dokladovat.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Dle Hlaváček (1993) česky hřib panický.
Literatura
 |
Janda V., Kříž M. (2016): Evropské druhy rodu Butyriboletus. |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0087-2022-0157 (13.09.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0121 (19.07.2022, Jihočeský kraj)
0066-2020-0137 (11.09.2020, Zlínský kraj)
0188-2019-0026 (13.09.2019, Jihočeský kraj)
