Clitocybe sinopica (Fr.) P. Kumm. 1871
strmělka štěničná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Clitocybe |
Synonyma
Clitocybe subsinopica Harmaja 1978
Stručný popis
Klobouk je široký 20–80 mm, nejprve ploše sklenutý s podehnutým okrajem, později prohloubený až mírně nálevkovitý, nehygrofánní, oranžově hnědý až rezavě hnědý, matný, plstnatý až jemně šupinkatý.
Lupeny jsou středně husté, bělavé, krémové až žlutookrové, ke třeni široce připojené, mírně sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 5–10 mm, zbarvený jako klobouk, vláknitý, ojíněný, ve spodní části s bílým bazálním myceliem a často s rhizomorfami.
Dužnina je tuhá, pružná, bělavá. Vůně je (zatuchle) moučná, obvykle nepříjemná. Chuť je moučná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní až kapkovité, 7–10 x 5–6 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od dubna do listopadu, roztroušeně, v lesích, zejména jehličnatých, ale i mimo les v trávě nebo při okrajích cest, také na spáleništích.
Možná záměna
Strmělka kořínkatá (Rhizocybe vermicularis) voní spíše nevýrazně a má menší výtrusy.
Kuchyňské využití
Většinou je označována jako nejedlá. Podle Hagara (2014) je jedlá, vhodná do směsí.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
