Daedaleopsis confragosa (Bolton) J. Schröt. 1888
síťkovec načervenalý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Daedaleopsis |
Popis
Plodnice jsou většinou jednoleté, kloboukaté. Rostou často ve skupinách, vedle sebe nebo střechovitě nad sebou.
Klobouk je široký 30–150 mm, polokruhovitý až vějířovitý, částí klobouku (obvykle bokem) přirostlý k substrátu. Povrch klobouku je matný, hrbolatý nebo vrásčitý, bělavý, šedookrový, hnědý, ve stáří reznoucí, soustředně pásovaný. Okraj klobouku je v dospělosti ostrý.
Rouško (hymenofor) tvoří protáhlé rourky, vysoké 5 až 10 mm, přecházející v labyrintická, příčně pospojovaná žebra. V mládí je bělavé, při poranění se zbarvuje nejprve růžově, později hnědočerveně, ve stáří je šedookrové.
Dužnina je tuhá, korkovitá, šedohnědá, bez vůně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou štíhle válcovité, 6–11 x 1,5–3 µm.
Výskyt
Roste velmi hojně na odumřelých větvích listnatých stromů (vrba, bříza, olše, jeřáb, buk, líska, lípa, ovocné stromy). Mladé vyvíjející se plodnice nacházíme od léta do podzimu, starší suché plodnice přetrvávají až do léta roku následujícího.
Možná záměna
Síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis tricolor) je na svrchní straně často zbarven výrazně (tmavě) červenohnědě a rouško tvoří lamely připomínající lupeny lupenatých hub, (téměř) bez příčných spojek.
Někteří autoři považují síťkovec trojbarvý jen za varietu hojného síťkovce načervenalého, čemuž například odpovídají i výsledky DNA analýz dle Koukol a kol. (2014). Setkáváme se s názory, že lze najít plodnice vykazující přechodné znaky mezi oběma síťkovci.
Síťkovec dubový (Daedalea quercina) tvoří mohutnější plodnice s tlustšími lamelami, které se při otlačení nezbarvují do růžova. Roste výhradně na dubech.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Species Fungorum bylo dříve jméno Daedaleopsis tricolor (Bull.) Bondartsev & Singer 1941 synonymem pro Daedaleopsis confragosa (Bolton) J. Schröt. 1888. Dnes již Species Fungorum uvádí obě jména samostatně.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0066-2022-0241 (12.11.2022, Středočeský kraj)
0066-2022-0130 (13.08.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0026 (03.02.2022, Praha)
