Hygrocybe helobia (Arnolds) Bon 1976
voskovka bažinná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hygrophoraceae Hygrocybe |
Stručný popis
Klobouk je široký 5–25 mm, nejprve polokulovitý, později téměř plochý, uprostřed někdy mělce prohloubený, suchý, v mládí šarlatově červený, postupně oranžový, s drobnými stejnobarevnými šupinkami.
Lupeny jsou řídké, bělavé, nažloutlé až žlutooranžové, se světlejším ostřím, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 10–50 x 2–4 mm, suchý, hladký, v barvě klobouku nebo o něco světlejší.
Dužnina je tenká, křehká, nažloutlá, žlutooranžová až načervenalá. Vůně je nevýrazná, někdy při zasychání mírně česneková. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, 8–10 x 5–6 ?m, průsvitné.
Výskyt
Roste od června do října, vzácně na vlhkých podmáčených stanovištích, v trávě, někdy i v rašeliníku. Preferuje kyselé nevýživné půdy.
Možná záměna
Voskovka krvavá (Hygrocybe miniata) má hruškovité výtrusy.
Voskovka tmavošupinkatá (Hygrocybe turunda) má tmavší šupiny kontrastující s barvou klobouku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Boertmann D. (2010): The genus Hygrocybe 2nd revised edition, Narayana Press, Denmark |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
|
Breitenbach J., Kränzlin F. (1991): Fungi of Switzerland (Volume 3): Boletes and Agarics (Part 1), Lucerne |
