Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Singer & A.H. Sm. 1946
opeňka měnlivá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Kuehneromyces |
Synonyma
Dryophila mutabilis (Schaeff.) Quél. 1886
Galerina mutabilis (Schaeff.) P.D. Orton 1960
Lepiota caudicina Gray 1821
Pholiota mutabilis (Schaeff.) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, výjimečně i širší, nejpve polokulovitý, později plochý s nevýrazným středovým hrbolem, špinavě žlutohnědý až skořicový, za sucha vybledávající, v raném mládí drobně šupinkatý, brzy lysý, hladký, za vlhka lepkavý, ve vlhku s typickým širokým tmavším soustředným vodnatým pásem kolem světlejšího středu. Okraj klobouku je zprvu podehnutý, ověšený zbytky vela, později tenký.
Lupeny jsou spíše husté, proložené četnými lupénky, později prořídlé, v mládí žlutavé, žlutookrové, v dospělosti rezavě hnědé, ke třeni široce připojené a krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 4–8 mm, často zakřivený. V horní třetině je blanitý, brzy zplihlý a pomíjivý prsten, zprvu bělavý, později zbarvený výtrusným prachem do hněda. Nad prstenem je třeň bledě okrový a hladký nebo jemně vláknitý či rýhovaný, níže pokrytý odstávajícími hnědými šupinami, směrem k bázi tmavší.
Dužnina v klobouku je tenká, světle okrová, ve třeni až (tmavě) hnědá. Vůně a chuť jsou příjemně kořenité.
Výtrusný prach je okrově hnědý.
Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 6–7,5 x 3,5–4,5 µm, hladké, s klíčním pórem.
 |
Výskyt
Roste hojně, od května do listopadu, většinou v bohatých trsech, na pařezech a tlejících kmenech listnatých stromů, vzácněji na jehličnanech (smrk).
Možná záměna
Pozor na záměnu s nebezpečnou jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata) rostoucí jednotlivě nebo v menších trsech na dřevě jehličnanů i listnáčů. Čepičatka jehličnanová nemá šupinatý třeň, voní moučně až ředkvově a má větší bradavčité výtrusy.
V trsech na tlejícím dřevě rostou některé podobné třepenitky, například třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) a další, ty však mají výtrusný prach šedofialový nebo šedočerný, třeň hladký a hygrofánní efekt klobouku je buď slabý či úplně chybí, chybí u nich i prsten.
V trsech na dřevě rovněž plodí i různé druhy šupinovek (rod Pholiota), ty však často disponují více či méně šupinatým kloboukem, některé druhy jsou slizké a pokud je přítomen prsten, tak spíše vláknitý a pomíjivý.
Záměna je možná i s některými křehutkami, např. s křehutkou vodomilnou (Psathyrella piluliformis). Křehutky nemají na třeni prsten a mají až téměř černohnědý výtrusný prach.
Kuchyňské využití
Opeňka měnlivá je dobrá jedlá houba, mnohými houbaři ceněná, která navíc roste od jara až do pozdního podzimu. Sbírají se jen kloboučky.
Doporučujeme sbírat čisté kloboučky opeňky odděleně od ostatních hub, protože dojde-li k jejich kontaminaci běžnými nečistotami v houbařském košíku, velmi pracně se čistí.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Markéta Vlčková
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2025-0021 (11.07.2025, Karlovarský kraj)
0066-2023-0280 (21.09.2023, Ústecký kraj)
0087-2022-0068 (07.05.2022, Plzeňský kraj)
0071-2020-0297 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
0188-2020-0020 (27.06.2020, Jihočeský kraj)
0066-2017-0189 (22.10.2017, Středočeský kraj)
