Lycoperdon marginatum

Lycoperdon marginatum Vittad. 1842

pýchavka loupavá

Systematika

Synonyma

Lycoperdon candidum Pers. 1800

Stručný popis

Plodnice jsou nepravidelně kulovité, někdy zploštělé, 20–50 mm vysoké, 10–40 mm široké. Vnější okrovka je bílá nebo krémová, suchá, pokrytá až 1 mm dlouhými, bělavými, později nahnědlými ostny, jejichž špičky se často spojují do kuželovitých šupin. Vnější okrovka se v dospělosti v nepravidelných plátech odlupuje a odhaluje sametově hnědou vnitřní okrovku, na jejímž vrcholu se otevírá drobný otvor, kterým jsou uvolňovány výtrusy.

Dužnina v teřichu (gleba) je v mládí bílá, s příjemnou houbovou vůní, později nahnědlá. Postupně sesychá a stává se zdrojem zralých výtrusů roznášených větrem.

Výtrusy jsou kulovité, 3,5–4,5 µm v průměru, jemně bradavčité.

Výskyt

Roste od května do října, velmi vzácně, jednotlivě nebo ve skupinách, na suchých stepních stanovištích.

Možná záměna

Ostny pýchavky ježaté (Lycoperdon echinatum) nebo pýchavky obecné (Lycoperdon perlatum) se odlupují jednotlivě, nikoli v plátech, a po jednotlivých ostnech zůstávají zřetelné kruhové jizvy (areoly).

Pýchavka ocasatá (Lycoperdon caudatum) roste na podmáčených stanovištích mimo les.

Na sušších travnatých místech mimo les roste hojná pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense) s drobnějšími bradavkami. Na stanovišti dlouho přetrvává suchý miskovitý vyprášený zbytek plodnic s papírovitým okrajem.

Kuchyňské využití

Podobně jako ostatní pýchavky je v mládí (dokud dužnina zůstává bílá) jedlá.

Autorství obrázků: Bohumil Bušek

Literatura

	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha

Nálezy

  0063-2021-0002 (14.08.2021, Středočeský kraj)