Pseudoinonotus dryadeus

Pseudoinonotus dryadeus (Pers.) T. Wagner & M. Fisch. 2001

rezavec dubový

Systematika

Synonyma

Inonotus dryadeus (Pers.) Murrill 1908

Stručný popis

Plodnice jsou jednoleté, mohutné, obvykle kloboukaté, někdy s více klobouky uspořádanými střechovitě nad sebou.

Klobouk je nejprve hlízovitý, později polokruhovitý, široký 100–400 mm, bokem přirostlý k substrátu, odstávající až 350 mm, 50–200 mm tlustý. Povrch je v mládí krémový, jemně plstnatý, někdy vylučující jantarově zbarvené kapičky tekutiny, po kterých zůstávají hnědé skvrny. V dospělosti je hnědorezavý až tmavě hnědý.

Rourky jsou dlouhé 5–20 mm, hnědorezavé. Póry jsou drobné (3–5 na mm), okrouhlé nebo hranaté, v mládí v závislosti na úhlu pohledu někdy stříbřitě lesklé, podobně jako u rezavce lesknavého (Inonotus radiatus).

Dužnina je (v mládí) za vlhka měkká a šťavnatá, rezavě hnědá, ve stáří za sucha tuhá a korkovitá.

Výtrusný prach je bělavý až krémový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní až téměř kulovité, 6–8 x 5–7 µm, silnostěnné, průsvitné, hladké, dextrinoidní.

V hymeniu jsou přítomny sety.

Výskyt

Roste od července do října, dosti vzácně, obvykle na bázi živých, později i uhynulých kmenů dubu. Saproparazit. Ztuhlé zbytky plodnic přetrvávají přes zimu do dalšího vegetačního období.

Možná záměna

Na kmenech dubů roste také rezavec dubomilný (Inonotus dryophilus). Vytváří menší plodnice, obvykle výše na kmeni. Chybí hymeniální sety.

Podle Vampola a Charvátová (2021) patří nálezy z jedlí, dříve určované jako rezavec dubový, rezavci tibetskému (Pseudoinonotus tibeticus).

Kuchyňské využití

Nejedlý druh.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0071-2021-0177 (27.08.2021, Středočeský kraj)