Tephrocybe rancida (Fr.) Donk 1962
penízovka páchnoucí
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Lyophyllaceae Tephrocybe |
Synonyma
Collybia rancida (Fr.) Quél. 1872
Lyophyllum rancidum (Fr.) Singer 1943
Tephrophana rancida (Fr.) Kühner 1938
Popis
Klobouk je široký 20–50 mm, sklenutý, později téměř plochý se středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka tmavě šedý nebo (zejména ve středu) šedohnědý, při zasychání od okraje světle šedý, ne (prosvítavě) rýhovaný, vrostle radiálně vláknitý.
Lupeny jsou středně husté, šedivé až šedohnědé, u třeně vykrojené, volné.
Třeň je válcovitý, 50–140 x 2–5 mm, někdy bočně sploštělý, zbarvený jako klobouk, dlouze (až 50 mm) kořenující, hladký nebo podélně vláknitý, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina je tenká, šedohnědá. Vůně a chuť jsou obvykle výrazně zatuchle moučné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 6–9 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste nehojně, od července do listopadu, na bohatých, spíše zásaditých půdách v jehličnatých i listnatých lesích, parcích, na loukách apod. Saprotrof.
Možná záměna
Charakteristickými znaky je kořenující třeň a silná moučně zatuchlá vůně.
Může připomínat některé závojenky, ty však mají hranaté výtrusy a narůžovělý výtrusný prach, od kterého později růžoví i lupeny.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0066-2022-0228 (29.10.2022, Ústecký kraj)
0066-2020-0256 (03.11.2020, Středočeský kraj)
0066-2017-0172 (13.10.2017, Zlínský kraj)
