Tricholoma aurantium (Schaeff.) Ricken 1914
čirůvka oranžová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Tricholoma |
Synonyma
Agaricus aurantius Schaeff. 1774
Armillaria aurantia 1872
Gyrophila aurantia 1886
Mastoleucomyces aurantius (Schaeff.) Kuntze 1891
Melanoleuca aurantia (Schaeff.) Murrill 1914
Stručný popis
Kloobouk je široký 40–100 mm, nejprve zvonocovitý nebo sklenutý, s podvinutým okrajem, později ploše sklenutý až plochý, často s tupým středovým hrbolkem, za vlhka lepkavý, živě žlutooranžový až červenooranžový, někdy s olivovými odstíny, za sucha jemně šupinkatý.
Lupeny jsou husté, v mládí bílé, později žloutnoucí až reznoucí, v dospělosti často rezavě skvrnité, u třeně široce připojené, případně mírně vykrojené a zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 60–120 x 10–20 mm, v horní části bílý, vločkatý, pod prstenitou zónou oranžově šupinkatý.
Dužnina je bělavá. Vůně je moučná, chuť nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 4,5–5,5 x 3,5–4 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, často však v početných skupinách, především v jehličnatých lesích pod smrky, jedlemi a borovicemi, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) i pod listnáči (buk, dub, bříza). Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Typické plodnice s živě oranžovým zbarvením jsou víceméně nezaměnitelné.
Podobné druhy – čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii), čirůvka opálená (Tricholoma ustaloides) nebo čirůvka límcová (Tricholoma focale) – vykazují výrazně více hnědé zbarvení klobouku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství obrázků: Pavel Moran
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0123-2020-0001 (25.10.2020, Vysočina)
