Aktuality - článek číslo 1182
Šťavnatka březnovka
Aleš Vít, 30.3.2014
na lokalitě březnovek
březnovky v mechatém loži vzrostlého smrko-borového lesa
březnovky v listovém opadu bučiny
Řekne-li se „březnovka“, většina z houbařů ví, o kterou houbu se jedná. Bylo by ale zajímavé vědět, jak často ji kdo při svých houbařských výpravách potkává v přírodě. Informace o nálezech této houby přicházejí do ústředí České mykologické společnosti vesměs jen ojediněle a její výskyt na našem území považujeme obecně za zřídkavý.
Z toho lze usoudit, že březnovka je známá více z popisů v mykologické literatuře, nežli z běžných, houbařských nálezů. Je nemálo pokročilých houbařů i mykologů, kteří po ní dlouhá léta marně pátrají.
Z houbařské praxe je známo, že březnovky chutnají lesní zvěři, s oblibou je vyhledávají a požírají divočáci. Jejich trus pak mívá zelenavý nádech. Tedy nejen podle zbytků roztroušeně vyrýpnutých hub, ale případně i podle zmíněného trusu je pak možné usoudit na okolní výskyt březnovek.
Šťavnatka březnovka patří k časným jarním, lupenatým, jedlým houbám. Její výstižný popis uvádí na str. 320 publikace Přehled hub střední Evropy, ACADEMIA 2012, kolektivu spoluautorů Holec, Bielich, Beran.
*****
522. Hygrophorus marzuolus (Fr.) Bres. - šťavnatka březnovka. Plodnice často v řídkých trsech, dlouho ukryté pod zemí. Klobouk 40-120 mm, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý, někdy mírně vmáčklý, často zvlněný. Pokožka klobouku hladká, jemně plstnatá, za vlhka mírně lepkavá, v mládí bílá, později, když plodnice prorazí nad povrch, sedavá až šedočerná, často mramorovaná, někdy s modravým nádechem. Lupeny sbíhavé, bílé až šedavé. Třeň 30-70 x 15-40 mm, válcovitý, často zprohýbaný a vrásčitý, suchý, šedavě bělavý. Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku a v bázi třeně šedá. Vůně po medu či uvadajících růžích. Výtrusy 6-8 x 4-5,5 μm, elipsovité, až vejčité. Ill-V. Mykorhizní symbiont jehličnanů (smrk, borovice) i listnáčů (buk). Vzácně, v lesích, většinou v silné vrstvě opadu. [++]. • H. camarophyllus (Alb. et Schwein.) Dumée, Grandjean et Maire - š. kozí má pl. méně robustní, kl. pravidelný, jednobarevně tmavě šedohnědý a I. zřetelně sbíhavé. Pl. vyrůstají na podzim a nejsou ukryté pod zemí. Mykorh. symbiont jehličn., zejm. smrku. Velmi vzácně, ve vlhkých lesích. [+].
*****
Časopis československých houbařů zmiňuje březnovku na svých stránkách poprvé již ve svém prvním ročníku 1919-1920, a to v příspěvku K. Kudrny na str. 16 a na str. 17.
V dřívějších dobách, kdy byla březnovka výskytem bezesporu hojnější, byla i předmětem kulinářského zájmu houbařů. Není divu, je to masitá, chutná a vydatná houba, která téměř nebývá napadána hmyzem. Tomu odpovídá její uvedení v historických kodexech, neboli tržních seznamech jedlých hub, doporučovaných ke sběru a povolených k prodeji. Existují dobové recepty na její přípravu. V podobě ragout (ragú), houbové česnečky či připravená na kvasnicích byla tato houba bezesporu lahůdkou. Mezitím, kdy byla březnovka naposledy uvedena v seznamu tržních hub, resp. v ČSN 46 3195 z roku 1964, uběhlo letos na rok přesně 50 let. Pozdější seznamy s březnovkou, jako s tržním druhem, již nepočítají.
Ano, doba se podstatně změnila, stejně tak i obměna některých druhů v současně platném tržním seznamu hub. A tak s ohledem na zřídkavý výskyt březnovky a z toho vyplývající aspekt potřeby více sledovat a zaznamenávat její výskyt, než ji z potřeby vysbírávat, je dnes běžné kuchyňské zpracování březnovky spíše jen ojedinělou záležitostí.
Šťavnatka březnovka je zařazena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky z roku 2007, kde je vedena v kategorii EN (endangered), jako ohrožený druh. Přesto, že březnovka nepatří mezi druhy chráněné zákonem, važme si toho, že se v některých letech objeví i v hojnějším počtu a buďme k ní ohleduplní.
