Aktuality - článek číslo 1238
Houbaření o víkendu (31. týden)
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 4.8.2014
hřib dubový – Boletus reticulatus, jedlý, tržní druh
liška obecná – Cantharellus cibarius, jedlá, tržní druh
rosolozub huspenitý – Pseudohydnum gelatinosum, jedlý
hřib žlučník alias hořčák – Tylopilus felleus, nejedlý
muchomůrka tygrovaná alias panterka – Amanita pantherina, jedovatá
pavučinec červenošupinný – Cortinarius bolaris, mírně jedovatý
holubinka černající – Russula nigricans, jedlá, tržní druh
8. ryzec kafrový – Lactarius camphoratus, jedlý
stroček trubkovitý – Craterellus cornucopioides, jedlý, tržní druh
hřib žlutomasý alias babka – Xerocomellus chrysenteron, jedlý
muchomůrka jízlivá – Amanita virosa, prudce jedovatá
tentýž druh, s typicky přitisklou a masivní cípatou pochvou na bázi třeně
hřib kovář – Boletus erythropus, jedlý, tržní druh
muchomůrka růžovka alias masák – Amanita rubescens, jedlá
štítovka černolemá – Pluteus atromarginatus, jedlá
vybraná směs aktuálně rostoucích jedlých hub
Současná situace v růstu hub napříč republikou se dá vyjádřit obratem podle houbařské latiny. „Už se nadzvedává listí“.
I když stále ještě nikoli všude a pro každého, kdo se vydá na houby.
Prozatím k nám docházejí zprávy, že houby rostou spíš ve středních a vyšších polohách. Zejména v příhraničních lesích. Významný růst hub je možné zaznamenat na některých místech Šumavy.
Jinde to záleží na míře srážek. Stává se, že dešťové přeháňky lokálně procházejí opakovaně týmž místem. Tam je pravděpodobnost růstu hub větší, než o několik kilometrů jinde, kde se v lesích zatím stále ještě doslova práší pod nohama. Taková situace je patrná zejména v nižších a teplejších oblastech.
Pojďme si aktuálně, i když jen virtuálně, společně „zahoubařit“ do lesů na jihočeském Blatensku.
Potěšujícím zjištěním je zde nastupující růst hřibů dubových. Během tohoto týdne jich tu nejspíš bude už habaděj. Z ostatních hřibovitých druhů tu hojně roste hřib žlučník alias hořčák, který už nachytal nejednoho svátečního houbaře. Dále tu rostou babky. Na první pohled jsou, díky svému hojnému výskytu, přímo předurčeny k masovému sběru. Teprve po rozkrojení, ke zklamání houbařů, jsou povětšinou napadeny larvami hmyzu a pro kuchyňské použití již nepoužitelné. Zato hřiby kováře jsou proti „červivosti“ velmi odolné, a proto vyhledávané a ceněné.
Z jedlých muchomůrek se najdou oblíbené a šťavnaté růžovky. Ale pozor! Rostou i jedovaté houby. Právě muchomůrky se tu představují hned ve dvou druzích. Známá „panterka“, správně muchomůrka tygrovaná, je u nás nejčastější každoroční příčinou otrav houbami, neboť je pro neznalce zaměnitelná právě s muchomůrkou růžovkou, případně s méně chutnou, ale rovněž jedlou m. šedivkou. Ojediněle tu nyní vyrůstá muchomůrka jízlivá. Tato bílá zrádná krasavice je nebezpečná tím, že běžně nepřipomíná muchomůrku zelenou, podobně smrtelně jedovatou houbu.
Z rodu holubinek právě rostou jedlé tržní druhy h. černající, h. nazelenalá a dále i holubinka tečkovaná. Z nejedlých pak holubinka smrdutá.
Z ryzců se ve zdejších lesích s kyselejším podložím objevil jedlý, ale méně hodnotný ryzec kafrový.
Rostou zde i další zajímavé druhy, jako jedlý a dobře rozeznatelný, tržní stroček trubkovitý a rovněž i jedlý druh se zajímavým názvem, rosolozub huspenitý. Méně kuchyňsky hodnotnou houbou, vonící i chutnající po syrových bramborech, vyrůstající ze silně rozložených pařezů jehličnanů, je tu štítovka černolemá.
Sice nejedlý, ale dobře rozpoznatelný, se tu zřídkavě objeví i pavučinec červenošupinný.
Výčet aktuálně rostoucích druhů hub ve zdejších lesích je ve skutečnosti bohatší.
Uvítáme vaše zprávy o aktuálním růstu hub z lesů ve vašem okolí. Rádi vaše snímky i s komentářem uveřejníme na zdejších stránkách, jako informaci pro nejširší českou houbařskou veřejnost.
