Aktuality - článek číslo 2305
Co se dělo na semináři ČMS 2023
Markéta Vlčková, 9.10.2023
příprava registrace
foto: Markéta Vlčková
příprava sálu
foto: Markéta Vlčková
slavnostní zahájení semináře
foto: Markéta Vlčková
slet ranních ptáčat
foto: Markéta Vlčková
z páteční vycházky
foto: Markéta Vlčková
čas na jídlo
foto: Markéta Vlčková
voskovková louka
foto: Markéta Vlčková
voskovkové fotbalové hřiště
foto: Markéta Vlčková
páteční přednáška
foto: Markéta Vlčková
z páteční besedy
foto: Markéta Vlčková
ze sobotní besedy
foto: Lubomír Opat
z putování za menhiry
foto: Lubomír Opat
zrnivka žraločí
foto: Petr Souček
krásnorůžek lepkavý
foto: Gabriela Kárníková
plesňák zemní
foto: Gabriela Kárníková
rosolovka listovitá
foto: Petr Souček
kotrč kadeřavý
foto: Lubomír Opat
kalichovka žlutolupenná
foto: Oldřich Jindřich
voskovka bradavkatá
foto: Radim Dvořák
křemenáč březový
foto: Drahomíra Hlinovská
troudnatec pásovaný
foto: Drahomíra Hlinovská
muchomůrka šafránová
foto: Radim Dvořák
muchomůrka jízlivá
foto: Oldřich Jindřich
bondarcevka horská
foto: Petr Souček
Vážení členové ČMS a příznivci hub,
přinášíme vám zprávu z terénního semináře v Javornické hornatině, který se uskutečnil na přelomu srpna a září 2023. Co říci úvodem? Účast byla hojná, což nás potěšilo, plánů bylo mnoho, ale ne všechny vyšly, což nás nepřekvapilo. V každém případě doufáme, že vyšel hlavní plán – užít si celou akci.
V okolí Javorníka jsou převážně kulturní lesy určené k těžbě, a také jsou již těžbou zhusta poznamenané, jak jsme mohli na vlastní oči vidět. Převažují smrkové monokultury různého stáří, ale jsou zde i lesy s vtroušenými jedlemi, buky, břízami, modříny, osikami či lesy smíšené (povětšinou smrk, buk, jedle, modřín) a výjimečně i bory. V nižších polohách okolo 800 m.n.m. pak rostou i lípy či duby nebo douglasky. V okolí najdeme i nehnojené louky a celou řadu potoků a pramenišť. Podloží je převážně kyselé a biodiverzita velkých hub je v porovnání s některými jinými lokalitami menší, ovšem ne nezajímavá.
V průběhu semináře jsme měli možnost navštívit různé typy lokalit. Vycházky byly plánovány tak, aby postihovaly maximum možné diverzity zde rostoucích makromycetů. Přestože růst hub nebyl nijak oslnivý, nejednalo se ani o vyslovenou katastrofu. Houby bylo zapotřebí trochu hledat, ovšem nebylo nemožné nějaké najít. Počasí nám v předchozích třech týdnech nebylo příliš nakloněno a na růstu hub se to podepsalo. Intenzivní srážky těsně před zahájením semináře přišly prostě pozdě.
A co jsme nalezli? Běžným mykorhizním druhům, které zajímají "jedlíky", dominovaly holubinky, v závěsu s muchomůrkou růžovkou a liškou obecnou, hřibovitých hub a ryzců bylo minimum. Dřevní druhy se vyskytovaly plošně, časně podzimní druhy prakticky vůbec. I přesto jsme v průběhu semináře vystavili nebo v terénu prezentovali téměř 200 druhů (seznam nálezů zde). Kromě běžných druhů, které byly v terénu očekávány, se účastníci mohli seznámit i s několika druhy méně běžnými. Příkladem může být bondarcevka horská, ryzec honosný, kyjanka purpurová, kořenatka Kristinina, liška Friesova, holubinka uhlová nebo holubinka černobílá. Nalézt se povedlo i jednu plodnici muchomůrky jízlivé, která je smrtelně jedovatá, ovšem roste nehojně a je rozhodně dobré mít možnost, si ji prohlédnout naživo v terénu. Překvapením byl výskyt několika druhů voskovek na místním fotbalovém hřišti, kde bychom je úplně nečekali (a jejich minimální výskyt na louce, kde bychom je naopak čekali).
Odpolední a podvečerní program byl vyplněn besedami a přednáškami a věříme, že i ty se vzhledem k hojné účasti líbily. Kdo měl zájem, mohl navštívit i místní menhiry, které jsou v poslední době velmi populární (byť při vycházce byla mírná kolize s výcvikem druidů - no stanou se i horší věci).
Věříme, že se program i přes limitovaný růst hub líbil a doufáme, že se s námi vydáte na další terénní semináře v příštím roce.
Markéta Vlčková
