Samostatné zobrazení článku číslo 2345

Úvodní stránka

Aktuality - článek číslo 2345

Z poslední vycházky ČMS v roce 2023

Markéta Vlčková, 8.1.2024

uvítání pod památným dubem
foto: Markéta Vlčková

rozvinuli jsme rojnici
foto: Markéta Vlčková

určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková

minivýstavka s výkladem
foto: Markéta Vlčková

minivýstavka s výkladem
foto: Lubomír Opat

co je to za šupinovku?
foto: Markéta Vlčková

cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis)
foto: Markéta Vlčková

číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Drahomíra Hlinovská

hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus)
foto: Martin Slavičínský

měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa)
foto: Petr Souček

pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens) a kožovka (Hymenochaete)
foto: Petr Souček

pavučinovka sivá (Eriopezia caesia)
foto: Petr Souček

prsnatka (Rosellinia)
foto: Petr Souček

Hurá hlíva! (Pleurotus ostreatus)
foto: Markéta Vlčková

houby rostou ale úplně všude
foto: Lubomír Opat

Když se řekne prosinec, obvyklá první asociace není „houbaření“, člověk má spíš tendence sáhnout po lyžích než po košíku. O to víc nás překvapilo, že do Kunratického lesa s námi v sobotu 30.12.2023 vyrazilo 45 lidí (což je mimochodem v roce 2023 „pražský“ rekord, který už letos stěží překonáme). Za načasování se musíme pochválit – v den vycházky bylo krásných 9 stupňů (o den později jsme se probudili do mrazivého Silvestrovského rána) a déšť také spořádaně počkal, až dojdeme do cíle.

Teplé počasí s dostatkem srážek, které vycházce předcházelo, dávalo naději na slušnou houbovou nadílku, byť naše prvotní očekávání byla poněkud optimističtější, než byl skutečný stav růstu hub na lokalitě. Přesto byl výsledek uspokojivý, nalezli jsme více než 90 druhů a zdaleka nešlo jen o „choroše“ (byť to podle fotek tak nevypadá).

Z jedlých druhů jsme měli možnost vidět většinu očekávatelného spektra. Nechyběla penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), penízovka smrková (Strobilurus esculentus), ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), čirůvky fialová (Lepista nuda) a dvoubarvá (Lepista personata), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Našli jsme i velmi pěkné a velmi poživatelné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) a velmi pěkné, ovšem o něco méně poživatelné kržatky (Tubaria furfuracea).

Jedovaté druhy byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), obligátní třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare) a několika pavučinci.

Díky vlhku byly celkem v kondici houby „rosolovité“ jako je černorosol bukový (Exidia nigricans), rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) nebo čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). Pro oko zajímavá byla drobounká pavučinovka sivá (Eriopezia caesia). Pod buky nás překvapil relativně hojný růst ryzce nasládlého (Lactarius subdulcis), který takto pozdě již obvykle nefruktifikuje.

Doufáme, že si všichni vycházku užili a že se již těší na další, kterou plánujeme na přelom ledna a února (pokud bude počasí příznivé pro růst hub).

Závěrem bychom chtěli všem poděkovat za účast a všem našim příznivcům a milovníkům hub popřát vše nejlepší do dalšího roku včetně optimistického „Ať rostou!“.

Markéta Vlčková