Aktuality - článek číslo 2345
Z poslední vycházky ČMS v roce 2023
Markéta Vlčková, 8.1.2024
uvítání pod památným dubem
foto: Markéta Vlčková
rozvinuli jsme rojnici
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
určování hub v terénu
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Markéta Vlčková
minivýstavka s výkladem
foto: Lubomír Opat
co je to za šupinovku?
foto: Markéta Vlčková
cystidovka rybovonná (Macrocystidia cucumis)
foto: Markéta Vlčková
číšenka rýhovaná (Cyathus striatus)
foto: Drahomíra Hlinovská
hlívečník připjatý (Resupinatus applicatus)
foto: Martin Slavičínský
měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa)
foto: Petr Souček
pavučiník modrozelený (Byssocorticium atrovirens) a kožovka (Hymenochaete)
foto: Petr Souček
pavučinovka sivá (Eriopezia caesia)
foto: Petr Souček
prsnatka (Rosellinia)
foto: Petr Souček
Hurá hlíva! (Pleurotus ostreatus)
foto: Markéta Vlčková
houby rostou ale úplně všude
foto: Lubomír Opat
Když se řekne prosinec, obvyklá první asociace není „houbaření“, člověk má spíš tendence sáhnout po lyžích než po košíku. O to víc nás překvapilo, že do Kunratického lesa s námi v sobotu 30.12.2023 vyrazilo 45 lidí (což je mimochodem v roce 2023 „pražský“ rekord, který už letos stěží překonáme). Za načasování se musíme pochválit – v den vycházky bylo krásných 9 stupňů (o den později jsme se probudili do mrazivého Silvestrovského rána) a déšť také spořádaně počkal, až dojdeme do cíle.
Teplé počasí s dostatkem srážek, které vycházce předcházelo, dávalo naději na slušnou houbovou nadílku, byť naše prvotní očekávání byla poněkud optimističtější, než byl skutečný stav růstu hub na lokalitě. Přesto byl výsledek uspokojivý, nalezli jsme více než 90 druhů a zdaleka nešlo jen o „choroše“ (byť to podle fotek tak nevypadá).
Z jedlých druhů jsme měli možnost vidět většinu očekávatelného spektra. Nechyběla penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), penízovka smrková (Strobilurus esculentus), ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), čirůvky fialová (Lepista nuda) a dvoubarvá (Lepista personata), penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta) či strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Našli jsme i velmi pěkné a velmi poživatelné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) a velmi pěkné, ovšem o něco méně poživatelné kržatky (Tubaria furfuracea).
Jedovaté druhy byly zastoupeny čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), obligátní třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare) a několika pavučinci.
Díky vlhku byly celkem v kondici houby „rosolovité“ jako je černorosol bukový (Exidia nigricans), rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) nebo čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides). Pro oko zajímavá byla drobounká pavučinovka sivá (Eriopezia caesia). Pod buky nás překvapil relativně hojný růst ryzce nasládlého (Lactarius subdulcis), který takto pozdě již obvykle nefruktifikuje.
Doufáme, že si všichni vycházku užili a že se již těší na další, kterou plánujeme na přelom ledna a února (pokud bude počasí příznivé pro růst hub).
Závěrem bychom chtěli všem poděkovat za účast a všem našim příznivcům a milovníkům hub popřát vše nejlepší do dalšího roku včetně optimistického „Ať rostou!“.
Markéta Vlčková
Grantová podpora
Všechny vycházky jsou po podporovány grantem DOT/54/12/022035/2022.
