Aktuality - článek číslo 2357
Zimní vycházky frčí!
Markéta Vlčková, 3.3.2024
čekáme na opozdilé inženýry
foto: Lubomír Opat
na začátku jsme prozkoumali jednu přátelskou vrbu...
foto: Markéta Vlčková
...ale prozkoumat pečlivě všechno dřevo na lokalitě není legrace
foto: Markéta Vlčková
bylo krásně, ale na vysušeném kopci hub skoro nula
foto: Markéta Vlčková
v polovině trasy nás bylo stále dost
foto: Markéta Vlčková
gutující pevník kaštanový (Porostereum spadiceum)
foto: David Dobeš
ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum)
foto: Lubomír Opat
kržatčí miminko (Tubaria furfuracea)
foto: David Dobeš
ochutnávka rosolovky (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica)
foto: Markéta Vlčková
černorosol s ušima (Exidia nigricans et Auricularia auricula-judae)
foto: Drahomíra Hlinovská
rážovka houbomilná (Dialonectria episphaeria agg.)
foto: Ivo Novotný
ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca)
foto: David Dobeš
malé chlupaté askoušky k dourčení (určeno jako Belonidium mollissimum)
foto: Oldřich Jindřich
rozkošná drobná helmovka (Mycena tenerrima)
foto: Ivo Novotný
choroš brvitý (Polyporus ciliatus)
foto: Oldřich Jindřich
choroš poloplástvový, pohled do rourek
foto: Markéta Vlčková
žilnatka oranžová (Phlebia radiata)
foto: Markéta Vlčková
netuším, ale je to hezké (dourčeno jako Diatrype decorticata)
foto: Oldřich Jindřich
taky houby (káčovka lemovaná, Biscogniauxia marginata)
foto: Markéta Vlčková
brouček (dourčeno jako střevlík vrásčitý, Carabus intricatus)
foto: Lubomír Opat
šafrán jarní (Crocus vernus)
foto: Ivo Novotný
Vážení příznivci hub,
ač se to zdá neuvěřitelné, houby nám v letošním roce zatím dělají radost. Rostou tam kde mají a kdy mají a občas nás překvapí i nějakým tím bonusem. Naposledy jsme se o tom přesvědčili v sobotu 24. 2. 2024, kdy jsme za houbami vyrazili do přírodního parku Košíře-Motol. Lokalita v okolí golfového hřiště byla vybrána proto, že je vlhká a zůstává na ní spadané tlející dřevo, což je pro zimní druhy ideální. Byť lokalita nevypadá ani trochu lákavě a je samé bahno (což jsme v pozvánce avizovali), tak vycházka přilákala téměř 50 lidí, tedy srovnatelně s přechozími dvěma zimními vycházkami. Zájem veřejnosti o zimní (převážně dřevní) houby tedy zdá se trvá a nás to velmi těší. Je to pro nás trochu překvapením, ale zároveň i motivací pořádat více takových vycházek i v dalších sezónách.
Nu, ale pojďme k těm nálezům. Nebudeme zastírat, že to byl opět obvyklý zimní, tedy převážně chorošovitý sortiment, bez nějakých extra překvapení. Přesto jsme nalezli více než 60 druhů (seznam zde), tedy na zimu opět slušný výkon (který byl daný poměrně rozsáhlou rojnicí). Houbami dne se staly pevník kaštanový (Porostereum spadiceum; krásně gutoval) a ostnateček brvitý (Steccherinum fimbriatum; vůbec ne proto, že je růžový).
Jedlého toho až tak super moc nebylo. Našli jsme nějaké ty uši (Auricula auricularia judae), kržatky (Tubaria furfuracea) obojí s výhradami ještě použitelné, dále hlívy (Pleurotus ostreatus) a penízovky (Flammulina velutipes), obojí již bohužel nepoužitelné. Prostě únor na jedlé houby není vhodná doba – na zimní je moc pozdě a teplo, na jarní moc brzy a zima. Z hub které se sníst dají, ale obvykle se nekonzumují, jsme viděli několik rosolovitých druhů, přičemž rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) někteří odvážní jednici zkonzumovali přímo terénu.
Jedovaté druhy byly zastoupeny pouze velmi unavenými plodnicemi hlináku červenajícího (Hapalopilus nidulans). V tomto má únorové houbaření nespornou výhodu – téměř nehrozí, že by rostlo něco, čím se můžete reálně otrávit (nevýhodou je, že pravděpodobně nenajdete ani nic moc, co by se dalo sníst). Teoreticky mohou růst i čepičatky jehličnanové (Galerina marginata), ale na ně jsme nenarazili (byť jsou z lokality známé).
Z druhů zařazených do Červeného seznamu se poštěstilo nalézt téměř ohrožený (NT) černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) a ohrožený (EN) houžovec medvědí (Lentinellus ursinus). Lupu jsme museli vyndat při nálezu rážovky houbomilné (Nectria episphareia), která parazituje na tvrdohoubách, nejčastěji z rodu Diatrype a vypadá jak malinkaté červené špendlíkové hlavičky. Potěšil nás nález několika plodnic ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca), který byl zatím na této lokalitě nalezen pouze jednou, a to sice doktorkou Turnovcovou v roce 2018. Ohnivec sice není vzácná houba, ale neroste zdaleka všude a vzdor nápadné červené barvě se kupodivu opravdu špatně hledá. Na trouchnivém dřevu jsme nalezli několik drobných a vzácnějších vřeckovýtrusých (Ascomycetes) hub, které potěší každého mykologa a fotografa hub. Našly se pochopitelně i další objekty k focení, a ne vždy se nutně jednalo o houby (Mmch, toho brouka nemáme určeného, jsme si jisti pouze tím, že je to brouk. Kdo ví co je ten brouček zač, nechť nám dá prosím vědět).
Další vycházky za houbami po Praze jsou v plánu, termíny pochopitelně zatím určeny nejsou. Velmi bude záležet na počasí. Pokud teploty klesnou pod nulu a přestane pršet, tak jsme trochu v loji a nic nebude. Pokud bude tak krásně jako doposud, mohla by se další vycházka konat třeba již za tři týdny. Věříme, že nám zachováte přízeň a dorazíte znovu!
Za ČMS,
Markéta Vlčková
