Aktuality - článek číslo 2506
Jak „houbožrouti“ odemykali les na Broumovsku?
Markéta Vlčková, 18.5.2025
čas odstartovat
foto: Markéta Vlčková
První zářez - křehutky
foto: Markéta Vlčková
černorosol zdraví Brno
foto: Markéta Vlčková
skorovlasy (Exidiopsis effusa)
foto: Radim Dvořák
cílová destinace - tak uvidíme co uvidíme
foto: Markéta Vlčková
strmělka ojíněná (Rhizocybe pruinosa)
foto: Radim Dvořák
10 v jednom, fakt cool
foto: Markéta Vlčková
klanilístka obecná (Schizophyllum commune )
foto: Markéta Vlčková
krásná čerstvá spálenka (Kretzschmaria deusta)
foto: Markéta Vlčková
nejsem hříbek, i když tak můžu vypadat (Polyporus ciliatus)
foto: Markéta Vlčková
společně skoro v cíli
foto: Jan Wipler
Popravdě, poněkud „nehoubožroutsky“, jedlé houby se totiž k neradosti pořadatele rozhodly nespolupracovat. Ale co už. Letošní jaro je z hlediska hub tak nějak střídavě přející/nepřející. Někde to roste krásně, ovšem většina lidí zatím, pokud vím, spíš „ostrouhala“ než „sklízela“. Proto se počítá každý pozitivní houbolovný střípek, kterým vycházka na trase Malé Svatoňovice – Radvanice rozhodně byla a Dr. Wipler se nemá zač stydět, protože jím organizovaná vycházka byla velice příjemná a minimálně 30 druhů hub jsme po cestě viděli. No přátelé, kdo z vás to 19.4. má?
Prošli jsme se krásnou přírodou, počasí nám velmi přálo a ani s těmi houbami to nebylo za nula bodů, byť jich nebylo mnoho. Většinově jsme pravda viděli druhy dřevní, ovšem i ty jsou roztomilé a pro přírodu důležité. No a zapalovací trik s troudnatcem pásovaným prostě neomrzí. Nevíte, o co jde? Tak jste buď nedávali pozor, anebo jste tam nebyli. Z jedlých druhů jsme potkali křehutku hnědošedou jarní (Psathyrella spadiceogrisea), tmavobělku žlutavou (Melanoleuca cognata), penízovku provázkovou (Strobilurus stephanocystis) a několik různých rosolovitých hub (ty jsou pravda jedlé jen v Brně, ale to je jiná věc). Navíc, díky tomu, že nás ty jedlé houby moc nerušily, Radim měl aspoň čas tulit se k "ledovým vlasům" (Exidiopsis effusa) ve fázi odpočinku. Jak to dopadlo, můžete vidět na přiložené fotografii.
Cílové sukcesní kaliště tentokrát nebylo příliš spolupracující, ale nalezli jsme tam k naší radosti ještě celkem živou strmělku ojíněnou (Rhizocybe pruinosa) a jedno úplně malinké ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella), které nám rozhodně projasnilo den. Navíc tam byl padlý kmen, na kterém Dr. Wipler určil přesně 10 druhů různých lignikolních hub. Za mě je balíček 10 v jednom naprostá pecka.
Každopádně, Dr. Wipler neproplýtval žádnou šanci a když nebylo mnoho „regulérních“ hub“, věnoval svoji pozornost aspoň těm „polohoubám“, tedy lišejníkům. Pravděpodobně trénoval na lichenologickou vycházku, která ho čekala o týden později. Občerstvovací stanice byla rovněž velmi dobře vybraná a velikonoční jehněčí menu více než potěšilo.
Těšíme se na další akci!
Markéta Vlčková
