Aktuality - článek číslo 261
Morchella pragensis - smrž pražský
Martin Kříž, 20.4.2011
Morchella pragensis - smrž pražský
Foto: Petr Mikuš
Smrže patří mezi houby rostoucí výhradně na jaře. Všechny jsou jedlé a mnohými houbaři oblíbené pro jejich chuťové vlastnosti i nevšední tvar. Jejich určování je však dlouhodobě zapeklitou otázkou. Na tuto problematiku je známo mnoho pohledů, spočívajících v různě širokém/úzkém taxonomickém vymezení. Je záhodno si připomenout nejširší (základní) pojetí. To praví, že existují pouze tři druhy smržů - obecný, kuželovitý a polovolný. Jakýkoli další systém je pouze rozvíjením tohoto, přičemž zmíněné druhy jsou chápány jako okruhy (skupiny) druhů. Smrž pražský - Morchella pragensis jednoznačně patří do okruhu smrže kuželovitého. Spíše než svými znaky se od něj odlišuje místem výskytu, aspoň jak říkají popisy. Roste totiž na lokalitách ovlivněných lidskou činností, jako jsou tovární dvory, areály pil, záhony kolem chodníků apod., ve městech, zahradách nebo i v lese na pilinách po těžbě dřeva. Poslední dobou převládají jeho nálezy na místech s vysypanou mulčovací kůrou či v jejich blízkosti. Naopak smrž kuželovitý - Morchella conica se vyskytuje typicky v přírodě na člověkem nezasažených místech, nejčastěji pod jasany. Teorie o rozlišování těchto dvou druhů nicméně prakticky nepřesahuje hranice našeho státu. V ostatních zemích buď k tomuto rozdělování nedochází, anebo se smrž pražský označuje jiným jménem, např. v Itálii jako Morchella tridentina, jinde třeba jako M. hortensis (odpovídá významu "zahradní"). Pro tentýž druh však někteří autoři užívají jméno smrž žebernatý - M. costata, jiní naopak uvedené druhy neztotožňují. Tyto věčné nejasnosti umocňuje i fakt, že v mulčovací kůře nemusí růst jen smrž "pražský", ale čas od času se na takovémto stanovišti vyskytne i smrž obecný - M. esculenta a smrž šedočerný (s. jedlý) - M. vulgaris, čili druhy z jiné skupiny smržů. Pokusy o určování však nejvíce znesnadňuje skutečnost, že smrže jsou velmi proměnlivé houby a uvnitř svých skupin se běžně vyskytují různé přechodné formy. Za těchto okolností oprávněně vyvstává otázka, zda uznávání smrže pražského jako dobrého druhu je založeno na kvalitní vědecké bázi, nebo jen na dlouhodobé národní tradici. Vždyť jej popsal František Smotlacha. Ačkoli se může smrž pražský objevit prakticky kdekoliv, kde se pracovalo s mulčovací kůrou, aktuálně nebude lehké ho najít kvůli panujícímu suchu (šance trvá zhruba do poloviny května). Přiložený snímek pochází ze šluknovského výběžku, pořízen byl o uplynulém víkendu.
