Aktuality - článek číslo 939
Ještě k masečníku kulovitému...
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 9.5.2013
masečník kulovitý - Sarcosoma globosum
pohled do vnitřku plodnice masečníku kulovitého
Toto pondělí jste mohli vidět na přednášce skutečnou raritu mezi houbami - masečník kulovitý (Sarcosoma globosum). Plodnice byly zaslány z Finska, jako vědecký dar členu užšího výboru ČMS Michalu Mikšíkovi. V zemi odeslání je tato houba sice také vzácná, ale není státem chráněná.
Jedná se o askomycet, který je příbuzný např. zvonečku pohárkovitému (Urnula craterium), s kterým se každé jaro můžete na našich stránkách setkat. Plodnice má v mládí (do velikosti cca 2 cm) tvar malé drobné černohnědé, pružné, kuličky. Povrch plodnice je sametový a jemně zvrásněný. V horní části již od mládí je patrná mírná kulovitá lesklá prohlubeň, která se zvětšuje s růstem plodnice. V dospělosti se tvar masečníku mění na +/ - soudkovitý, později má tvar nízkého hrnečku, nakonec je jeho tvar bochníkovitý až téměř placatý, jakoby stlačený. V dospělosti má plodnice na šířku 8-10 (12) cm a výšku cca 5-7 cm. Prohlubeň na vrcholu plodnice, která nese výtrusorodou část (rouško) se v dospělosti postupně zvětšuje až k okraji, který nakonec zcela překrývá, až nakonec samotná nosná část plodnice mizí (v důsledku úbytku vody) a není téměř znatelná. Dužnina masečníku je v mládí lesklá, vyplněná rosolovitou hmotou a dutinou s volnou vodou příjemné chuti o objemu cca 30-60 cm³. Postupně, na úkor výtrusorodé části, ztrácí dužnina svůj obsah a tím i svůj tvar.
Masečník kulovitý roste ve starých mechatých smrčinách, někdy již velmi brzy po odtání sněhu, nejvíce roste v březnu a dubnu, vzácně i počátkem května. Jedná se o extrémně vzácnou houbu, která je kriticky ohrožená prakticky v každé zemi, kde se vyskytuje. Byl také zařazen mezi 33 nejvzácnějších hub Evropy. Poněkud hojnější je v některých oblastech Skandinávie a v Rusku. V České republice byl poprvé zaznamenán v roce 1880 z Čekanic u Tábora, později byl nalezen na Šumavě, v Krtelském lese u Netolic, u Budislavské hory (Tučapy v Jižních Čechách, u Čeřenic v Posázaví a na dvou lokalitách v jihozápadní Moravě (Borek). Naposledy byl nalezen v jehličnatém lese u Vlažinky východně od Dačic v roce 1966. Vůbec první literární zmínky o nálezu masečníku jsou z r. 1755 z Bavorska a dále až do roku 1812 nebyly o tomto druhu v literatuře žádné zmínky o dalších nálezech. V r. 1812 byl objeven ve Švédsku a později byl postupně nalézán v dalších zemích.
Přestože mnoho profesionálních i amatérských mykologů po tomto druhu u nás každý rok pátrá, zatím se jej od posledního nálezu nepodařilo znovu nalézt. Plodnice, kterou jste mohli vidět na přednášce, bude předána po usušení Národnímu muzeu.
Pokoušejte štěstenu i vy, pátrejte a znovu objevte tuto vzácnou houbu na našem území.
Michal Mikšík
