zelenitka měděnková
Chlorociboria aeruginascens (Nyl.) Kanouse ex C.S. Ramamurthi, Korf & L.R. Batra 1958
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota) Třída: voskovičkoplodé (Leotiomycetes) Řád: voskovičkotvaré (Helotiales) Čeleď: neustáleno Rod: zelenitka (Chlorociboria) |
Synonyma
Chlorosplenium aeruginascens (Nyl.) P. Karst. 1871
Stručný popis
Plodnice jsou typu apothécium s krátkým třeněm, nejprve pohárkovité, později miskovité, nakonec ploché, s nepravidelně zvlněným okrajem nebo různě deformované (lopatkovité), 3–8 mm široké. Horní (vnitřní) plodná část (rouško) je modrozelená, jemně plstnatá, u starších plodnic vybledající, žlutě skvrnitá. Vnější neplodná strana je v mládí bělavá, brzy modrozelená, vločkatá. Třeň měří 1–3 mm.
Výtrusy jsou úzce elipsoidní až válcovité, 6–10 x 1,5–2 µm, jednobuněčné, hladké, průsvitné, obvykle se dvěma symetrickými kapkami. Ve vřecku s amyloidním pórem je 8 výtrusů.
Výskyt
Roste od dubna do listopadu, za příznivých podmínek celoročně, roztroušeně, především na tlejícím dřevě dubů, méně často jiných listnáčů. Rozkládající dřevo substrátu zbarvuje do zelena.
Možná záměna
Zelenitka buková (Chlorociboria aeruginosa) roste především na dřevě buku a má větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
Autorství obrázků: Petr Souček
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0087-2022-0129 (27.07.2022, Jihočeský kraj)
