Ciboria amentacea (Balb.) Fuckel 1870
jehnědka olšová
Systematika
|
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Sclerotiniaceae Ciboria |
Synonyma
Ciboria caucus (Rebent.) Fuckel 1870
Hymenoscyphus amentaceus (Balb.) W. Phillips 1887
Hymenoscyphus caucus (Rebent.) W. Phillips 1887
Peziza amentacea Balb. 1804
Peziza caucus Rebent. 1804
Popis
Plodnice je rozdělena na klobouk a třeň.
Klobouk je široký 4–10 (15) mm. Nejprve je téměř kulovitý, později polokulovitý až téměř plochý, v mládí je rezavě hnědý, v dospělosti spíše okrový, průsvitný. Vnitřní plodná výtrusorodá vrstva klobouku je hladká, vnější část bělavě ojíněná, okraj klobouku je alespoň zpočátku bělavě vločkatě lemovaný, později někdy rozpraskaný či zvlněný.
Třeň je tenký, délkově variabilní, 5–30 x 0,2–1 mm, obvykle různě zakřivený, zbarvený podobně jako klobouk nebo trochu světlejší na bázi však někdy tmavší, bělavě ojíněný.
Dužnina je voskovitá.
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–11 x 4–6 µm, hladké. Ve vřecku se vyvíjí 8 výtrusů.
Vrcholy vřecek i parafýz jsou amyloidní (jódem, např. z Melzerova činidla, se zbarvují modře).
 |
Výskyt
Roste velmi brzy zjara, někdy již koncem mírné zimy, od února do dubna, na tlejících jehnědách olší, lísek, vrb nebo topolů. Je velmi nenápadná, přestože obvykle roste ve skupinách. S teplejším počasím její růst rychle skončí.
Možná záměna
Jiné druhy jehnědek jsou velmi podobné. Pro jejich určení je důležitá znalost substrátu a často i mikroskopie.
Na samčích jehnědách lísky roste i jehnědka lísková (Ciboria coryli), ta má však větší výtrusy, naopak jehnědka březomilná (Ciboria betulicola) roste na jehnědách břízy a má výtrusy menší.
Jehnědka zelenavohnědavá (Ciboria viridifusca) roste na podzim na tlejících šišticích olše.
Terčka olšová (Rutstroemia conformata) vyrůstá na jaře na žilnatině listů olše.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
V literatuře někteří autoři rozlišují jehnědku olšovou (Ciboria amenacea) a jehnědku (Ciboria causus) jako samostatné druhy. Pro účely tohoto atlasu považujeme uvedená jména za synonyma, zejména když v aktuálním číselníku českých jmen hub (AOPK 2016) obě vědecká jména sdílejí české jméno jehnědka olšová.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2024-0031 (17.02.2024, Středočeský kraj)
0071-2024-0026 (10.02.2024, Středočeský kraj)
0071-2023-0016 (25.02.2023, Středočeský kraj)
0066-2020-0002 (15.02.2020, Středočeský kraj)
0071-2019-0005 (17.03.2019, Středočeský kraj)
0066-2017-0006 (25.02.2017, Středočeský kraj)
