Conocybe graminis Hauskn. 1996
sametovka travní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Bolbitiaceae Conocybe |
Stručný popis
Klobouk je široký 10–25 mm, nejprve polokulovitý, později zvoncovitý až široce sklenutý, hygrofánní, za vlhka tmavě rezavě (oranžově) hnědý, s rýhovaným okrajem, při zasychání hnědavý až šedokrémový, brzy nerýhovaný.
Lupeny jsou střeně husté, světle hnědé, později rezavě hnědé, se stejnobarevným, rovným nebo vločkatým ostřím.
Třeň je válcovitý, 20–80 x 1–3 mm, křehký, někdy (až 15 mm) kořenující, světlejší než klobouk, podélně rýhovaný a vločkatý.
Dužnina je tenká. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je světle (oranžově) hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 7–11 x 4,5–6,5 µm, silnostěnné, hladké.
Cheilocystidy jsou kuželkovité, 15–25 x 7–12 µm, s hlavičkou širokou 3–5 µm. Bazidie jsou tetrasporické, některé vzácně bisporické. Kaulocystidy jsou smíšené, kuželkovité buňky dle Prydiuk (2006) s nápadně dlouhým krčkem.
Výskyt
Roste od června do listopadu, na spíše suchých (stepních) loukách, v parcích, na ruderalizovaných stanovištích, vždy na odumřelých pletivech trav.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou v rámci rodu Conocybe spíše menší výtrusy, jen za vlhka rýhovaný okraj klobouku, ekologie a kuželkovité kaulocystidy prostřídané nepravidelně tvarovanými buňkami, zejména v horní části třeně.
Sametovka středovýtrusá (Conocybe mesospora) má téměř výhradně kuželkovité kaulocystidy. Podle Hausknecht (2009) je živěji zbarvená.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia |
|
Prydiuk M. P. (2007): New records of Conocybe species from Ukraine. |
Znaky v klíčích
Pomůcka pro určování čepičatek rodu Conocybe
Nálezy
0066-2020-0170 (07.10.2020, Středočeský kraj)
