Conocybe macrospora

Conocybe macrospora (G.F. Atk.) Hauskn. 2003

sametovka velkovýtrusá

Systematika

Synonyma

Conocybe rubiginosa Watling 1980
Galerula macrospora G.F. Atk. 1918

Stručný popis

Klobouk je 10–40 mm široký, zvonovitý až kuželovitý, nikdy zcela rozprostřený, hygrofánní, za vlhka rezavě hnědý až hnědooranžový, téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, za sucha blednoucí, světle hnědooranžový až hnědookrový.

Lupeny jsou spíše husté, úzké, ke třeni krátce připojené až téměř volné, v mládí světle hnědé nebo hnědooranžové, později rezavě hnědé.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 1–3 mm, na bázi někdy s hlízou širokou až 6 mm, ojíněný, podélně rýhovaný, víceméně v barvě klobouku, v horní části světlejší, v dospělosti dutý.

Dužnina je tenká, oranžově žlutá.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou oválné až mírně mandlovité, 13,5–21 x 7,5–11 µm (Qav přibližně 1,8), silnostěnné, hladké, se širokým klíčním pórem.

Bazidie jsou 2výtrusé. Cheilocystidy (na ostří lupenů) jsou kuželkovité, 15–28 x 7–13 x 3-5 µm (délka x šířka v nejširším místě x šířka hlavičky). Kaulocystidy (na třeni) jsou smíšené (druh je zařazen do sekce Mixtae).

Výskyt

Roste od května do listopadu, roztroušeně, nejčastěji v malých skupinách, v trávě na (hnojených) loukách, na trusu, kompostu nebo opadu listnatých i jehličnatých stromů, někdy i na spáleništi. Upřednostňuje substrát bohatý na dusík.

Možná záměna

Typickými znaky jsou zejména 2výtrusé bazidie a velmi velké výtrusy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia
	Prydiuk M. P. (2007): New records of Conocybe species from Ukraine.
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1

Znaky v klíčích

Pomůcka pro určování čepičatek rodu Conocybe

Nálezy

  0071-2022-0198 (24.09.2022, Středočeský kraj)