Conocybe siliginea (Fr.) Kühner 1935
sametovka šedavá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Bolbitiaceae Conocybe |
Popis
Klobouk je široký 5–15 mm, nejprve polokulovitý, později široce sklenutý nebo zvoncovitý, hygrofánní, v mládí a za vlhka hnědý, většinou však světle krémový, matný a suchý. Okraj klobouku je nerýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, v mládí světle krémové, později narezle oranžové, ke třeni úzce připojené, s rovným ostřím.
Třeň je válcovitý, 15–50 x 1–2 mm, na bázi mírně rozšířený, v mládí bílý, později krémový nebo světle okrový.
Dužnina je tenká a křehká, bělavá, bez význačné chuti a vůně.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 10,5–18 x 6,5–10,5 µm, tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem.
Bazidie jsou 2-výtrusé, dosti často 1-výtrusé. Cheilocystidy jsou kuželkovité, hojné. Kaulocystidy jsou nepravidelné, jen vzácně se v horní části třeně může objevit kuželkovitá kaulocystida.
 |
Výskyt
Roste od července do října, na sušších travnatých stanovištích i na holé půdě, na loukách, v lesích, při okrajích cest.
Možná záměna
Charakterizují ji drobné, obvykle velmi světlé plodnice a 2-výtrusé bazidie.
Sametovka Rickenova (Conocybe rickenii) vytváří o něco větší, obvykle sytěji zbarvené plodnice. Roste často na spáleništi.
Sametovka (Conocybe pseudocrispa) je obvykle tmavší, se zřetelně menšími výtrusy. Drobnější výtrusy má také sametovka dvouvýtrusá (Conocybe bispora).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia |
|
Prydiuk M. P. (2007): New records of Conocybe species from Ukraine. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
Znaky v klíčích
Pomůcka pro určování čepičatek rodu Conocybe
Nálezy
0066-2020-0096 (05.08.2020, Praha)
