Coprinellus hiascens

Coprinellus hiascens (Fr.) Redhead, Vilgalys & Moncalvo 2001

hnojník roztrhaný

Systematika

Synonyma

Coprinarius hiascens (Fr.) Quél. 1886
Coprinus hiascens (Fr.) J.E. Lange 1938
Psathyrella hiascens (Fr.) Quél. 1872
Tulosesus hiascens (Fr.) D. Wächt. & A. Melzer 2020

Popis

Klobouk je v mládí eliptický nebo vejčitý, hnědooranžový, později zvoncovitý až široce kuželovitý, 25–35 mm široký, téměř ke středu rýhovaný, brzy šedivý nebo šedohnědý, jen na temeni s (oranžově) krémovým nebo okrovým nerýhovaným terčíkem (bradavkou). Velum je nevýrazné, často nepostřehnutelné. Okraj klobouku se postupně trhá a za vlhka částečně roztéká (autolyzuje).

Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, s lupénky, nejprve bělavé, postupně šedé až černé, ke třeni úzce připojené.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 1–3 mm, na bázi obvykle mírně rozšířený, bílý, dutý, hladký nebo jemně plstnatý.

Dužnina je tenká, bělavá, bez vůně.

Výtrusný prach je černý.

Výtrusy jsou úzce eliptické, 8,5–13 x 4,5–6 µm, se širokým klíčním pórem, jakoby uťaté.

Bazidie jsou 4-výtrusé. Cheilocystidy jsou lahvovité, 25–50 x 8–18 µm. Pleurocystidy chybí. Na pokožce klobouku se hojně vyskytují nápadné lahvovité pileocystidy, 50–200 x 13–24 µm, lahvovité se zužujícím se krčkem.

Výskyt

Roste od května do listopadu, roztroušeně, obvykle v bohatých skupinách nebo menších trsech, na zemi, v listnatých lesích, v parcích, při okrajích cest, obvykle v trávě.

Možná záměna

Pro přesné určení je třeba nález vždy mikroskopovat. Charakteristickými znaky jsou výrazné lahvovité pileocystidy a úzké uťaté výtrusy.

Podobný může být hnojník nasetý (Coprinellus disseminatus), ten však vytváří menší plodnice, často hustě pokrývající povrch substrátu.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2020-0104 (10.08.2020, Praha)