Cortinarius pansa (Fr.) Fr. 1838
pavučinec oranžový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, v mládí a za vlhka vlhka mírně lepkavý, při okraji někdy slabě hygrofánní, okrový nebo hnědooranžový, při okraji světle šedohnědý se zelenožlutými odstíny, někdy vrostle vláknitý. Pavučinka je světle okrová nebo nažloutlá.
Lupeny jsou spíše řídké, šedomodré, brzy rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý se zploštělou hlízou, 30–80 x 10–20 mm, při vrcholu v mládí šedomodrý, bělavý, na bázi žlutookrový.
Dužnina bělavá, místy namodralá, v bázi třeně okrová. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná nebo lehce nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – v dužnině světle žlutá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní až mandlovité, 6,5–7,5 x 4–6 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od října do listopadu v jehličnatých lesích. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Pavučinec sivonohý (Cortinarius glaucopus) má klobouk bez výraznějších oranžových odstínů a větší výtrusy.
Pavučinec kouzelný (Cortinarius magicus) má klobouk zbarven více zeleoolivově a roste spíše v listnatých lesích.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0 |
|
Orton P. D. (1955): Cortinarius I |
