Cortinarius paragaudis Fr. 1838
pavučinec purpurový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius bresadolianus Moënne-Locc. & Reumaux 1995
Cortinarius vaccinochelis Chevassut & Rob. Henry 1978
Stručný popis
Klobouk je široký 30–60 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý, mírně hygrofánní, často se širokým středovým okrajem, za vlhka červenohnědý, při zasychání až světle šedookrový nebo okrově hnědý, na okraji někdy ověšený vínově červenými zbytky závoje.
Lupeny jsou v mládí světle (skořicově) hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–120 x 6–12 (v bázi až 25) mm široký, v mládí bělavě vláknitý, později krémový až šedohnědý. Zbytky závoje vytváří na spodní části třeně nepravidelné, (vínově) hnědé pásování.
Dužnina je bělavá, hnědě mramorovaná. Vůně je nevýrazná nebo mírně ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – dužnina negativní, na pokožce klobouku a třeně se zbytky závoje zbarvují vínově červeně.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6,5–7,5 x 5–6 ?m, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Možná záměna
Je zaměnitelný především s ostatními druhy sekce Armillati.
Pavučinec náramkovitý (Cortinarius armillatus) vytváří větší plodnice, roste pod břízou a má větší oválné nebo mandlovité výtrusy.
Makroskopicky téměř shodný pavučinec (Cortinarius pinigaudis) lze bezpečně odlišit pouze pomocí analýzy DNA. Jsou zmiňovány menší výtrusy, např. podle Niskanen a kol. (2011) je průměrná šířka jeho výtrusů menší nebo rovna 5,4 ?m.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
