Cortinarius pluvius (Fr.) Fr. 1838
pavučinec opršený
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Agaricus pluvius Fr. 1821
Gomphos pluvius (Fr.) Kuntze 1891
Myxacium pluvium (Fr.) P. Kumm. 1871
Stručný popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve sklenutý, později ploše sklenutý až rozložený, obvykle s nízkým středovým hrbolem, hladký, žlutý až žlutohnědý, ve středu obvykle tmavší, při okraji často s úzkým bělavým lemem a jemně rýhovaný, slabě hygrofánní, za sucha celý vybledlý až bělavý. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou nejprve bílé, později žlutohnědé.
Třeň je válcovitý nebo na bázi mírně kyjovitý, 30–60 (80) x 4–7 mm, v mládí bílý a slizký, pozdějí žloutnoucí.
Dužnina je bělavá nebo nažloutlá. Vůně je nevýrazná, mírně ředkvová či jodoformová. Chuť je nahořklá, v pokožce klobouku hořká.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině nevýznačná.
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8 x 4,5–5,5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, v jehličnatých (borovice, smrk, jedle) i listnatých lesích (bříza). Upřednostňuje kyselé a písčité půdy.
Možná záměna
Pavučinec míhavý (Cortinarius vibratilis) vytváří větší, sytěji zbarvené plodnice.
Pavučinec křišťálový (Cortinarius barbatus) roste spíše pod listnáči. Má ± bělavou pokožku klobouku.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) je Cortinarius pluvius (Fr.: Fr.) Fr. s. auct. synonymem pro pavučinec míhavý (Cortinarius vibratilis (Fr.: Fr.) Fr. s. Brandrud et al. 1998).
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0 |
|
Orton P. D. (1955): Cortinarius I |
