Cortinarius tortuosus

Cortinarius tortuosus (Fr.) Fr. 1838

pavučinec zkroucený

Systematika

Popis

Klobouk je 20–60 mm široký, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý se zahnutým okrajem, někdy s nízkým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je silně hygrofánní, (rezavě) hnědá až tmavě purpurově hnědá, i za sucha poměrně tmavá, na okraji s bělavými či nafialovělými zbytky závoje. Pavučinka je bělavá, nafialovělá.

Lupeny jsou spíše řídké, červenohnědé.

Třeň je válcovitý, 70–120 x 5–10 mm, bělavý, v horní části nafialovělý, pokrytý bělavým nebo nafialovělým vláknitým nebo vločkatým závojem, na bázi s bílými vlákny mycelia.

Dužnina je v mládí ve třeni fialová nebo hnědofialová, v klobouku rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná, často ale pryskyřičná (cedrové dřevo). Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – víceméně negativní, dužnina, pokožka třeně i klobouku pouze ztmavnou.

Exsikát má tmavě hnědý klobouk, hnědé lupeny a šedobělavý třeň.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 8–10 x 4,5–6,5 µm, jemně až středně bradavčité, mírně až středně dextrinoidní.

Výskyt

Roste od srpna do října ve vlhkých smrkových lesích, často v rašeliníku.

Možná záměna

Pavučinec blankytný (Cortinarius evernius) vytváří větší plodnice s fialovými odstíny spíše na spodní části třeně.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0066-2021-0235 (16.09.2021, Středočeský kraj)