Entoloma opacum (Velen.) Noordel. 1987
závojenka hnědošedá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Entolomataceae Entoloma |
Popis
Plodnice jsou malé až střední velikosti, tvarem připomínají plodnice čirůvek.
Klobouk je 20–50 mm široký, Battistin a kol. (2014) udávají šířku klobouku až 65 mm, široce sklenutý, v mládí s podehnutým okrajem, brzy na temeni téměř plochý nebo mírně prohloubený, někdy s nevýraznou bradavkou, slabě hygrofánní. Pokožka klobouku je zprvu tmavě šedá až šedočerná, později od okraje světleji šedá nebo šedohnědá, uprostřed (zejména za vlhka) s nepravidelnými tmavšími skvrnami, radiálně vláknitá, za sucha někdy rozpukávající do drobných soustředných šupin.
Lupeny jsou středně husté až prořídlé, poměrně tlusté, s četnými lupénky, bělavé, za sucha šedavé, za vlhka nahnědlé a postupně růžovějící od výtrusného prachu, u třeně vykrojené, úzce až široce připojené, s rovným ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–35 x 3–8 mm, směrem k bázi zúžený, dosti krátký, dutý, na průřezu kruhový (boční stlačení nebylo pozorováno), podélně stříbřitě vláknitý, pod kloboukem ojíněný. U mladých plodnic z Prahy – Hostivaře jeho délka přibližně odpovídala šířce klobouku, u dospělých plodnic byl klobouk téměř vždy širší, plodnice proto téměř nevystupovaly nad nízký trávník nebo nad úroveň opadu mezi keři.
Dužnina je bělavá nebo našedlá, vláknitá. Vůně je nevýrazná, chuť podle Noordeloos (1992) nevýrazná nebo nahořklá.
Výtrusný prach je starorůžový.
Výtrusy jsou heterodiametrické, 8–10,5 x 6–7,5 µm, s 6–9 nevýraznými zaoblenými cípy, průměrný poměr délky a šířky výtrusů Qav = 1,3–1,4.
Bazidie jsou tetrasporické, s bazální přezkou, která však není vždy patrná. Cystidy na lupenech chybí. Obsah buněk pokožky klobouku je pigmentován tmavými hnědými zrníčky, velkými někdy až 4 µm.
Výskyt
Závojenka hnědošedá (Entoloma opacum), je v literatuře označována jako vzácný až extrémně vzácný druh.
Jako strmělka šedohnědá (Clitocybe opaca sp. n.) byla popsána v roce 1920 Josefem Velenovským na základě nálezu ze srpna 1918 pod Koženým vrchem u Mnichovic (tehdy ještě Rakousko-Uhersko), kde rostla na slunném travnatém místě v lese. Noordeloos (1992) zmiňuje vzácný růst ve střední Evropě, v lesích nebo v zahradách, od jara do podzimu. Battistin a kol. (2014) uvádí nálezy ze severní Itálie, v únoru 2007, v březnu 2007 a v dubnu 2013, kde plodnice rostly v trávě a na záhonu květin v blízkosti cedrů. Bavorský červený seznam makromycetů (2010) ji uvádí jako kriticky ohrožený až nezvěstný druh preferující suchou trávu na vápenných půdách. Podle informací z internetu byla nalezena také v Nizozemí.
Pražské i italské nálezy ukazují, že závojenka hnědošedá může fruktifikovat na samém počátku jara, kdy je lupenatých hub poskrovnu a kdy budí zvýšenou pozornost. Nelze vyloučit, že i v Hostivaři se první plodnice objevily již koncem února. Také se ukazuje, že na stejné lokalitě se plodnice objevují opakovaně v průběhu více let.
Možná záměna
Podobná závojenka plebejská (Entoloma plebejum) roste také brzy zjara, má nápadně vláknitý třeň a větší výtrusy, podle Noordeloos (1992) (9) 10,5–14,5 (17) x 7–11 µm.
Kuchyňské využití
Pravděpodobně nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Noordeloos M. E. (1992): Entoloma s.l., Fungi Europaei 5, Italia |
Nálezy
0066-2023-0011 (13.01.2023, Praha)
0066-2020-0009 (12.03.2020, Praha)
0066-2019-0002 (20.03.2019, Praha)
