Evernia prunastri

Úvodní stránka

Myko atlas - Evernia prunastri

Evernia prunastri (L.) Ach. 1810

větvičník slívový

Systematika

Fungi
Ascomycota
Lecanoromycetes
Lecanorales
Parmeliaceae
Evernia

Synonyma

Borrera prunastri (L.) Sibth. & Sm. 1813
Evernia herinii P.A. Duvign. 1940
Evernia retusa (Ach.) Röhl. 1813
Evernia stictoceros (Sm.) Sm. & Sowerby 1804
Lichen prunastri L. 1753
Lichen stictoceros Sm. 1804
Lobaria prunastri (L.) Hoffm. 1796
Parmelia prunastri (L.) Ach. 1803
Physcia prunastri (L.) DC. 1805
Platysma prunastri (L.) Frege 1812
Ramalina prunastri (L.) Chevall. 1826

Popis

Stélka je lupenitá, keříčkovitá, k substrátu připojená v místě prvotního větvení.

Ploché, větvené a často zkroucené laloky jsou 20–60 mm dlouhé, 2–4 mm široké, na svrchní straně šedozelené, za vlhka měkké a spíše zelenožluté, žebernatě síťované. Spodní strana laloků je bělavá, někdy řídce zeleně tečkovaná. Při okrajích stélky a někdy i na její svrchní straně se tvoří sorály produkující sorélie.

Apothécia jsou vzácná, 2–5 mm široká, okrouhlá, hnědá nebo červenohnědá.

Makrochemické reakce: K+ žlutá.

Výtrusy (ascospory) jsou eliptické, 7–11 x 4–6 µm, jednoduché, bezbarvé.

Výskyt

Roste poměrně hojně, nejčastěji na kůře listnatých stromů, ale objevuje se i na kamenech nebo na zemi.

Možná záměna

Podobné keříčkovité plodnice tvoří terčovka otrubčitá (Pseudoevernia furfuracea), jejíž spodní strana laloků je šedohnědá až černá a na povrchu laloků se často tvoří izidie.

Poznámky

Větvičník slívový je jeden z mála druhů lišejníků, který našel praktické uplatnění. Je surovinou pro výrobu parfémů a dříve se využíval i v potravinářství.