Geopora arenicola (Lév.) Kers 1974
hrobenka pískomilná
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Pyronemataceae Geopora |
Synonyma
Lachnea arenicola (Lév.) W. Phillips 1887
Peziza arenicola Lév. 1848
Peziza bloxamii Cooke
Sepultaria arenicola (Lév.) Massee 1895
Stručný popis
Plodnice jsou zpočátku kulovité, široké 10–30 mm, celé zanořené pod povrchem půdy, duté. Později částí objemu vystupují nad povrch a hvězdicovitě rozpukávají na několik cípů. Vnitřní plodná strana (hymenium) je nejprve bělavá nebo našedlá, později žlutookrová až nahnědlá, někdy s šedomodrými odstíny. Vnější strana a okraj plodnice jsou hnědé, plstnaté.
Výtrusy jsou oválné, 20–26 x 12–15 µm, průsvitné, hladké, s jednou velkou centrální kapkou. Vřecka jsou neamyloidní, ve vřecku je 8 výtrusů.
Výskyt
Roste od léta do podzimu, především na písčitých půdách, na prosluněných stanovištích nebo na okrajích cest v řídkých porostech křovin. Nikde není hojná, nebo je pro svou nenápadnost přehlížena. Saprotrof, podle novější literatury (Laessoe a Petersen (2019)) hrobenky vytváří ektomykorhizu.
Možná záměna
Hrobenka písečná (Geopora arenosa) vytváří o něco menší plodnice, má menší výtrusy (20–22 x 10–12 µm) se dvěma kapkami.
Hrobenka listovitá (Geopora foliacea) má větší plodnice, více žluté hymenium a větší výtrusy (23–30 x 12–18 µm).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Cheype J. (2014): Contribution a la connaissance des champignons de la haute vallée de l'Arve (Haute-Savoie). 7e note: "Especes intéressantes des glariers et terrains vagues de l'Arve". |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2025-0097 (17.10.2025, Jihočeský kraj)
0071-2022-0238 (08.10.2022, Středočeský kraj)
