Gymnopus confluens

Úvodní stránka

Myko atlas - Gymnopus confluens

Gymnopus confluens (Pers.) Antonín, Halling & Noordel. 1997

penízovka splývavá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Omphalotaceae
Gymnopus

Synonyma

Collybia confluens (Pers.) P. Kumm. 1871
Marasmius confluens (Persoon) P. Karsten 1889

Popis

Klobouk je široký 15–35 (60) mm, v mládí je polokulovitý až zvoncovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý až rozložený se zvlněným okrajem, někdy se středovým hrbolkem. Klobouky jsou tenké a pružné, značně hygrofánní – za vlhka a v mládí hnědočervené, později hnědavé, kožové až bělavé, za sucha vybledávající s tmavším středem. Povrch klobouku je lysý.

Lupeny jsou nízké, velmi husté, u třeně zaoblené nebo přirostlé zoubkem, někdy tvoří úzký límeček kolem vrcholu třeně. Barvu mají bělavou, světle masovou, později nahnědlou, ve stáří krémovou, na ostří jsou jemně brvité.

Třeň třeň je válcovitý, 25–90 x 2–4 mm, tuhý, pružný, dutý, na vrcholu rozšířený, někdy smáčklý. Má hnědavou barvu, někdy s fialovým nebo růžovým nádechem, většinou tmavší než klobouk, na povrchu je bíle vločkatý, na bázi s bílým myceliem pevně vrostlým do substrátu – při vytažení trsu u báze drží chomáč listí a jehličí.

Dužnina je tenká, bílá, chuť i vůně nevýrazná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 6–9 x 2–4 µm, bezbarvé, hladké.

Výskyt

Vyrůstá v červenci až říjnu, v bohatých trsech v listnatých i jehličnatých lesích, ve vrstvě tlejícího opadu na nevápenaté půdě. Trsy se objevují ve skupinách, pruzích i tzv. čarodějných kruzích.

Možná záměna

Penízovka splývavá je dosti charakteristická růstem v hustých trsech ve vrstvě starého listí nebo jehličí. Podobná může být penízovka nahloučená (Gymnopus acervatus), která roste v trsech na tlejícím dřevu jehličnanů.

Kuchyňské využití

Je nejedlá, podle některých zdrojů jedlá, ale bezvýznamná.

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin