Hemimycena cucullata (Pers.) Singer 1961
helmovka sádrová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Mycenaceae Hemimycena |
Popis
Klobouk je široký 5–30 mm, zprvu tupě kuželovitý, později ploše sklenutý až téměř plochý, se širokým středovým hrbolkem, bílý, uprostřed někdy krémový, se zvlněným, někdy prosvítavě rýhovaným okrajem.
Lupeny jsou nízké a nápadně husté, dobře vyvinuté (dosahující od třeně až k okraji klobouku), bílé nebo bělavé, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 15–50 x 1–2 mm, průsvitně bílý, jemně ojíněný.
Dužnina je tenká a průsvitná. Vůně je nevýrazná nebo mírně nasládlá, chuť je někdy nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou protáhle kapkovité, 10–13,5 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé (podle Laessoe a Petersen (2019) 2výtrusé). Cheilocystidy jsou velmi hojné, vřetenovité, 20–30 x 4–8 µm. Pleurocystidy chybí.
 |
Výskyt
Roste od června do listopadu, roztroušeně, na tlejícím dřevě listnáčů, především buku, ale i na jehličnanech nebo na zbytcích bylin.
Možná záměna
V rámci rodu Hemimycena vytváří poměrně velké plodnice nápadné velmi hustými lupeny. Podobné druhy, např. helmovka smetanová (Hemimycena lactea) mají lupeny řidší.
Řidší lupeny má také helmovka žlutobílá (Atheniella flavoalba) s výraznějšími žlutými odstíny a menšími výtrusy (6,5–9 x 4–5,5 µm).
Kuchyňské využití
Je nejedlá
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2024-0093 (03.06.2024, Praha)
