Hygrophorus gliocyclus Fr. 1861
šťavnatka slizoprstenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hygrophoraceae Hygrophorus |
Synonyma
Limacium gliocyclum (Fr.) Ricken 1910
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, velmi slizký, ve středu žlutý nebo žlutookrový, při okraji světlejší, až bělavý. Okraj klobouku je v mládí spojen se třeněm slizovitým velem.
Lupeny jsou řídké, nízké, bělavé nebo nažloutlé, sbíhavé na třeň.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–25 mm, bělavý, nažloutlý, velmi slizký, s pomíjivou slizovitou prstenovitou zónou tvořenou zbytky vela.
Dužnina je bělavá. Chuť je mírná, vůně nevýrazná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 7–11 x 4,5–6 µm.
Výskyt
Roste vzácně, od srpna do listopadu, pod borovicemi. Upřednostňuje zásadité půdy.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou výrazně slizovitý povrch klobouku i třeně a růst pod borovicemi.
Kuchyňské využití
Podle Antonín (2006) nebo Hagara (2014) je jedlá.
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Armada F. (2015): Quelques champignons rares ou intéressants, récoltés dans le sud-est de la France en 2008, 2009 et 2010. |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2020-0240 (27.09.2020, Jihočeský kraj)
