šťavnatka růžová

šťavnatka růžová

Hygrophorus persicolor Ricek 1974

Systematika

Synonyma

Hygrophorus erubescens var. persicolor (Ricek) M. Bon 1977

Stručný popis

Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, téměř plochý až mírně prohloubený, v mládí (za vlhka) mírně lepkavý, brzy suchý, růžový, uprostřed jemně šupinkatý.

Lupeny jsou středně husté, bílé, bělavé, bez tmavších skvrn, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–20 mm, podélně vláknitý, bělavý, někdy nepatrně narůžovělý.

Dužnina je bělavá. Chuť je mírná, vůně nevýrazná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné, 7–9 x 5–6 µm.

Výskyt

Roste vzácně, od července do října, v jehličnatých lesích pod smrky. Upřednostňuje zásadité půdy.

Možná záměna

Šťavnatka načervenalá (Hygrophorus erubescens) má nahořklou dužninu a skvrnatějící lupeny. Někdy jsou v literatuře oba druhy synonymizovány.

Šťavnatka vínová (Hygrophorus capreolarius) má výrazně barevné, vínově červené lupeny.

Šťavnatka holubinková (Hygrophorus russula) vytváří výrazně větší plodnice a roste pod listnáči.

Kuchyňské využití

Podle Hagara (2014) je jedlá a chutná, pro vzácnost však kulinářsky bezvýznamná.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin

Nálezy

  0071-2024-0112 (23.09.2024, Jihočeský kraj)
  0071-2024-0139 (22.09.2024, Jihočeský kraj)
  0071-2020-0392 (06.11.2020, Středočeský kraj)
  0071-2020-0294 (30.09.2020, Jihočeský kraj)