Hygrophorus pustulatus
(Pers.) Fr. 1838
šťavnatka tečkovaná
Systematika
|
Říše:
Fungi Kmen: Basidiomycota Třída: Agaricomycetes Řád: Agaricales Čeleď: Hygrophoraceae Rod: Hygrophorus |
Popis
Klobouk je široký 30–60 mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý až plochý, uprostřed někdy s tupým středovým hrbolkem, světle šedý až šedohnědý, s drobnými, přitisklými, uprostřed tmavšími šupinkami, jen za vlhka lepkavý.
Lupeny jsou řídké, bílé, na třeň krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 2–8 mm, směrem k bázi někdy zúžený, suchý, bílý, v horní části posetý šedohnědými šupinami.
Dužnina je tenká, bílá, neměnná. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až mírně válcovité, 8–10 x 4,5–6 mm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od září do listopadu, dosti hojně, většinou ve skupinách, především v jehličnatých lesích (smrk), ale objevuje se i pod listnáči.
Možná záměna
Šťavnatka vonná (Hygrophorus agathosmus) má hladký klobouk a voní po hořkých mandlích.
Čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) má hustší lupeny, voní moučně a lupeny i dužnina mají tendenci žloutnout. Roste nejčastěji pod břízami a lipami.
Kuchyňské využití
Jedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
![]() |
Vít A., Socha R. (2019): Naše jedlé houby 15 – Šťavnatky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/2019. |
![]() |
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice. |
![]() |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
![]() |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
![]() |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2023-0147
(28.10.2023, Jihočeský kraj)
0066-2013-0203
(14.11.2013, Středočeský kraj)









